Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Antya-līlā » KAPITOLA ŠESTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 6.294

Verš

prabhu kahe, — “ei śilā kṛṣṇera vigraha
iṅhāra sevā kara tumi kariyā āgraha

Synonyma

prabhu kahe — Śrī Mahāprabhu řekl; ei śilā — tento kámen; kṛṣṇera vigraha — podoba Pána Kṛṣṇy; iṅhāra — jeho; sevā — uctívání; kara — prováděj; tumi — ty; kariyā āgraha — s velkým zaujetím.

Překlad

Śrī Caitanya Mahāprabhu Raghunātha dāse poučil: „Tento kámen je transcendentální podoba Pána Kṛṣṇy, proto ho uctívej s velkým zaujetím.“

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše, že podle názoru Śrī Caitanyi Mahāprabhua je govardhana-śilā, kámen z kopce Góvardhanu, přímo podobou Kṛṣṇy, syna Mahārāje Nandy. Pán kámen tři roky používal sám, a potom v srdci Raghunātha dāse probudil oddanou službu tomuto kamenu. Pán ho Raghunāthovi dāsovi dal, a tak jej přijal jako jednoho ze svých nejdůvěrnějších služebníků. Někteří závistiví lidé však docházejí k závěru, že Śrī Caitanya Mahāprabhu Raghunāthovi dāsovi nedovolil uctívat Božstvo přímo, ale dal mu kámen z Góvardhanu, protože Raghunātha dāsa nepocházel z brāhmaṇské rodiny. Toto uvažování je nārakī neboli pekelné. V Padma Purāṇě se uvádí: arcye viṣṇau śilā-dhīr guruṣu nara-matir vaiṣṇave jāti-buddhiḥ...yasya vā nārakī saḥ. Pokud si někdo myslí, že je uctívaná śālagrāma-śilā pouhým kamenem, duchovní mistr obyčejnou lidskou bytostí nebo čistý vaiṣṇava, který káže učení bhakti po celém světě, příslušníkem určité kasty nebo společenské skupiny, je považován za nārakīho neboli uchazeče o život v pekle. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl, že se govardhana-śilā neboli kámen z kopce Góvardhanu neliší od těla Śrī Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, nepřímo těmto hlupákům doporučil, aby nezáviděli vaiṣṇavovi, který patří do jiné kasty či skupiny. Vaiṣṇavu musíme považovat za transcendentálního. Takto můžeme být zachráněni, jinak nás jistě čeká život v pekle.