Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Antya-līlā » KAPITOLA ŠESTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 6.199

Verš

tathāpi viṣayera svabhāva — kare mahā-andha
sei karma karāya, yāte haya bhava-bandha

Synonyma

tathāpi — přesto; viṣayera svabhāva — síla hmotného požitku; kare mahā-andha — člověka úplně zaslepí; sei karma karāya — donutí ho takto jednat; yāte — kvůli čemuž; haya — je; bhava-bandha — pouto zrození a smrti.

Překlad

„Ti, kdo jsou připoutaní k materialistickému životu a slepí vůči duchovnímu životu, jsou nuceni jednat tak, že je akce a reakce za jejich činnosti poutají k opakovanému rození a umírání.“

Význam

V Bhagavad-gītě (3.9) je jasně řečeno: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yam karma-bandhanaḥ – pokud člověk nejedná jako čistý oddaný, přinese mu každá činnost následky v podobě spoutanosti plodonosným jednáním (karma-bandhanaḥ). Také ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.4) se uvádí:

nūnaṁ pramattaḥ kurute vikarma
yad indriya-prītaya āpṛṇoti
na sādhu manye yata ātmano 'yam
asann api kleśa-da āsa dehaḥ

„Materialista, bláznivě posedlý činnostmi zaměřenými na dosažení smyslového požitku, neví, že se zaplétá v opakovaném rození a umírání a že jeho tělo, i když dočasné, je plné utrpení.“ Viṣayī neboli osoba chycená v síti materialistického života, trvale zůstává v koloběhu rození a umírání. Není schopná pochopit, jak provádět čistou oddanou službu, a proto jedná jako karmī, jñānī, yogī nebo někdo jiný podle své touhy, ale neví, že karma, jñāna a yoga pouze poutají ke koloběhu rození a umírání.