Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 5.119

Verš

pūrṇa-ṣaḍ-aiśvarya caitanya — svayaṁ bhagavān
tāṅre kaili kṣudra jīva sphuliṅga-samāna!!

Synonyma

pūrṇa — úplných; ṣaṭ-aiśvarya — vlastní šest vznešených atributů; caitanya — Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu; svayam — osobně; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; tāṅre — Jeho; kaili — učinil jsi; kṣudra jīva — obyčejnou živou bytostí; sphuliṅga-samāna — jako jiskra.

Překlad

„Śrī Caitanyu Mahāprabhua, Nejvyšší Osobnost Božství oplývající šesti vznešenými atributy, jsi postavil na úroveň obyčejné živé bytosti. Přirovnal jsi Ho k jiskře, aniž bys věděl, že se jedná o svrchovaný oheň.“

Význam

V Upaniṣadách se uvádí: yathāgner visphuliṅgā vyuccarant   – živé bytosti jsou jako jiskry a Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je považován za původní velký oheň. Po vyslechnutí tohoto poselství Véd (śruti-vākya) bychom měli pochopit rozdíl mezi Nejvyšším Pánem Kṛṣṇou a živými bytostmi. Ten, kdo podléhá vládě vnější energie, však tento rozdíl nechápe. Nechápe, že Nejvyšší Osoba je původním velkým ohněm, kdežto živé bytosti jsou pouhými malými dílčími částmi této Nejvyšší Osobnosti Božství. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (15.7):

mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati

„Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, svádějí těžký boj se šesti smysly, mezi něž patří i mysl.“

Mezi tělem a duší hmotně žijící živé bytosti rozdíl je, ale mezi těly a dušemi Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Pána Jagannātha rozdíl není, protože Oni nemají hmotná těla. Na duchovní úrovni jsou tělo a duše totéž; není mezi nimi rozdíl. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.11.38) se uvádí:

etad īśanam īśasya
prakṛti-stho 'pi tad-guṇaiḥ
na yujyate sadātma-sthair
yathā buddhis tad-āśrayā

„Taková je božskost Osobnosti Božství. Pána neovlivňují kvality hmotné přírody, ani když je s nimi ve styku. Podobně nejsou hmotnými kvalitami ovlivněni oddaní, kteří u Něho přijali útočiště.“ Nejvyšší Pán, Osobnost Božství Kṛṣṇa, není třemi kvalitami hmotné přírody ovlivněn, a ani Jeho oddané neznečišťuje vliv vnější energie, protože jsou zaměstnáni službou Pánu. Zduchovněné je dokonce i samotné tělo oddaného, stejně jako železná tyč umístěná do ohně nabývá vlastnosti ohně, protože se rozžhaví do ruda a okamžitě spálí vše, čeho se dotkne. Bengálský básník se tedy dopustil velkého přestupku tím, že považoval tělo Pána Jagannātha a Pána Jagannātha, Nejvyšší Osobnost Božství, za dvě různé entity, hmotnou a duchovní, jako kdyby Pán byl obyčejnou živou bytostí. Pán je za všech okolností vládcem hmotné energie, a proto není odsouzen k pokrytí hmotnou energií jako obyčejná živá bytost.