CC Antya 5.119

pūrṇa-ṣaḍ-aiśvarya caitanya — svayaṁ bhagavān
tāṅre kaili kṣudra jīva sphuliṅga-samāna!!
Překlad slovo od slova: 
pūrṇa — úplných; ṣaṭ-aiśvarya — vlastní šest vznešených atributů; caitanya — Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu; svayam — osobnĕ; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; tāṅre — Jeho; kaili — učinil jsi; kṣudra jīva — obyčejnou živou bytostí; sphuliṅga-samāna — jako jiskra.
Překlad: 
„Śrī Caitanyu Mahāprabhua, Nejvyšší Osobnost Božství oplývající šesti vznešenými atributy, jsi postavil na úroveň obyčejné živé bytosti. Přirovnal jsi Ho k jiskře, aniž bys vĕdĕl, že se jedná o svrchovaný oheň.“
Význam: 

V Upaniṣadách se uvádí: yathāgner visphuliṅgā vyuccarant   – živé bytosti jsou jako jiskry a Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je považován za původní velký oheň. Po vyslechnutí tohoto poselství Véd (śruti-vākya) bychom mĕli pochopit rozdíl mezi Nejvyšším Pánem Kṛṣṇou a živými bytostmi. Ten, kdo podléhá vládĕ vnĕjší energie, však tento rozdíl nechápe. Nechápe, že Nejvyšší Osoba je původním velkým ohnĕm, kdežto živé bytosti jsou pouhými malými dílčími částmi této Nejvyšší Osobnosti Božství. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītĕ (15.7):

mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati

„Živé bytosti v tomto podmínĕném svĕtĕ jsou Mé vĕčné dílčí části. Jelikož žijí podmínĕným životem, svádĕjí tĕžký boj se šesti smysly, mezi nĕž patří i mysl.“

Mezi tĕlem a duší hmotnĕ žijící živé bytosti rozdíl je, ale mezi tĕly a dušemi Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Pána Jagannātha rozdíl není, protože Oni nemají hmotná tĕla. Na duchovní úrovni jsou tĕlo a duše totéž; není mezi nimi rozdíl. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.11.38) se uvádí:

etad īśanam īśasya
prakṛti-stho 'pi tad-guṇaiḥ
na yujyate sadātma-sthair
yathā buddhis tad-āśrayā

„Taková je božskost Osobnosti Božství. Pána neovlivňují kvality hmotné přírody, ani když je s nimi ve styku. Podobnĕ nejsou hmotnými kvalitami ovlivnĕni oddaní, kteří u Nĕho přijali útočištĕ.“ Nejvyšší Pán, Osobnost Božství Kṛṣṇa, není třemi kvalitami hmotné přírody ovlivnĕn, a ani Jeho oddané neznečišťuje vliv vnĕjší energie, protože jsou zamĕstnáni službou Pánu. Zduchovnĕné je dokonce i samotné tĕlo oddaného, stejnĕ jako železná tyč umístĕná do ohnĕ nabývá vlastnosti ohnĕ, protože se rozžhaví do ruda a okamžitĕ spálí vše, čeho se dotkne. Bengálský básník se tedy dopustil velkého přestupku tím, že považoval tĕlo Pána Jagannātha a Pána Jagannātha, Nejvyšší Osobnost Božství, za dvĕ různé entity, hmotnou a duchovní, jako kdyby Pán byl obyčejnou živou bytostí. Pán je za všech okolností vládcem hmotné energie, a proto není odsouzen k pokrytí hmotnou energií jako obyčejná živá bytost.