Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 4.63
Verš
vāñchanty umā-patir ivātma-tamo-’pahatyai
yarhy ambujākṣa na labheya bhavat-prasādaṁ
jahyām asūn vrata-kṛśāñ chata-janmabhiḥ syāt
Synonyma
yasya — jehož; aṅghri — nohou; paṅkaja — lotosu; rajaḥ — v prachu; snapanam — po koupeli; mahāntaḥ — velké osobnosti; vāñchanti — touží; umā-patiḥ — Pán Śiva; iva — jako; ātma — osobní; tamaḥ — nevědomost; apahatyai — odehnat; yarhi — když; ambuja-akṣa — ó Ty s lotosovýma očima; na labheya — nezískám; bhavat-prasādam — Tvou milost; jahyām — vzdám se; asūn — života; vrata-kṛśān — zkráceného dodržováním slibů; śata-janmabhiḥ — stovkami zrození; syāt — pokud je možné.
Překlad
„ ,Ó Ty s lotosovýma očima, velké osobnosti jako Pána Śiva touží po koupeli v prachu Tvých lotosových nohou, aby odehnaly nevědomost. Když nedostanu Tvou milost, přijmu sliby, které zkrátí délku mého života, a je-li tak možné dosáhnout Tvé milosti, budu se takto vzdávat těl po stovky životů.̀ “
Význam
Tento verš vyslovila ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.52.43) Rukmiṇīdevī, dcera krále Bhīṣmaky, která slyšela o Kṛṣṇových transcendentálních vlastnostech a chtěla Jej získat za manžela. Její starší bratr Rukmī naneštěstí Kṛṣṇu nenáviděl a chtěl ji provdat za Śiśupāla. Když se to Rukminī dozvěděla, velmi ji to zarmoutilo. Napsala proto Kṛṣṇovi důvěrný dopis, který Mu předal a přečetl brāhmaṇský posel. Tento verš pochází z onoho dopisu.