Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 4.127

Verš

sevaka gatāgati kare, nāhi avasara
tāra sparśa haile, sarva-nāśa habe mora”

Synonyma

sevaka — služebníci; gatāgati kare — přicházejí a odcházejí; nāhi avasara — bez přestání; tāra sparśa haile — kdybych se jich dotkl; sarva-nāśa habe mora — byl by se mnou konec.

Překlad

„Tito služebníci bez přestání přicházejí a odcházejí. Kdybych se jich dotkl, byl by se mnou konec.“

Význam

Zde je zcela jasně řečeno, že kněží, kteří uctívají Božstvo, musí dbát na to, aby se udržovali naprosto čistí, a nikdo z venku se jich nesmí dotknout. Sanātana Gosvāmī a Haridāsa Ṭhākura se na základě svých dřívějších styků s muslimy považovali za mlecchy a yavany, a tak nevstupovali do chrámu, a dokonce ani nechodili po cestě před chrámovou branou. V indických chrámech je zvykem, že se kněží nedotýkají nikoho zvenku, a pokud se jich někdo takový dotkne, pak nevstoupí na oltář. To je velmi důležitý prvek chrámového uctívání.