Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 20.16

Verš

nāmnām akāri bahudhā nija-sarva-śaktis
tatrārpitā niyamitaḥ smaraṇe na kālaḥ
etādṛśī tava kṛpā bhagavan mamāpi
durdaivam īdṛśam ihājani nānurāgaḥ

Synonyma

nāmnām — svatých jmen Pána; akāri — projevily se; bahudhā — různé druhy; nija-sarva-śaktiḥ — všechny druhy osobních energií; tatra — v tom; arpitā — vložené; niyamitaḥ — omezené; smaraṇe — ohledně vzpomínání; na — ne; kālaḥ — ohled na čas; etādṛśī — tolikerá; tava — Tvoje; kṛpā — milost; bhagavan — ó Pane; mama — Moje; api — i když; durdaivam — neštěstí; īdṛśam — takovéto; iha — v tomto (svatém jménu); ajani — zrodila se; na — ne; anurāgaḥ — záliba.

Překlad

„  ,Můj Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, Tvé svaté jméno udílí živým bytostem veškerá požehnání, a proto máš mnoho jmen, jako jsou „Kṛṣṇa“ a „Govinda“, skrze která se expanduješ. Do těchto jmen jsi vložil všechny své energie a vzpomínání na ně neomezují žádná přísná pravidla. Můj drahý Pane, i když pokleslým, podmíněným duším prokazuješ takovou milost, že je velkomyslně učíš svá svatá jména, Já jsem takový nešťastník, že se při jejich zpívání dopouštím přestupků, a proto se Mi nedaří vyvinout zálibu v tomto zpívání.̀  “