Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 2.99

Verš

jīvājñāna-kalpita īśvare, sakala-i ajñāna
yāhāra śravaṇe bhaktera phāṭe mana prāṇa”

Synonyma

jīva — obyčejná živá bytost; ajñāna — v nevědomosti; kalpita — představovaná; īśvare — v Nejvyšším Pánu; sakala-i ajñāna — veškerá nevědomost; yāhāra śravaṇe — když to poslouchá; bhaktera — oddaného; phāṭe — zlomí; mana prāṇa — mysl a život.

Překlad

„Māyāvādský filosof se snaží prosadit názor, že živá bytost je pouze výplodem představivosti a že Nejvyšší Osobnost Božství je pod vlivem māyi. Poslech takového komentáře zničí srdce i život oddaného.“

Význam

Śrīla Svarūpa Dāmodara Gosvāmī chtěl Bhagavānovi Ācāryovi zdůraznit, že ten, kdo je zcela upevněný v oddanosti službě Kṛṣṇovi, sice poslechem māyāvādské bhāṣyi sveden být nemusí, ale že tato bhāṣya je nicméně plná neosobních slov a pojetí, jako třeba Brahman, která představují poznání, ale jsou neosobní. Māyāvādī říkají, že svět stvořený māyou je neskutečný a že živá bytost ve skutečnosti neexistuje – existuje pouze jedna duchovní záře. Dále říkají, že Bůh je představa a že lidé na Boha myslí jen z nevědomosti, a že když je Nejvyšší Absolutní Pravda zmatena vnější energií māyou, stane se jīvou neboli živou bytostí. Při poslechu všech těchto nesmyslů od neoddaného oddaný velmi trpí, jako kdyby mu pukalo srdce i duše.