Skip to main content

KAPITOLA DESÁTÁ

Śrī Caitanya Mahāprabhu přijímá prasādam od svých oddaných

Následující shrnutí desáté kapitoly předkládá Bhaktivinoda Ṭhākura ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi. Před slavností Ratha-yātra se všichni oddaní z Bengálska jako obvykle vydali do Džagannáth Purí. Rāghava Paṇḍita s sebou nesl různé druhy jídel pro Śrī Caitanyu Mahāprabhua, která připravila jeho sestra Damayantī a zabalila je do balíčků (jhāli). Proto se těmto jídlům říkalo rāghavera jhāli, „Rāghavovy balíčky“. Rāghavu Paṇḍita doprovázel Makaradhvaja Kara z Pániháti, který na rāghavera jhāli dohlížel.

V den, kdy všichni oddaní přišli do Džagannáth Purí, si Pán Govinda užíval zábav ve vodách jezera zvaného Naréndra-saróvara. Śrī Caitanya Mahāprabhu si této vodní slavnosti užíval se svými oddanými také. Stejně jako v minulosti vyčistil chrám Guṇḍici a pronášel slavný verš jagamohana-pari-muṇḍā yāu. Po kīrtanu osobně rozdával prasādam všem oddaným a také sám nějaké přijal. Potom si lehl do dveří Gambhíry, aby si odpočinul. Govinda, osobní služebník Śrī Caitanyi Mahāprabhua, nějak překročil Pánovo tělo a masíroval Mu nohy. Ven už se však toho dne nedostal, a proto nemohl přijmout prasādam. Z Govindova chování vyplývá ponaučení, že pro službu Pánu se někdy můžeme dopustit přestupků, ale nikoliv pro uspokojení svých vlastních smyslů.

Govinda vedl Pána k tomu, aby jedl jídlo, které Mu jako službu přinesli oddaní z Bengálska. Všichni vaiṣṇavové zvali Śrī Caitanyu Mahāprabhua k sobě domů. Pán přijal pozvání Caitanyi dāse, syna Śivānandy Seny, a jedl u něho rýži s jogurtem.

Text 1:
S úctou se klaním Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, který vždy s potěšením přijme vše, co Mu Jeho oddaní s vírou a láskou nabídnou, a je neustále připravený jim udělit svou milost.
Text 2:
Sláva Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitacandrovi! A sláva všem oddaným Pána Caitanyi!
Text 3:
V dalším roce šli oddaní opět s velkou radostí do Džagannáth Purí (Níláčaly) navštívit Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Text 4:
Skupinu oddaných z Bengálska vedl Advaita Ācārya Gosāñi. Následovali Ho Ācāryaratna, Ācāryanidhi, Śrīvāsa Ṭhākura a další slavní oddaní.
Text 5:
Śrī Caitanya Mahāprabhu sice Pánu Nityānandovi nařídil zůstat v Bengálsku, ale Pán Nityānanda Ho přesto šel v extázi lásky také navštívit.
Text 6:
Však to, že někdo poruší nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství a nestará se o usměrňující zásady jen proto, aby se s Pánem mohl setkat, je příznakem skutečné náklonnosti.
Text 7:
Během tance rāsa Kṛṣṇa vyzval všechny gopī, aby se vrátily domů, ale ony Jeho nařízení neuposlechly a zůstaly s Ním.
Text 8:
Kṛṣṇa je zajisté spokojený, když někdo vykoná Jeho pokyn. Miliónkrát větší radost má ale z toho, když oddaný někdy v extázi lásky Jeho nařízení poruší.
Text 9-11:
Vāsudeva Datta, Murāri Gupta, Gaṅgādāsa, Śrīmān Sena, Śrīmān Paṇḍita, Akiñcana Kṛṣṇadāsa, Murāri, Garuḍa Paṇḍita, Buddhimanta Khān, Sañjaya Puruṣottama, Bhagavān Paṇḍita, Śuklāmbara Brahmacārī, Nṛsiṁhānanda Brahmacārī a mnoho dalších se spojilo, aby šli do Džagannáth Purí. Vyjmenovat je všechny by nebylo možné.
Text 12:
Obyvatelé Kulína-grámu a Khandy se také připojili. Śivānanda Sena přijal úlohu vedoucího a začal se o všechny starat.
Text 13:
Rāghava Paṇḍita přišel s balíčky plnými jídla, které pečlivě připravila jeho sestra Damayantī.
Text 14:
Damayantī připravila různé druhy jedinečných jídel přesně vhodných pro Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Pán je jedl celý rok.
Text 15-16:
Zde jsou některé názvy nakládané zeleniny a chuťovek v balíčcích Rāghavy Paṇḍita: āmra-kāśandi, ādā-kāśandi, jhāla-kāśandi, nembu-ādā, āmra-koli, āmsi, āma-khaṇḍa, tailāmra a āma-sattā. Damayantī také s velkou pozorností rozemlela na prášek hořkou sušenou zeleninu.
Text 17:
Nevynechávejte sukutu jen proto, že se jedná o hořké jídlo. Śrī Caitanya Mahāprabhu měl z přijímání této sukuty větší radost než z pití pañcāmṛty (směsi mléka, cukru, ghí, medu a jogurtu).
Text 18:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je Nejvyšší Osobnost Božství, a proto u všeho hledí jen na záměr. Jelikož přijímal lásku Damayantī vůči Němu, měl velkou radost dokonce i ze sušených hořkých listů sukuty a z kāśandi (hořké přísady).
Text 19:
Damayantī díky své přirozené lásce k Pánu považovala Śrī Caitanyu Mahāprabhua za obyčejnou lidskou bytost. Myslela si proto, že Mu z přejídání bude špatně a bude mít v břiše hlen.
Text 20:
Díky své upřímné náklonnosti si myslela, že jedením této sukuty se Pán vyléčí. Pána to velmi těšilo, když zvážil tyto láskyplné myšlenky Damayantī.
Text 21:
„Milovaný navlékl girlandu a pověsil ji své milé okolo krku v přítomnosti jejích spolumanželek. Přestože měla zdvižená ňadra a byla nesmírně krásná, girlandu neodmítla, i když byla od bláta, protože její hodnota nespočívala v hmotných věcech, ale v lásce.“
Text 22:
Damayantī rozdrtila semínka anýzu a koriandru, uvařila je s cukrem a nadělala z nich sladké kuličky.
Text 23:
Udělala sladké kuličky se sušeným zázvorem, který odstraňuje hlen vytvořený přebytkem žluči. Všechna tato jídla pak uložila jednotlivě do malých plátěných balíčků.
Text 24:
Udělala nějakých sto druhů chuťových přísad a nakládané zeleniny. Připravila také koli-śuṇṭhi, koli-cūrṇu, koli-khaṇḍu a mnoho jiných jídel. Kolik jich tu mám ještě vyjmenovat?
Text 25:
Připravila mnoho sladkostí ve tvaru kuliček. Některé byly se strouhaným kokosem a jiné byly bílé jako voda Gangy. Vyrobila tak mnoho druhů trvanlivých cukrovinek.
Text 26:
Zhotovila trvanlivý sýr, mnoho druhů sladkostí s mlékem a smetanou a mnoho dalších rozmanitých jídel, jako například amṛta-karpūra.
Text 27:
Z jemné nevařené rýže śāli udělala rýžové vločky, kterými naplnila velký pytel ušitý z nové látky.
Text 28:
Z určitého množství rýžových vloček udělala burizony, které osmažila v ghí, uvařila v sirupu, smíchala s trochou kafru a vyválela do kuliček.
Text 29-30:
Rozdrtila smaženou jemnou rýži, smíchala ji s ghí a vařila v cukrovém roztoku. Potom přidala kafr, černý pepř, hřebíček, kardamom a další koření a z této směsi vyválela velmi chutné a voňavé kuličky.
Text 31:
Vzala jemnou opraženou rýži, osmažila ji v ghí, uvařila v sirupu a přidala trochu kafru. Tak vznikla sladkost zvaná ukhḍā nebo také muḍki.
Text 32:
Další sladkost byla vyrobena z praženého hrachu, který se rozemlel, osmažil v ghí a svařil v sirupu. Po přidání kafru byla směs vyválena do kuliček.
Text 33:
Názvy všech těchto úžasných jídel bych nedokázal vyjmenovat ani za celý život. Damayantī jich udělala stovky a tisíce druhů.
Text 34:
Damayantī všechna tato jídla připravila na pokyn svého bratra, Rāghavy Paṇḍita. Oba chovali ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi neomezenou náklonnost a byli pokročilí v oddané službě.
Text 35:
Damayantī vzala bláto z Gangy, které usušila, rozdrolila, propasírovala skrze jemnou látku, smíchala s vonnými přísadami a vyválela do kuliček.
Text 36:
Koření a podobné přísady byly uloženy do tenkostěnných hliněných nádob a všechno ostatní do plátěných balíčků.
Text 37:
Z malých balíčků udělala Damayantī balíčky dvakrát tak velké. S velkou pozorností potom do těch velkých naskládala malé.
Text 38:
Pečlivě všechny balíčky uzavřela a zašila. Balíčky nesli jeden po druhém tři nosiči.
Text 39:
Stručně jsem tak popsal balíčky, které se proslavily jako rāghavera jhāli.
Text 40:
Všechny tyto balíčky dostal na starost Makaradhvaja Kara, který je hlídal velmi pozorně jako svůj vlastní život.
Text 41:
Všichni vaiṣṇavové z Bengálska se tedy vydali do Džagannáth Purí. Shodou okolností tam došli v den, kdy se Pán Jagannātha věnuje svým vodním zábavám.
Text 42:
Pán Govinda nastoupil na loď ve vodách Naréndra-saróvaru a společně se všemi oddanými se věnoval svým vodním zábavám.
Text 43:
Tehdy přišel Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými oddanými zhlédnout radostné zábavy Pána Jagannātha v Naréndra-saróvaru.
Text 44:
Zároveň k jezeru dorazili všichni oddaní z Bengálska, a tak došlo k velkému setkání s Pánem.
Text 45:
Všichni oddaní okamžitě padli k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který každého z nich zvedl a obejmul.
Text 46:
Gauḍīya-sampradāya neboli všichni oddaní z Bengálska zahájili společné zpívání. Když se setkali s Pánem, hlasitě plakali v extázi lásky.
Text 47:
Vodní zábavy byly na břehu doprovázené velkým jásotem smíšeným s hudbou, zpěvem písní a manter a tancem, což vytvářelo burácivý zvuk.
Text 48:
Zpěv a pláč gauḍīyā-vaiṣṇavů se smísily a vytvořily mohutnou zvukovou vibraci, která naplnila celý vesmír.
Text 49:
Śrī Caitanya Mahāprabhu vešel se svými oddanými do vody a radostně se s nimi začal věnovat svým zábavám.
Text 50:
Pánovy vodní zábavy dopodrobna vylíčil Vṛndāvana dāsa Ṭhākura ve své knize Caitanya-maṅgala (nyní známé jako Caitanya-bhāgavata).
Text 51:
Je zbytečné zde Pánovy činnosti popisovat znovu. Bylo by to pouze opakování a zvětšilo by to objem této knihy.
Text 52:
Po skončení vodních zábav se Pán Govinda vrátil do svého sídla a Śrī Caitanya Mahāprabhu se spolu se všemi svými oddanými odebral do chrámu.
Text 53:
Po návštěvě Jagannāthova chrámu se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil do svého sídla a nechal přinést velké množství prasādam Pána Jagannātha, které potom rozdal svým oddaným, aby se dosyta najedli.
Text 54:
Poté, co s oddanými nějakou dobu hovořil, je všechny poslal ubytovat se do obydlí, v nichž bydleli minulý rok.
Text 55:
Rāghava Paṇḍita předal balíčky s jídlem Govindovi, který je uložil do rohu jídelny.
Text 56:
Balíčky z minulého roku Govinda zcela vyprázdnil a uložil v jiné místnosti, aby je mohl naplnit dalšími věcmi.
Text 57:
Na druhý den šel Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými osobními společníky zhlédnout Pána Jagannātha, když časně ráno vstává z lůžka.
Text 58:
Po zhlédnutí Pána Jagannātha zahájil Śrī Caitanya Mahāprabhu svůj saṅkīrtan všude kolem. Vytvořil sedm skupin, které pak začaly zpívat.
Text 59:
V každé z těchto sedmi skupin byl nějaký hlavní tanečník, jako Advaita Ācārya nebo Pán Nityānanda.
Text 60:
Tanečníky v ostatních skupinách byli Vakreśvara Paṇḍita, Acyutānanda, Paṇḍita Śrīvāsa, Satyarāja Khān a Narahari dāsa.
Text 61:
Śrī Caitanya Mahāprabhu chodil od jedné skupiny ke druhé a v každé skupině si oddaní mysleli: „Pán je v naší skupině.“
Text 62:
Bouřlivý zvuk společného zpívání naplnil nebe a všichni obyvatelé Džagannáth Purí se přišli na ten kīrtan podívat.
Text 63:
V doprovodu svých dvořanů tam přišel a z dálky přihlížel i král a všechny královny se dívaly z vyvýšených částí paláce.
Text 64:
Celý svět se začal silou mocného kīrtanu otřásat. Všichni svým zpíváním svatého jména vytvářeli bouřlivý zvuk.
Text 65:
Pán takto po nějakou dobu vedl druhé ke společnému zpívání a pak sám zatoužil tančit.
Text 66:
Sedm skupin na sedmi stranách začalo zpívat a hrát na bubny a Śrī Caitanya Mahāprabhu se ve velké extázi lásky dal do tance v jejich středu.
Text 67:
Śrī Caitanya Mahāprabhu si vzpomněl na jeden řádek v uríském jazyce a nařídil Svarūpovi Dāmodarovi, aby ho zpíval.
Text 68:
„Nechť má hlava padne k nohám Jagannātha v kīrtanové hale známé jako Jagamohana.“
Text 69:
Jen díky tomuto jednomu řádku Śrī Caitanya Mahāprabhu tančil ve velké extázi lásky. Lidé okolo Něho plavali ve vodě Jeho slz.
Text 70:
Pán se zdviženýma rukama říkal: „Zpívejte! Zpívejte!“ Lidé plavali v transcendentální blaženosti a odpovídali na to voláním svatého jména Hariho.
Text 71:
Pán upadl v bezvědomí na zem, a dokonce ani nedýchal. Potom se však najednou postavil a hlasitě zařval.
Text 72:
Chlupy na těle měl neustále zježené jako trny stromu śimula. Někdy byl celý oteklý a jindy zase hubený.
Text 73:
Z každého póru na těle Mu vytékal pot a krev. Zalykajícím se hlasem vyslovoval pouze slova „džadža gaga pari mumu“, protože celý řádek nebyl schopný správně vyslovit.
Text 74:
Všechny Jeho zuby se kývaly, jako kdyby od sebe byly oddělené, až se zdálo, že každou chvíli vypadnou.
Text 75:
Jeho transcendentální blaženost se každým okamžikem zvětšovala, a přestože už byla půlka odpoledne pryč, tanec neustával.
Text 76:
Oceán transcendentální blaženosti se vylil z břehů a všichni přítomní zapomněli na svoje tělo, mysl i domov.
Text 77:
Pán Nityānanda potom našel způsob, jak kīrtan ukončit. Postupně zastavil všechny zpěváky.
Text 78:
Se zpíváním pokračovala jen jedna skupina se Svarūpou Dāmodarem, a ta zpívala velmi jemně.
Text 79:
Když se hluk utišil, Śrī Caitanya Mahāprabhu se vrátil k vnějšímu vědomí. Nityānanda Prabhu Mu potom oznámil, že všichni zpěváci a tanečníci jsou unavení.
Text 80:
Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu pochopil, že oddaní jsou unavení, společné zpívání ukončil. Se všemi se poté vykoupal v moři.
Text 81:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom se všemi přijal prasādam a pak je požádal, aby se vrátili do svých obydlí a odpočinuli si.
Text 82:
Śrī Caitanya Mahāprabhu si lehl do dveří Gambhíry a Govinda Mu tam přišel namasírovat nohy.
Text 83-84:
Bylo trvalým, neměnným pravidlem, že vždy, když Śrī Caitanya Mahāprabhu po obědě odpočíval, Govinda Mu přišel masírovat nohy. Govinda potom vždy uctil zbytky Jeho jídla.
Text 85:
Tentokrát si Pán lehl tak, že zabíral celý prostor dveří. Govinda se nemohl dostat do místnosti, a proto vznesl následující žádost.
Text 86:
Govinda řekl: „Otoč se prosím na stranu, abych mohl vejít dovnitř.“
Text 87:
Govinda takto Pána žádal znovu a znovu, ale Pán vždy odpověděl: „Nemohu svým tělem ani hnout.“
Text 88:
Govinda opakovaně žádal: „Chtěl bych Ti namasírovat nohy.“
Text 89:
Potom Govinda přikryl Pánovo tělo Jeho vlastním svrškem a překročil Ho, aby se dostal dovnitř.
Text 90:
Govinda masíroval Pánovi nohy jako obvykle. Jemně také promnul Jeho pas a záda, což Pána zbavilo veškeré únavy.
Text 91:
Jak Govinda masíroval Jeho tělo, Pán asi tři čtvrtě hodiny příjemně spal a potom se probudil.
Text 92:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu uviděl Govindu sedět vedle sebe, trochu rozzlobeně se ho zeptal: „Proč tu dnes sedíš tak dlouho?“
Text 93:
„Proč ses nešel najíst, když jsem usnul?“ zeptal se Pán.
Text 94:
Pán se zeptal: „A jak ses dostal dovnitř? Proč jsi stejným způsobem nevyšel ven se naobědvat?“
Text 95:
Govinda v mysli odpověděl: „Moje povinnost je sloužit, i kdybych se měl dopustit přestupku nebo jít do pekla.“
Text 96:
„Pro službu Pánu se klidně dopustím stovek a tisíců přestupků, ale nesmírně se bojím byť jen náznaku přestupku pro svůj vlastní zájem.“
Text 97:
Govinda takto uvažoval a mlčel. Na Pánův dotaz neodpověděl.
Text 98:
Govinda se obvykle chodil naobědvat, když Pán spal. Toho dne však viděl, jak je Pán unavený, a tak pokračoval s masírováním Jeho těla.
Text 99:
Odejít nebylo kudy. Jak by mohl? Překročení Pánova těla považoval za velký přestupek.
Text 100:
Toto jsou některé z jemnějších bodů etikety oddané služby. Pochopit je může jedině ten, kdo získal milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 101:
Pán tuto událost zařídil proto, že má velký zájem dát vyniknout vznešeným vlastnostem svých oddaných.
Text 102:
V krátkosti jsem tak popsal tančení Śrī Caitanyi Mahāprabhua v hale Jagannāthova chrámu. Služebníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua toto tančení dodnes opěvují.
Text 103:
V doprovodu svých osobních společníků Śrī Caitanya Mahāprabhu jako obvykle umyl a vyčistil chrám Guṇḍici.
Text 104:
Pán tančil a zpíval, a stejně jako dříve si poté pochutnával na pikniku v zahradě.
Text 105:
Stejně jako v minulosti tančil před Jagannāthovým vozem a zhlédl slavnost Herā-pañcamī.
Text 106:
Všichni oddaní z Bengálska zůstali v Džagannáth Purí po čtyři měsíce období dešťů a oslavili mnoho dalších svátků, jako například výročí narození Pána Kṛṣṇy.
Text 107:
Předtím, když všichni ti oddaní přišli z Bengálska, chtěli dát Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi něco k jídlu.
Text 108:
Každý oddaný přinesl nějaký druh prasādam, které svěřil Govindovi s žádostí: „Prosím zařiď, aby toto prasādam Pán určitě snědl.“
Text 109:
Někdo přinesl paiḍu (kokosové jídlo), někdo sladké kuličky a někdo koláčky a sladkou rýži. Všechny ty mnohé druhy prasādam byly velmi drahé.
Text 110:
Govinda vždy předložil Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi nějaké prasādam a řekl: „Toto je od toho a toho oddaného.“ Pán to však nejedl a jen řekl: „Schovej to do spíže.“
Text 111:
Govinda tedy jídlo stále schovával, a brzy zaplnilo celý jeden roh místnosti. Bylo ho dost pro nasycení alespoň stovky lidí.
Text 112:
Každý oddaný se Govindy velmi dychtivě ptal: „Dal jsi Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi prasādam, které jsem přinesl?“
Text 113:
Govinda tedy musel oddaným, kteří se takto ptali, lhát. Jednoho dne proto k Pánovi zklamaně promluvil.
Text 114:
„Mnoho ctihodných oddaných v čele s Advaitou Ācāryou mi úzkostlivě svěřuje různé druhy jídel pro Tebe.“
Text 115:
„Ty to nejíš, ale oni se mě znovu a znovu ptají. Jak dlouho je mám ještě podvádět? Jak se zbavím této zodpovědnosti?“
Text 116:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Proč jsi tak hloupě nešťastný? Přines Mi sem vše, co ti dali.“
Text 117:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se posadil k jídlu. Govinda Mu poté předkládal různá jídla jedno za druhým a přitom říkal jména osob, které je darovaly.
Text 118:
„Tuto paiḍu, sladkou rýži, koláčky se smetanou a také amṛta-guṭiku, maṇḍu a nádobu s kafrem daroval Advaita Ācārya.“
Text 119:
„Tato různá jídla – koláčky, smetanu, amṛta-maṇḍu a padma-cini – daroval Śrīvāsa Paṇḍita.“
Text 120:
„Toto vše jsou dárky od Ācāryaratny a tyto rozmanité dárky jsou od Ācāryanidhiho.“
Text 121:
„Všechna tato různá jídla přinesli Vāsudeva Datta, Murāri Gupta a Buddhimanta Khān.
Text 122:
„Toto darovali Śrīmān Sena, Śrīmān Paṇḍita a Nandana Ācārya. Sněz to prosím vše.“
Text 123:
„Zde jsou jídla od obyvatel Kulína-grámu a tato byla připravena obyvateli Khandy.“
Text 124:
Govinda tak vždy řekl jméno oddaného, jehož jídlo Pánu právě nabízel. Pán byl velmi spokojený a začal to vše jíst.
Text 125-126:
Tvrdé kokosové sladkosti (mukutā nārikela), sladké kuličky, mnoho druhů sladkých nápojů i všechna další jídla byla alespoň měsíc stará, ale přesto zůstala čerstvá, aniž by ztratila chuť nebo okorala. Taková je milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 127:
Śrī Caitanya Mahāprabhu snědl za velmi krátkou dobu jídlo, které by nasytilo sto lidí. Potom se Govindy zeptal: „Je tam ještě něco?“
Text 128:
Govinda odpověděl: „Teď už zbyly jen Rāghavovy balíčky.“
Text 129:
Dalšího dne, když Śrī Caitanya Mahāprabhu v ústraní obědval, jeden po druhém otevřel Rāghavovy balíčky a prohlédl si, co v nich je.
Text 130:
Ochutnal trochu od všeho, co vnich bylo, a vše chválil pro výtečnou chuť a vůni.
Text 131:
Všechny druhy zbylého prasādam byly skladovány tak, aby se daly jíst celý rok. Při každém obědě je Svarūpa Dāmodara Gosvāmī po troškách předkládal Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 132:
Někdy Śrī Caitanya Mahāprabhu snědl trochu v noci. Není pochyb o tom, že si Pán pochutnává na prasādam připraveném s láskou a oddaností Jeho oddanými.
Text 133:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tak šťastně strávil celou Cāturmāsyu (čtyři měsíce období dešťů) v rozhovorech o Kṛṣṇovi ve společnosti svých oddaných.
Text 134:
Advaita Ācārya a další oddaní zvali čas od času Śrī Caitanyu Mahāprabhua na doma uvařenou rýži a různé druhy zeleniny.
Text 135-136:
Nabízeli Mu ostrá jídla s černým pepřem, sladkokyselá jídla, zázvor, slaná jídla, limetky, mléko, jogurt, sýr, dva až čtyři druhy špenátu, polévku z hořkého melounu, baklažán s nimbovými listy a smaženou paṭolu.
Text 137:
Nabízeli Mu také phula-baḍī, mung dálovou polévku a mnoho druhů zeleniny. Vše bylo uvařeno přesně podle Pánovy chuti.
Text 138:
Tato jídla obvykle smíchali se zbytky jídla Pána Jagannātha. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu přijímal pozvání, někdy šel sám a někdy se svými společníky.
Text 139:
Oddaní jako Ācāryaratna, Ācāryanidhi, Nandana Ācārya, Rāghava Paṇḍita a Śrīvāsa patřili ke třídě brāhmaṇů.
Text 140-141:
Ti Pána zvali k sobě. Vāsudeva Datta, Gadādhara dāsa, Murāri Gupta, obyvatelé Kulína-grámu, Khandy a mnoho dalších oddaných, kteří nepocházeli z brāhmaṇské třídy, kupovali jídlo obětované Pánu Jagannāthovi a potom Śrī Caitanyu Mahāprabhua zvali.
Text 142:
Nyní poslouchejte, jak Pána pozval Śivānanda Sena. Jeho nejstarší syn se jmenoval Caitanya dāsa.
Text 143:
Śivānanda Sena přivedl svého syna Caitanyu dāse, aby ho představil Pánu, a Śrī Caitanya Mahāprabhu se ptal, jak se jmenuje.
Text 144:
Když Pán uslyšel, že se jmenuje Caitanya dāsa, řekl: „Jak jsi ho to pojmenoval? Toto jméno je těžké pochopit.“
Text 145:
Śivānanda Sena odpověděl: „Nechal si jméno, které se mi zjevilo z mého nitra.“ Potom Śrī Caitanyu Mahāprabhua pozval na oběd.
Text 146:
Śivānanda Sena koupil a přinesl velmi drahé zbytky jídla Pána Jagannātha a předložil je Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, který se posadil, aby prasādam spolu se svými společníky přijal.
Text 147:
Kvůli tomu, že byl Śivānanda Sena ctěnou osobností, a aby vyhověl jeho žádosti, snědl Śrī Caitanya Mahāprabhu různé druhy prasādam. Jeho mysl však nebyla spokojená, protože snědl víc, než bylo třeba.
Text 148:
Dalšího dne Pána pozval Caitanya dāsa, syn Śivānandy Seny. Chápal však Pánovy myšlenky, a proto koupil jiné druhy jídel.
Text 149:
Podával jogurt, limetky, zázvor, jemnou baḍu a sůl. Když to vše Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl, nesmírně Ho to potěšilo.
Text 150:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Tento chlapec zná Mou mysl. Jsem proto s jeho pozváním velmi spokojený.“
Text 151:
Po těchto slovech Pán snědl rýži s jogurtem a Caitanyovi dāsovi nabídl zbytky svého jídla.
Text 152:
Po celé čtyři měsíce Cāturmāsyi Pán takto přijímal pozvání od svých oddaných. Kvůli nabitému programu však na některé oddané nezbyl den, kdy by mohli Pána pozvat.
Text 153:
Gadādhara Paṇḍita a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya měli každý měsíc pevně určené dny, ve které Śrī Caitanya Mahāprabhu přijímal jejich pozvání.
Text 154-155:
Gopīnātha Ācārya, Jagadānanda, Kāśīśvara, Bhagavān, Rāmabhadra Ācārya, Śaṅkara i Vakreśvara byli brāhmaṇové a zvali Śrī Caitanyu Mahāprabhua k sobě domů, kde pro Něho také vařili. Když Pána pozvali jiní oddaní, pohostili Ho Jagannāthovým prasādam nakoupeným za dvě paṇa lasturek.
Text 156:
Původní cena za Jagannāthovo prasādam na jedno pozvání byla čtyři paṇy lasturek, ale za přítomnosti Rāmacandry Purīho byla snížena na polovinu.
Text 157:
Oddaní, kteří přišli z Bengálska, zůstali se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem čtyři měsíce a potom se s nimi Pán rozloučil. Když odešli, zůstali s Pánem Jeho stálí společníci z Džagannáth Purí.
Text 158:
Tímto jsem popsal, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu přijímal pozvání a jak přijímal a vychutnával prasādam nabízené Jeho oddanými.
Text 159:
Toto vyprávění v sobě zahrnuje popis balíčků jídla od Rāghavy Paṇḍita a tančení v Jagannāthově chrámu.
Text 160:
Ten, kdo naslouchá o zábavách Śrī Caitanyi Mahāprabhua s vírou a láskou, zajisté dosáhne extatické lásky k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 161:
Vyprávění o činnostech Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou jako nektar, který těší uši i mysl. Ten, kdo si vychutnává nektar těchto činností, je rozhodně velmi požehnaný.
Text 162:
Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.