Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 9.41

Verš

bhārata-bhūmite haila manuṣya janma yāra
janma sārthaka kari’ kara para-upakāra

Synonyma

bhārata — Indie; bhūmite — v zemi; haila — stalo se; manuṣya — lidské bytosti; janma — zrození; yāra — kohokoliv; janma — toto zrození; sārthaka — naplnění; kari' — činící; kara — přinést; para — ostatním; upakāra — prospěch.

Překlad

„Ten, kdo se narodil jako lidská bytost v Indii (Bhárata-varše), by měl dovést svůj vlastní život k úspěchu a pracovat ve prospěch všech ostatních lidí.“

Význam

V tomto velice důležitém verši je vyjádřena šlechetnost Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. I když se narodil v Bengálsku, a Bengálci vůči Němu tedy mají zvláštní závazek, zde Śrī Caitanya Mahāprabhu oslovuje nejen Bengálce, ale všechny obyvatele Indie, protože právě tam se může rozvinout skutečná lidská civilizace.

Lidský život je určen zvláště k realizování Boha, jak uvádí Vedānta- sūtra: athāto brahma-jijñāsā. Každý, kdo se narodí v Indii (Bhárata-varše), má zvláštní výhodu v tom, že může přijmout pokyny a vedení védské civilizace. Přirozeně se totiž dozví o základních principech duchovního života, protože 99,9 % Indů, dokonce i prostí vesničtí zemědělci a další, kteří nejsou ani vzdělaní, ani velcí myslitelé, věří v převtělování duše, minulé i budoucí životy, v Boha a s veškerou samozřejmostí chtějí Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, nebo Jeho zástupce uctívat. Tyto myšlenky jsou přirozeným dědictvím těch, kteří se v Indii narodili. Indie má mnoho posvátných poutních míst, jako jsou Gajá, Váránasí, Mathura, Prajág, Vrindávan, Haridvár, Ráméšvaram a Džagannáth Purí, a lidé tam stále chodí po stovkách a tisících. I když se je současní indičtí vůdci snaží ovlivňovat, aby nevěřili v Boha, v život po smrti a v rozdíl mezi zbožným a bezbožným životem, a učí je pít víno, jíst maso a být takzvaně civilizovaní, lidé se přesto obávají čtyř druhů hříšných činností, kterými jsou nedovolený sex, pojídání masa, požívání omamných látek a hazardování, a kdekoliv probíhá nějaký duchovní festival, shromáždí se jich tisíce. S tím máme praktickou zkušenost, protože kdykoliv hnutí pro vědomí Kṛṣṇy pořádá saṅkīrtanový festival ve velkých městech, jako je Kolkata, Bombaj, Madrás, Ahmadábád nebo Haidarábád, přijdou poslouchat tisíce lidí. Někdy přednášíme v angličtině, a přestože většina lidí anglicky nerozumí, i tak si nás přijdou poslechnout. Lidé se shromáždí v tisících i tehdy, když hovoří různé falešné inkarnace Boha, protože každý, kdo se narodil v Indii, má přirozené duchovní sklony a je poučen o základních zásadách duchovního života; je pouze třeba, aby byli více vzděláni ve védských principech. Śrī Caitanya Mahāprabhu zde proto říká: janma sārthaka kari' kara para-upakāra – Ind vzdělaný ve védských principech může vykonávat tu nejprospěšnější veřejnou službu pro celý svět.

Nyní je kvůli nedostatku vědomí Kṛṣṇy neboli vědomí Boha celý svět v temnotě, postižený čtyřmi principy hříšného života: pojídáním masa, nedovoleným sexem, hazardováním a požíváním omamných látek. Je proto třeba důrazné propagace, aby se lidé učili vyhýbat hříšným činnostem. To přinese mír a blahobyt, ubude podvodníků, zlodějů a zpustlíků a celá společnost si bude vědoma Boha.

Praktickým výsledkem toho, že šíříme hnutí pro vědomí Kṛṣṇy po celém světě, je, že se nyní ti nejzvrhlejší zpustlíci stávají nejvznešenějšími světci. To je pokorná služba světu pouze jednoho Inda. Kdyby to dělali všichni Indové, jak radil Pán Caitanya Mahāprabhu, dala by Indie světu jedinečný dar, a tak by se proslavila. V dnešní době je ale Indie známá jako chudá země, a kdykoliv někdo z Ameriky nebo jiné bohaté země jede do Indie, vidí podél cest ležet mnoho lidí, kteří se nemohou ani dvakrát denně najíst. Existují také organizace, které ze všech částí světa sbírají peníze ve jménu pomoci chudým, ale utrácejí je za vlastní smyslový požitek. Nyní však bylo na pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua založeno hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a lidé z něho mají prospěch. Je proto povinností vůdčích osobností Indie, aby zvážili důležitost tohoto hnutí a vycvičili mnoho Indů, kteří půjdou toto učení kázat za hranice Indie. Lidé je přijmou a mezi Indy a ostatními národy světa dojde ke spolupráci, čímž bude mise Śrī Caitanyi Mahāprabhua vyplněna. Śrī Caitanya Mahāprabhu bude oslavován po celém světě, lidé budou přirozeně šťastní, klidní a úspěšní, a to nejen v tomto životě, ale i v příštím, protože, jak je řečeno v Bhagavad-gītě, každý, kdo pozná Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, dosáhne snadno osvobození od opakovaného zrození a smrti a vrátí se domů, zpátky k Bohu. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu proto všechny Indy požádal, aby se stali kazateli Jeho učení, a zachránili tak svět před katastrofálním zmatkem.

To však není povinnost pouze Indů, ale každého, a my jsme velice šťastní, že chlapci a dívky z Ameriky a Evropy s tímto hnutím vážně spolupracují. Každému by mělo být s konečnou platností jasné, že tou nejlepší službou celému lidstvu je probudit v lidech vědomí Boha neboli vědomí Kṛṣṇy. Každý by proto měl tomuto velkému hnutí pomáhat. To je potvrzeno ve verši 35 z dvacáté druhé kapitoly desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, který bude nyní citován.