Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.88
Verš
unmatta ha-iyā nāce, iti-uti dhāya
Synonyma
Překlad
„,Ten, kdo skutečně rozvinul lásku k Bohu, přirozeně někdy pláče, někdy se směje, někdy zpívá a někdy běhá sem a tam jako šílený.̀“
Význam
V této souvislosti Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī poznamenává, že někdy projevují tělesné příznaky extáze lidé, kteří žádnou lásku k Bohu necítí. Uměle se někdy smějí, pláčou a tančí jako blázni. To jim ale nepomůže udělat pokrok v rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Naopak, ten, u koho se již nezbytné tělesné příznaky rozvinuly přirozeně, by měl tohoto umělého lomcování tělem zanechat. Skutečně blažený život, projevující se ryzím duchovním smíchem, pláčem a tancem, je známkou pravého pokroku v rozvoji vědomí Kṛṣṇy, kterého dosáhne ten, kdo se neustále dobrovolně věnuje transcendentální láskyplné službě Pánu. Napodobuje-li uměle tyto příznaky někdo, kdo se ještě nevyvinul, vytváří v duchovním životě společnosti zmatek.