Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.29-30
Verš
nindaka, pāsaṇḍī yata paḍuyā adhama
sei vanyā tā-sabāre chuṅite nārila
Synonyma
māyāvādī — stoupenci neosobní filosofie; karma-niṣṭha — ti, kteří pracují pro plody; kutārkika-gaṇa — falešní logici; nindaka — rouhači; pāṣaṇḍī — neoddaní; yata — všichni; paḍuyā — studenti; adhama — nejnižší třída; seisaba — ti všichni; mahā-dakṣa — jsou velice šikovní; dhāñā — utíkající; palāila — odešli; sei vanyā — tato záplava; tā-sabāre — jich všech; chuṅite — dotknout se; nārila — nemohla.
Překlad
Protože se však impersonalisté, lidé dychtící po plodech své práce, falešní logici, rouhači, neoddaní a nejnižší mezi studenty umí velice šikovně vyhýbat hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, nemohla se jich tato záplava vědomí Kṛṣṇy dotknout.
Význam
Moderní impersonalisté se podobně jako māyāvādští filosofové v minulosti, například Prakāśānanda Sarasvatī z Váránasí, o hnutí pro vědomí Kṛṣṇy Pána Caitanyi nezajímají. Neznají skutečnou hodnotu tohoto světa, považují jej za falešný a nechápou, jak ho může hnutí pro vědomí Kṛṣṇy využívat. Jsou natolik pohrouženi v neosobních myšlenkách, že veškerou duchovní různorodost považují nezbytně za hmotnou. Jelikož neznají nic víc než svoji mylnou představu brahmajyoti, nemohou pochopit, že Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je duchovní, a tím pádem se vymyká pojetí hmotné iluze. Kdykoliv se Kṛṣṇa zjeví, ať osobně, nebo jako oddaný, tito māyāvādští filosofové Ho pokládají za obyčejnou lidskou bytost. To je odsouzeno v Bhagavad-gītě (9.11):
paraṁ bhāvam ajānanto mama bhūta-maheśvaram
„Hlupáci se Mi vysmívají, když sestoupím v lidské podobě, protože neznají Mou transcendentální povahu Nejvyššího Pána všeho, co existuje.“
Existují však i bezcharakterní lidé, jež zneužívají Pánova zjevení, a představují se jako inkarnace, a tak podvádějí nevinnou veřejnost. Jakákoliv inkarnace Boha musí projít testy určenými výroky śāster a také musí provádět neobvyklé činnosti. Za inkarnaci Boha bychom neměli přijímat kdejakého darebáka, ale nejdříve bychom měli vyzkoušet, zda je skutečně schopen jednat jako Nejvyšší Osobnost Božství. Například Kṛṣṇa učil Arjunu Bhagavad-gītě a Arjuna Jej přijal jako Nejvyšší Osobnost Božství. Pro naše pochopení však Arjuna požádal Pána, aby předvedl svoji vesmírnou podobu, čímž vyzkoušel, že je opravdu Nejvyšší Pán. Podobně musíme vyzkoušet podle daných měřítek každou takzvanou inkarnaci Boha. Abychom nebyli ošáleni nějakou ukázkou mystických sil, je nejlépe takzvanou inkarnaci Boha prověřit ve světle výroků śāster. Caitanya Mahāprabhu je jako inkarnace Kṛṣṇy popsán v śāstrāch, a chce-li tedy někdo Pána Caitanyu napodobovat a prohlašovat se za inkarnaci, musí předložit důkaz ze śāster o svém zjevení, aby svoje tvrzení opodstatnil.