Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.117

Verš

jīva-tattva — śakti, kṛṣṇa-tattva — śaktimān
gītā-viṣṇupurāṇādi tāhāte pramāṇa

Synonyma

jīva-tattva — pravda, kterou jsou živé bytosti; śakti — energie; kṛṣṇa-tattva — pravda, kterou je Nejvyšší Osobnost Božství; śakti-mān — vlastník energií; gītāBhagavad-gītā; viṣṇu-purāṇa-ādiViṣṇu Purāṇa a další Purāṇy; tāhāte — v nich; pramāṇa — jsou důkazy.

Překlad

„Živé bytosti jsou energie a nikoliv zdroj. Tímto zdrojem je Kṛṣṇa, což je názorně popsáno v Bhagavad-gītě, Viṣṇu Purāṇě a dalších védských textech.“

Význam

Již dříve bylo vysvětleno, že na cestě pokroku v duchovním poznání jsou známy tři prasthāny: nyāya-prasthāna (filosofie vedānty), śruti-prasthāna (Upaniṣady a védské mantry) a smṛti-prasthāna (Bhagavad-gītā, Mahābhārata, Purāṇy a tak dále). Māyāvādští filosofové však bohužel smṛti-prasthānu nepřijímají. Smṛti znamená závěry vyvozené z védských důkazů. Māyāvādští filosofové někdy nepřijímají Bhagavad-gītu a Purāṇy, čemuž se říká ardha-kukkuṭī-nyāya – „logika poloviční slepice“ (viz Ādi-līla 5.176). Věří-li někdo ve védskou literaturu, musí přijmout všechny védské texty uznané velkými ācāryi, ale māyāvādští filosofové přijímají pouze nyāya-prasthānu a śruti-prasthānu, a smṛti-prasthānu odmítají. Zde však Śrī Caitanya Mahāprabhu uvádí důkazy z Gīty, Viṣṇu Purāṇy a podobných textů, což je smṛti-prasthāna. Ve výrocích Bhagavad-gīty a jiných védských textů, jako Mahābhārata a Purāṇy, se nikdo nemůže vyhnout Osobnosti Božství. Pán Caitanya proto cituje Bhagavad-gītu (7.5).