Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.113

Verš

cid-ānanda — teṅho, tāṅra sthāna, parivāra
tāṅre kahe — prākṛta-sattvera vikāra

Synonyma

cit-ānanda — duchovní blaženost; teṅho — On je osobně; tāṅra — Jeho; sthāna — sídlo; parivāra — doprovod; tāṅre — Jemu; kahe — někdo říká; prākṛta — hmotného; sattvera — dobra; vikāra — proměna.

Překlad

„Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, oplývá duchovními energiemi. Proto i Jeho tělo, jméno, sláva a doprovod jsou duchovní. Māyāvādský filosof z nevědomosti říká, že to vše jsou jen proměny hmotné kvality dobra.“

Význam

V sedmé kapitole Bhagavad-gīty Nejvyšší Pán rozdělil své energie do dvou skupin, prākṛta a aprākṛta neboli parā-prakṛti a aparā-prakṛti. Viṣṇu Purāṇa je rozděluje stejně. Māyāvādští filosofové tyto dvě prakṛti neboli hmotnou a duchovní přírodu nechápou, ale ten, kdo je skutečně inteligentní, tomu rozumí. Vezmeme-li v úvahu mnohé rozmanitosti a činnosti hmotné přírody, proč by měli māyāvādští filosofové popírat duchovní různorodost duchovního světa? Bhāgavatam (10.2.32) říká:

ye 'nye 'ravindākṣa vimukta-māninas
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ

Inteligence těch, kteří se považují za vysvobozené, aniž by měli informace o duchovním světě, není čistá. Slova aviśuddha-buddhayaḥ v tomto verši označují nečistou inteligenci. Následkem nečisté inteligence či chabého poznání māyāvādští filosofové nemohou pochopit rozdíl mezi hmotnou a duchovní různorodostí, a proto na duchovní různorodost nejsou schopni ani pomyslet, neboť pokládají za samozřejmé, že veškerá různorodost je pouze hmotná.

Śrī Caitanya Mahāprabhu tedy v tomto verši vysvětluje, že Kṛṣṇa – Nejvyšší Osobnost Božství neboli Absolutní Pravda – má duchovní tělo, které se liší od hmotných těl, a Jeho jméno, sídlo, doprovod i vlastnosti jsou proto duchovní. Hmotná kvalita dobra nemá s duchovní různorodostí nic společného. Māyāvādští filosofové nicméně nejsou schopni duchovní různorodost jasně pochopit, a tak si představují, že duchovní svět je pravým opakem světa hmotného. Hmotné kvality dobra, vášně a nevědomosti v duchovním světě nemohou působit; z toho důvodu se nazývá nirguṇa, jak je jasně uvedeno v Bhagavad-gītě (trai-guṇya-viṣayā vedā nistrai-guṇyo bhavārjuna). Hmotný svět je projevem tří kvalit hmotné přírody, ale abychom mohli vstoupit do duchovního světa, kde se jejich vliv nenachází, musíme se od nich osvobodit. V příštím verši Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu ukáže, jak se Pán Śiva neztotožňuje s māyāvādskou filosofií.