CC Ādi 7.112

tāṅhāra vibhūti, deha, —— saba cid-ākāra
cid-vibhūti ācchādi' tāṅre kahe`nirākāra'
Překlad slovo od slova: 
tāṅhāra — Jeho (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); vibhūti — duchovní síla; deha — tĕlo; saba — všechno; cit-ākāra — duchovní podoba; cit-vibhūti — duchovní majestát; ācchādi' — zakrývající; tāṅre — Jeho; kahe — říká; nirākāra — bez podoby.
Překlad: 
„Vše, co se týká Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, je duchovní, včetnĕ Jeho tĕla, majestátu a doprovodu. Māyāvādská filosofie však Jeho duchovní majestát zakrývá a hlásá teorii impersonalismu.“
Význam: 

V Brahma-saṁhitĕ je řečeno: īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid- -ānanda-vigrahaḥ – „Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Kṛṣṇa má duchovní tĕlo, které je vĕčné a oplývá poznáním a blažeností.“ V tomto svĕtĕ má každý tĕlo přesnĕ opačné – dočasné, oplývající nevĕdomostí a utrpením. Je-li tedy Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nĕkdy označen jako nirākāra, znamená to, že nemá hmotné tĕlo jako my.

Māyāvādští filosofové nerozumĕjí, co to znamená, že Nejvyšší Osobnost Božství je bez podoby. Nejvyšší Pán sice nemá tĕlo, jako máme my, ale má duchovní tĕlo. Jelikož to nevĕdí, prosazují māyāvādští filosofové jednostranný pohled, že Nejvyšší Pán neboli Brahman nemá žádnou podobu (nirākāra). Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura v této souvislosti předkládá mnoho citátů z védské literatury. Přijmeme-li skutečný neboli přímý význam tĕchto védských výroků, pochopíme, že Nejvyšší Osobnost Božství má duchovní tĕlo (sac-cid-ānanda-vigraha).

V Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣadĕ (5.1.1) je uvedeno: pūrṇam adaḥ pūrṇam idaṁ pūrṇāt pūrṇam udacyate. To vyjadřuje, že tĕlo Nejvyšší Osobnosti Božství je duchovní, protože Pán zůstává stejný, i když se mnoha způsoby expanduje. V Bhagavad-gītĕ (10.8) Pán říká: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate – „Jsem původem všeho, vše pochází ze Mĕ.“ Māyāvādští filosofové uvažují materialisticky, a proto si myslí, že když se Nejvyšší expanduje do všeho, musí ztratit svoji původní podobu. Docházejí tedy k závĕru, že neexistuje žádná jiná podoba Pána než tato obrovská a všudypřítomná. Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad však potvrzuje, že: pūrṇam idaṁ pūrṇāt pūrṇam udacyate – „I když se Pán mnoha způsoby expanduje, uchovává si svoji původní osobnost. Jeho původní duchovní tĕlo zůstává takové, jaké je.“ Jinde se píše podobná vĕc: vicitra-śaktiḥ puruṣaḥ purāṇaḥ – „Nejvyšší Osobnost Božství, původní osoba (puruṣa), vlastní rozmanité energie.“ Śvetāśvatara Upaniṣad prohlašuje: sa vṛkṣa-kālākṛtibhiḥ paro 'nyo yasmāt prapañcaḥ parivartate 'yaṁ dharmāvahaṁ pāpanudaṁ bhageśam – „On je původem hmotného stvoření a jen díky Nĕmu se vše mĕní. Je ochráncem náboženství a ničitelem všech hříšných činností. Je také Pánem veškerého majestátu.“ (Śvet. Up. 6.8) Vedāham etaṁ puruṣaṁ mahāntam āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt – „Nyní chápu, že Nejvyšší Osobnost Božství je nejvĕtší z nejvĕtších. Září jako slunce a nachází se za hranicemi tohoto hmotného svĕta.“ (Śvet. Up. 3.8) Patiṁ patīnāṁ paramaṁ parastāt – „On je pánem všech pánů a nadřízeným všech nadřízených.“ (Śvet. Up. 6.7) Mahān prabhur vai puruṣaḥ – „On je nejvyšší pán a nejvyšší osoba.“ (Śvet. Up. 3.12) Parāsya śaktir vividhaiva śrūyate – „Jeho majestát můžeme chápat mnoha způsoby.“ (Śvet. Up. 6.8) Také Ṛg Veda říká: tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ – „Viṣṇu je Nejvyšší a ti, kdo jsou skutečnĕ učení, meditují pouze o Jeho lotosových nohách.“ V Praśna Upaniṣadĕ (6.3) se říká: sa īkṣāṁ cakre – „On pohlédl na hmotné stvoření.“ V Aitareya Upaniṣadĕ (1.1.1–2) je řečeno: sa aikṣata – „On pohlédl na hmotné stvoření,“ a sa imāl lokān asṛjata – „On stvořil celý tento hmotný svĕt.“

Takto by se dalo z Upaniṣad a Véd citovat ještĕ mnoho veršů, které dokazují, že Nejvyšší Bůh není neosobní. V Kaṭha Upaniṣadĕ (2.2.13) se také říká: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān – „On je nejvyšší z vĕčnĕ vĕdomých osob, která všechny ostatní živé bytosti udržuje.“ Ze všech tĕchto védských odkazů lze pochopit, že Absolutní Pravda je osoba, které se nikdo nevyrovná ani ji nepředčí. I když existuje mnoho hloupých māyāvādských filosofů, kteří si myslí, že předčí i Kṛṣṇu, Kṛṣṇa je asamaurdhva – nikdo se Mu nerovná a nikdo není nad Ním.

Śvetāśvatara Upaniṣad (3.19) uvádí: apāṇi-pādo javano grahītā. Tento verš popisuje Absolutní Pravdu jako beznohou a bezrukou. I když se jedná o neosobní popis, neznamená to, že Absolutní Osobnost Božství nemá žádnou podobu. Má duchovní podobu, jež se liší od hmotných podob. V tomto verši Caitanya Mahāprabhu objasňuje tento rozdíl.