Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.10

Verš

ekale īśvara-tattva caitanya-īśvara
bhakta-bhāvamaya tāṅra śuddha kalevara

Synonyma

ekale — pouze jediná osoba; īśvara-tattva — nejvyšší vládce; caitanya — nejvyšší životní síla; īśvara — vládce; bhakta-bhāva-maya — v extázi oddaného; tāṅra — Jeho; śuddha — transcendentální; kalevara — tělo.

Překlad

Nejvyšší vládce, jediná Osobnost Božství, Śrī Caitanya Mahāprabhu, se stal extatickým způsobem oddaným, ale Jeho tělo je přesto transcendentální a nedotčené hmotou.

Význam

Existují různé tattvy neboli pravdy, jako īśa-tattva, jīva-tattva a śakti-tattva. Īśa-tattva je Nejvyšší Osobnost Božství Viṣṇu, který je svrchovanou životní silou. V Kaṭha Upaniṣadě je řečeno: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām – Nejvyšší Osobnost Božství je nejvyšší mezi věčnými a nejvyšší životní síla. Živé bytosti jsou také věčné a také jsou životní silou, ale co do velikosti jsou nepatrné, kdežto Nejvyšší Pán je nejvyšší životní síla a nejvyšší věčný. Tento nejvyšší věčný nikdy nepřijímá tělo složené z dočasné hmotné energie, kdežto živé bytosti jako nedílné části nejvyššího věčného tento sklon mají. Podle védských manter je tedy Nejvyšší Pán svrchovaným vládcem nesčetně mnoha živých bytostí.

Māyāvādští filosofové se však nepatrnou živou bytost snaží ztotožňovat s nejvyšší živou bytostí. Protože mezi nimi neuznávají žádný rozdíl, nazývá se jejich filosofie advaita-vāda neboli monismus. Rozdíly tu však ve skutečnosti jsou. Tento verš je zvláště určen k tomu, aby māyāvādským filosofům vštípil pochopení, že Nejvyšší Osobnost Božství je svrchovaný vládce. Tímto svrchovaným vládcem, Osobností Božství, je samotný Śrī Kṛṣṇa, ale v rámci transcendentální zábavy přijal podobu oddaného, Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

V Bhagavad-gītě je řečeno, že když Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa přijde na tuto planetu a vypadá přesně jako lidská bytost, někteří darebáci Jej považují za jednoho z obyčejných lidí. Ten, kdo takto chybně uvažuje, je popsán jako mūḍha neboli hlupák. Neměli bychom tedy Caitanyu Mahāprabhua hloupě považovat za obyčejnou lidskou bytost. I když přijal extázi oddaného, zůstává i nadále Nejvyšší Osobností Božství. Od dob Caitanyi Mahāprabhua už zde bylo mnoho napodobenin Kṛṣṇových inkarnací, které nemohly pochopit, že Caitanya Mahāprabhu je samotný Kṛṣṇa, a ne obyčejná lidská bytost. Méně inteligentní lidé si vytvářejí své vlastní „Bohy“ tak, že za Boha vydávají nějakého člověka. To je jejich chyba. Slova tāṅra śuddha kalevara v tomto verši nás proto upozorňují na to, že tělo Caitanyi Mahāprabhua není hmotné, ale čistě duchovní. Caitanyu Mahāprabhua bychom tedy neměli považovat za obyčejného oddaného, přestože podobu oddaného přijal. Zároveň však musíme s jistotou vědět, že i když je Śrī Caitanya Mahāprabhu Nejvyšší Osobnost Božství, přijal extázi oddaného, a proto bychom neměli mylně chápat Jeho zábavy a stavět Ho do stejné role jako Śrī Kṛṣṇu. Právě z tohoto důvodu si Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu zakrýval uši vždy, když byl osloven jako Viṣṇu nebo Kṛṣṇa, protože nechtěl být oslovován jako Nejvyšší Osobnost Božství. Existuje skupina oddaných zvaných Gaurāṅga-nāgarī, kteří hrají divadelní hry o Kṛṣṇových zábavách a používají k tomu vigrahu neboli podobu Śrī Caitanyi Mahāprabhua. To je chyba, která se odborně nazývá rasābhāsa. Když se Caitanya Mahāprabhu chce bavit jako oddaný, neměli bychom Ho rušit tím, že Ho budeme oslovovat jako Nejvyšší Osobnost Božství.