Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 6.73
Verš
rājasv ajeya-bhaṭa-śekharitāṅghri-reṇuḥ
ninye mṛgendra iva bhāgam ajāvi-yūthāt
tac chrī-niketa-caraṇo ’stu mamārcanāya
Synonyma
caidyāya — Śiśupālovi; mā — mně; arpayitum — předat nebo darovat; udyata — pozvednuté; kārmukeṣu — jejichž luky a šípy; rājasu — mezi králi vedenými Jarāsandhou; ajeya — neporazitelných; bhaṭa — vojáků; śekharita-aṅghri-reṇuḥ — prach z jehož lotosových nohou je korunou; ninye — unesl násilím; mṛga-indraḥ — lev; iva — jako; bhāgam — podíl; aja — koz; avi — a ovcí; yūthāt — z jejich středu; tat — to; śrī-niketa — útočiště bohyně štěstí; caraṇaḥ — lotosové nohy; astu — nechť jsou; mama — moje; arcanāya — pro uctívání.
Překlad
„Když byli Jarāsandha a ostatní králové s pozdviženými zbraněmi připraveni darovat mě Śiśupālovi, On mě násilím unesl z jejich středu, jako si lev odnese svůj podíl koz a ovcí. Prach z Jeho lotosových nohou je proto korunou na hlavách neporazitelných bojovníků. Nechť jsou tyto lotosové nohy, útočiště bohyně štěstí, předmětem mého uctívání.“
Význam
Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.83.8) vyslovila královna Rukmiṇī.