Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 5.86

Verš

prakṛti-sahite tāṅra ubhaya sambandha
tathāpi prakṛti-saha nāhi sparśa-gandha

Synonyma

prakṛti-sahite — s hmotnou energií; tāṅra — Jeho; ubhaya sambandha — oba vztahy; tathāpi — přesto; prakṛti-saha — s hmotnou přírodou; nāhi — není; sparśa-gandha — sebemenší spojení.

Překlad

I když je takto dvěma způsoby spojen s hmotnou energií, nemá s ní sebemenší styk.

Význam

V Laghu-bhāgavatāmṛtě Śrīla Rūpa Gosvāmī vysvětluje Pánovo transcendentální postavení nad hmotnými kvalitami a říká, že Viṣṇu jako vládce a správce hmotné přírody je spojen s hmotnými kvalitami. Tomuto spojení se říká yoga. Ředitel vězení ovšem není vězeň. Podobně nemá ani Nejvyšší Osobnost Božství Viṣṇu žádný styk s hmotnými kvalitami přírody, i když je řídí a dohlíží na ně. Viṣṇuovy expanze si vždy udržují svoji svrchovanost a s hmotnými kvalitami nejsou nikdy ve styku. Někdo může namítnout, že Mahā-Viṣṇu nemůže mít s hmotnými kvalitami žádný styk, protože kdyby tomu tak bylo, Śrīmad-Bhāgavatam by neuváděl, že hmotná příroda, zahanbena svým nevděčným úkolem popuzovat živé bytosti proti Nejvyššímu, se studem ukrývá za Pánem. Na toto tvrzení lze odpovědět, že slovo guṇa znamená „usměrnění“. Pán Viṣṇu, Pán Brahmā a Pán Śiva jsou v tomto vesmíru těmi, kdo tyto tři kvality usměrňují, a jejich vztah s nimi se nazývá yoga. To však neznamená, že jsou tyto osobnosti kvalitami přírody spoutány. Obzvláště Pán Viṣṇu je vždy vládcem těchto tří kvalit a nepřipadá vůbec v úvahu, že by se mohl dostat pod jejich vládu.

Přestože se rysy příčinnosti a dodávání složek nacházejí v hmotné přírodě díky pohledu Nejvyšší Osobnosti Božství, Pán svým pohlížením na hmotné kvality není nijak ovlivněn. K různým kvalitativním změnám dochází v hmotném světě vůlí Pána, ale není možné, aby tím byl Pán Viṣṇu ovlivněn, změněn či znečištěn hmotou.