CC Ādi 5.27-28

svarūpa-vigraha kṛṣṇera kevala dvi-bhuja
nārāyaṇa-rūpe sei tanu catur-bhuja
śaṅkha-cakra-gadā-padma, mahaiśvarya-maya
śrī-bhū-nīlā-śakti yāṅra caraṇa sevaya
Překlad slovo od slova: 
svarūpa-vigraha — osobní podoba; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; kevala — pouze; dvi-bhuja — dvĕ ruce; nārāyaṇa-rūpe — v podobĕ Pána Nārāyaṇa; sei — toto; tanu — tĕlo; catuḥ-bhuja — čtyřruké; śaṅkha-cakra — lastura a disk; gadā — kyj; padma — lotosový kvĕt; mahā — velkým; aiśvarya-maya — jenž oplývá majestátem; śrī — jménem śrī; bhū — jménem bhū; nīlā — jménem nīlā; śakti — energie; yāṅra — Jeho; caraṇa sevaya — slouží lotosovým nohám.
Překlad: 
Kṛṣṇova osobní podoba má pouze dvĕ ruce, ale podoba Pána Nārāyaṇa má čtyři. Pán Nārāyaṇa drží lasturu, disk, kyj a lotosový kvĕt a oplývá velkým majestátem. Energie śrī, bhū a nīlā slouží u Jeho lotosových nohou.
Význam: 

V Rāmānujovĕ a Madhvovĕ škole vaiṣṇavismu nacházíme obšírné popisy energií śrī, bhū a nīlā. Energii nīlā se v Bengálsku nĕkdy říká līlā. Tyto tři energie slouží na Vaikuṇṭĕ čtyřrukému Nārāyaṇovi. Prapannāmṛta Śrī-sampradāyi, v níž se vypráví o třech Ālvārech se jmény Bhūta-yogī, Sara-yogī a Bhrānta-yogī, kteří vidĕli Nārāyaṇa osobnĕ, když přišli do domu brāhmaṇy ve vesnici Géhalí, popisuje Nārāyaṇa takto:

tārkṣyādhirūḍhaṁ taḍid-ambudābhaṁ
lakṣmī-dharaṁ vakṣasi paṅkajākṣam
hasta-dvaye śobhita-śaṅkha-cakraṁ
viṣṇuṁ dadṛśur bhagavantam ādyam

ā-jānu-bāhuṁ kamanīya-gātraṁ
pārśva-dvaye śobhita-bhūmi-nīlam
pītāmbaraṁ bhūṣaṇa-bhūṣitāṅgaṁ
catur-bhujaṁ candana-ruṣitāṅgam

„Uvidĕli Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua s lotosovýma očima, jak sedí na Garuḍovi a k hrudi má přivinutou Lakṣmī, bohyni štĕstí. Připomínal modrý bouřkový mrak, ze kterého se blýská, a ve dvou ze svých čtyř rukou držel lasturu a disk. Ruce Mu sahaly až ke kolenům a všechny části Jeho tĕla byly překrásné, potřené santálovou pastou a ozdobené třpytivými šperky. Mĕl na sobĕ žluté šaty a po bocích Mu stály Jeho energie Bhūmi a Nīlā.“

V Sītopaniṣadĕ najdeme o energiích śrī, bhū a nīlā tuto zmínku: mahā- lakṣmīr deveśasya bhinnābhinna-rūpā cetanā-cetanātmikā. sā devī tri-vidhābhavati, śakty-ātmanā icchā-śaktiḥ kriyā-śaktiḥ sākṣāc-chaktir iti. icchā-śaktis tri-vidhā bhavati, śrī-bhūmi-nīlātmikā. „Mahā-Lakṣmī, Pánovu svrchovanou energii, lze vnímat různĕ. Dĕlí se na duchovní a hmotnou energii a v obou podobách se projevuje jako energie chtĕní, tvořivá energie a vnitřní energie. Energie chtĕní se dále dĕlí na tři, jimiž jsou śrī, bhū a nīlā.

Madhvācārya cituje v komentáři k Bhagavad-gītĕ (4.6) ze zjevených písem, že matka hmotná příroda, vnímaná jako matoucí energie Durgā, má tři části, zvané śrī, bhū a nīlā. Matoucí je pro ty, kdo nemají duchovní sílu, protože se jedná o energie stvořené Pánem Viṣṇuem. I když žádná z tĕchto energií nemá s Neomezeným přímý vztah, jsou Pánu podřízené, protože On všechny energie ovládá.

Ve svém díle Bhagavat-sandarbha (23) Śrīla Jīva Gosvāmī Prabhu uvádí, že „Padma Purāṇa mluví o vĕčnĕ příznivém sídle Boha, které oplývá veškerým majestátem, včetnĕ energií śrī, bhū a nīlā. V Mahā-saṁhitĕ, která pojednává o transcendentálním jménĕ a podobĕ Boha, je o Durze též zmínka, a to jako o energii, jejímž prostřednictvím Nadduše jedná s živými bytostmi. Vnitřní síla je činná v Pánových osobních záležitostech a hmotná síla projevuje tři kvality.“ Na jiném místĕ cituje z písem, že śrī je energie Boha, která udržuje vesmírný projev, bhū je energie, která jej tvoří, a nīlā neboli Durgā je energie, která jej ničí. Protože všechny tyto energie jednají ve vztahu k živým bytostem, nazývají se souhrnnĕ jīva-māyā.