CC Ādi 4.56

rādhā-kṛṣṇa eka ātmā, dui deha dhari'
anyonye vilase rasa āsvādana kari'
Překlad slovo od slova: 
rādhā-kṛṣṇa — Rādhā a Kṛṣṇa; eka — jedno; ātmā — vlastní já; dui — dvĕ; deha — tĕla; dhari' — přijímající; anyonye — jeden druhého; vilase — si užívají; rasa — nálady lásky; āsvādana kari' — vychutnávající.
Překlad: 
Rādhā a Kṛṣṇa jsou tatáž osoba, ale přijali dvĕ tĕla. Tak si užívají jeden druhého a vychutnávají si nálady lásky.
Význam: 

Tito dva transcendentalisté, Rādhā a Kṛṣṇa, jsou pro materialisty hádankou. Výše zmínĕný popis Rādhy a Kṛṣṇy z deníku Śrīly Svarūpy Dāmodara je zhuštĕným vysvĕtlením, ale k pochopení tajemství tĕchto dvou osobností je třeba hlubokého duchovního porozumĕní. Jeden si užívá jako dva. Śrī Kṛṣṇa je energetický zdroj a Śrīmatī Rādhārāṇī je vnitřní energie. Podle vedāntské filosofie není mezi energetickým zdrojem a jeho energií rozdíl; jsou totožné. Nelze mezi nimi dĕlat rozdíly, stejnĕ jako nelze oddĕlit oheň a teplo.

Vše, co se týká Absolutního, je v rámci relativní existence nepochopitelné. Pochopit tuto jednotu zdroje a jeho energie je na úrovni relativního vĕdomí velmi tĕžké. Jediným klíčem k porozumĕní tĕmto spletitostem transcendence je filosofie nepochopitelné jednoty a odlišnosti, kterou učil Śrī Caitanya.

Rādhārāṇī je ve skutečnosti vnitřní energií Śrī Kṛṣṇy a vĕčnĕ stupňuje Jeho blaženost. Tomu impersonalisté bez pomoci oddaného mahā-bhāgavaty nikdy neporozumĕjí. Již samotné slovo „Rādhā“ vyjadřuje, že Śrīmatī Rādhārāṇī je vĕčnĕ nejvyšší vládkyní potĕšení Śrī Kṛṣṇy, a jako taková je prostředníkem v předávání služby živých bytostí Śrī Kṛṣṇovi. Proto oddaní z Vrindávanu vyhledávají milost Śrīmatī Rādhārāṇī, aby mohli být uznáni jako láskyplní služebníci Śrī Kṛṣṇy.

Pán Caitanya Mahāprabhu přichází osobnĕ za pokleslými podmínĕnými dušemi tohoto železného vĕku, aby předal nejvyšší princip transcendentálních vztahů k Pánu. Jedná přitom hlavnĕ v roli své vnitřní energie blaženosti.

Śrī Kṛṣṇa, absolutní Osobnost Božství, je všemocnou a úplnou podobou transcendentálního bytí, poznání a blaženosti. Jeho vnitřní energie se projevuje nejprve jako sat neboli bytí. Je to část, která expanduje Pánovu existenci. Když ta samá energie projeví úplné poznání, nazývá se cit nebo samvit, a ta expanduje Pánovy transcendentální podoby. Pokud nakonec ta samá energie jedná jako zprostředkovatel blaženosti, nazývá se hlādinī čili transcendentální energie blaženosti. Takto projevuje Pán svoji vnitřní energii ve třech transcendentálních kategoriích.