Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 4.56

Verš

rādhā-kṛṣṇa eka ātmā, dui deha dhari’
anyonye vilase rasa āsvādana kari’

Synonyma

rādhā-kṛṣṇa — Rādhā a Kṛṣṇa; eka — jedno; ātmā — vlastní já; dui — dvě; deha — těla; dhari' — přijímající; anyonye — jeden druhého; vilase — si užívají; rasa — nálady lásky; āsvādana kari' — vychutnávající.

Překlad

Rādhā a Kṛṣṇa jsou tatáž osoba, ale přijali dvě těla. Tak si užívají jeden druhého a vychutnávají si nálady lásky.

Význam

Tito dva transcendentalisté, Rādhā a Kṛṣṇa, jsou pro materialisty hádankou. Výše zmíněný popis Rādhy a Kṛṣṇy z deníku Śrīly Svarūpy Dāmodara je zhuštěným vysvětlením, ale k pochopení tajemství těchto dvou osobností je třeba hlubokého duchovního porozumění. Jeden si užívá jako dva. Śrī Kṛṣṇa je energetický zdroj a Śrīmatī Rādhārāṇī je vnitřní energie. Podle vedāntské filosofie není mezi energetickým zdrojem a jeho energií rozdíl; jsou totožné. Nelze mezi nimi dělat rozdíly, stejně jako nelze oddělit oheň a teplo.

Vše, co se týká Absolutního, je v rámci relativní existence nepochopitelné. Pochopit tuto jednotu zdroje a jeho energie je na úrovni relativního vědomí velmi těžké. Jediným klíčem k porozumění těmto spletitostem transcendence je filosofie nepochopitelné jednoty a odlišnosti, kterou učil Śrī Caitanya.

Rādhārāṇī je ve skutečnosti vnitřní energií Śrī Kṛṣṇy a věčně stupňuje Jeho blaženost. Tomu impersonalisté bez pomoci oddaného mahā-bhāgavaty nikdy neporozumějí. Již samotné slovo „Rādhā“ vyjadřuje, že Śrīmatī Rādhārāṇī je věčně nejvyšší vládkyní potěšení Śrī Kṛṣṇy, a jako taková je prostředníkem v předávání služby živých bytostí Śrī Kṛṣṇovi. Proto oddaní z Vrindávanu vyhledávají milost Śrīmatī Rādhārāṇī, aby mohli být uznáni jako láskyplní služebníci Śrī Kṛṣṇy.

Pán Caitanya Mahāprabhu přichází osobně za pokleslými podmíněnými dušemi tohoto železného věku, aby předal nejvyšší princip transcendentálních vztahů k Pánu. Jedná přitom hlavně v roli své vnitřní energie blaženosti.

Śrī Kṛṣṇa, absolutní Osobnost Božství, je všemocnou a úplnou podobou transcendentálního bytí, poznání a blaženosti. Jeho vnitřní energie se projevuje nejprve jako sat neboli bytí. Je to část, která expanduje Pánovu existenci. Když ta samá energie projeví úplné poznání, nazývá se cit nebo samvit, a ta expanduje Pánovy transcendentální podoby. Pokud nakonec ta samá energie jedná jako zprostředkovatel blaženosti, nazývá se hlādinī čili transcendentální energie blaženosti. Takto projevuje Pán svoji vnitřní energii ve třech transcendentálních kategoriích.