Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 4.35

Verš

‘bhavet’ kriyā vidhiliṅ, sei ihā kaya
kartavya avaśya ei, anyathā pratyavāya

Synonyma

bhavetbhavet; kriyā — sloveso; vidhi-liṅ — nařízení rozkazovacím způsobem; sei — toto; ihā — zde; kaya — říká; kartavya — má být uděláno; avaśya — jistě; ei — toto; anyathā — jinak; pratyavāya — újma.

Překlad

Použití slovesa ,bhavet̀, které je v rozkazovacím způsobu, nám říká, že to určitě musíme udělat. Neuposlechnout by znamenalo zanedbat svoji povinnost.

Význam

Tento příkaz se vztahuje na čisté oddané. Začátečníci budou schopni tyto věci pochopit teprve poté, co dosáhnou vyšší úrovně usměrněnou oddanou službou pod zkušeným vedením duchovního mistra. Potom budou také způsobilí k naslouchání o milostném poměru mezi Rādhou a Kṛṣṇou.

Dokud stále žijeme hmotným podmíněným životem, musíme dodržovat přísnou kázeň týkající se morálních a nemorálních činností. Absolutní svět je transcendentální a prostý takovýchto rozdílů, protože tam nemůže být nic znečištěné. V tomto hmotném světě je však kvůli sexuálnímu apetytu nutné rozlišovat mezi morálním a nemorálním chováním. V duchovním světě sexuální činnosti neexistují. Poměry mezi milenci v duchovním světě jsou projevy čisté transcendentální lásky a ryzí blaženosti.

Ten, koho nepřitahuje transcendentální krása rasy, bude stažen na úroveň zalíbení ve hmotě, jednání znečištěného hmotou, a tak bude postupně spět do nejtemnějších oblastí pekelného života. Pochopením milostné lásky Rādhy a Kṛṣṇy se však od připoutanosti k hmotné, takzvané lásce mezi mužem a ženou člověk osvobodí. Podobně ten, kdo pochopí čistou rodičovskou lásku, kterou ke Kṛṣṇovi chovají Nanda a Yaśodā, bude zachráněn před pouty hmotné rodičovské náklonnosti. Přijme-li někdo Kṛṣṇu jako nejvyššího přítele, hmotné přátelství pro něho ztratí kouzlo, a tak se vyhne nepříjemným překvapením spojených s takzvaným přátelstvím hádavých materialistů. Přitahuje-li někoho služba Kṛṣṇovi, nemusí již dále sloužit hmotnému tělu v degradovaném stavu hmotné existence, kde si dělá falešné naděje, že se v budoucnosti stane vládcem. A také toho, kdo neutrálně vidí Kṛṣṇovu vznešenost, nebude jež nikdy přitahovat takzvaná úleva, kterou poskytuje neosobní nebo voidistická filosofie. Nebudeme-li přitahováni transcendentální povahou Kṛṣṇy, budeme zcela jistě přitahováni hmotným požitkem, čímž se zapleteme do těsné sítě ctnostných a hříšných činností, a tak budeme pokračovat v převtělování z jednoho hmotného těla do druhého. Nejvyšší životní dokonalosti lze dosáhnout pouze vědomím Kṛṣṇy.