Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 2.36

Verš

prākṛtāprākṛta-sṛṣṭye yata jīva-rūpa
tāhāra ye ātmā tumi mūla-svarūpa

Synonyma

prākṛta — hmotných; aprākṛta — a duchovních; sṛṣṭye — ve stvořeních; yata — tolik, kolik jich jen existuje; jīva-rūpa — živé bytosti; tāhāra — jich; ye — kdo; ātmā — Nadduše; tumi — Ty; mūla-svarūpa — původní zdroj.

Překlad

„Všechny živé bytosti, jež se nacházejí v hmotných i duchovních světech, se původně narodily z Tebe, protože Ty jsi jejich Nadduše.“

Význam

Stvoření tohoto vesmírného projevu probíhá vzájemným působením tří kvalit hmotné přírody. Transcendentální svět je plný duchovní různorodosti, přestože se v něm žádné hmotné kvality nenacházejí, a je v něm také nespočetné množství živých bytostí, věčně osvobozených duší neustále zaměstnaných transcendentální láskyplnou službou Pánu Kṛṣṇovi. Podmíněné duše, jež zůstávají v hmotném stvoření, podléhají třem druhům utrpení a bolestem způsobeným hmotnou přírodou. Jelikož projevují věčnou nechuť k transcendentální láskyplné oddanosti Nejvyššímu Pánu, jsou nuceny žít v různých formách života.

Saṅkarṣaṇa je původní zdroj všech živých bytostí, protože jsou expanzemi Jeho okrajové energie. Některé z nich jsou podmíněné hmotnou přírodou, zatímco jiné jsou pod ochranou duchovní přírody. Hmotná příroda je podmíněným projevem duchovní přírody, podobně jako je dým podmíněným stádiem ohně. Dým na ohni závisí, ale v žáru ohně pro dým není místo. Dým dráždí, ale oheň slouží. Svoji služebnickou náladu projevují obyvatelé transcendentálního světa v pěti různých vztazích s Nejvyšším Pánem, jemuž je určen veškerý požitek. V hmotném světě si každý sobecky užívá světského štěstí a neštěstí. Myslí si, že je pánem všeho, a snaží se užívat si klamné energie, avšak neúspěšně, protože není nezávislý; je pouze nepatrným zlomkem energie Pána Saṅkarṣaṇa. Všechny živé bytosti žijí pod vládou Nejvyššího Pána, a ten se proto nazývá Nārāyaṇa.