CC Ādi 2.21

tam imam aham ajaṁ śarīra-bhājāṁ
hṛdi hṛdi dhiṣṭhitam ātma-kalpitānām
prati-dṛśam iva naikadhārkam ekaṁ
samadhigato 'smi vidhūta-bheda-mohaḥ
Překlad slovo od slova: 
tam — Jemu; imam — tomuto; aham — já; ajam — nezrozenému; śarīra-bhājām — podmínĕných duší, které mají tĕla; hṛdi hṛdi — v každém srdci; dhiṣṭhitam — sídlícímu; ātma — samy; kalpitānām — které jsou v představách; prati-dṛśam — pro každé oko; iva — jako; na eka-dhā — ne jedním způsobem; arkam — slunce; ekam — jedno; samadhigataḥ — ten, kdo získal; asmi — jsem; vidhūta — odstranĕna; bheda-mohaḥ — jehož mylná představa duality.
Překlad: 
(Praotec Bhīṣma řekl:) „Tak jako se slunce jeví různým pozorovatelům umístĕné na různých místech, i Ty, nezrozený, se jevíš různĕ přítomný jako Paramātmā v každé živé bytosti. Když však pozorovatel ví, že je jedním ze Tvých služebníků, neuvažuje již dále z hlediska takové duality. Proto jsem nyní schopen ocenit Tvé vĕčné podoby, dobře si vĕdom toho, že Paramātmā je pouze Tvou úplnou částí.“
Význam: 

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.9.42) vyslovil Bhīṣmadeva, praotec Kuruovců, když na konci svého života ležel na lůžku ze šípů. Arjuna, Kṛṣṇa a nesčetní přátelé, obdivovatelé, příbuzní a mudrci se shromáždili okolo a Maharāja Yudhiṣṭhira přijímal od umírajícího Bhīṣmy morální a náboženské pokyny. Když nadešel Bhīṣmův poslední okamžik, vyslovil tento verš s očima upřenýma na Pána Kṛṣṇu.

Podobnĕ jako mnoho různých osob pozoruje jedno slunce, je i jedno částečné zastoupení Pána Kṛṣṇy, žijící v srdcích všech živých bytostí jako Paramātmā, vnímáno různĕ. Ten, kdo naváže důvĕrný styk s Pánem Kṛṣṇou prostřednictvím vĕčné služby, vidí Nadduši jako lokalizované částečné zastoupení Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhīṣma vĕdĕl, že Nadduše je částečnou expanzí Pána Kṛṣṇy, jehož znal jako nejvyšší, nezrozenou transcendentální podobu.