Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 16.54

Verš

pañca doṣa ei śloke pañca alaṅkāra
krame āmi kahi, śuna, karaha vicāra

Synonyma

pañca — pět; doṣa — chyb; ei śloke — v tomto verši; pañca — pět; alaṅkāra — literárních ozdob; krame — jednu po druhé; āmi — Já; kahi — povím; śuna — prosím vyslechni; karaha — učiň; vicāra — posudek.

Překlad

„Můj milý pane, v tomto verši je pět chyb a pět literárních ozdob a Já se postupně zmíním o každé z nich. Vyslechni Mě prosím a potom vylož svůj názor.“

Význam

Ve verši začínajícím slovy mahattvaṁ gaṅgāyāḥ se vyskytuje pět literárních ozdob a pět příkladů chybné skladby. Jsou v něm dva příklady chyby zvané avimṛṣṭa-vidheyāṁśa a po jednom od chyb viruddha-mati, punar-ukti a bhagna-krama.

Vimṛṣṭa znamená „čistý“ a vidheyāṁśa znamená „přísudek“. Obecným pravidlem skladby je uvést nejdříve podmět a potom jeho přísudek. Když například někdo řekne: „Tento muž je učený,“ skladba je podle sanskrtské gramatiky správná. Pokud však řekne: „Učený je tento muž,“ skladba je chybná. Této chybě se říká avimṛṣṭa-vidheyāṁśa-doṣa neboli chyba nečisté skladby. Tématem daného verše je oslava Gangy, a proto by mělo být slovo idam („toto“) neboli to, co je známé, umístěno před oslavu, a ne až za ni. Známé téma by mělo být umístěno před neznámé, aby jeho význam nebyl mylně pochopen.

Druhý příklad avimṛṣṭa-vidheyāṁśa-doṣi se nachází ve slovech dvitīya-śrī-lakṣmīr iva. V této skladbě je slovo dvitīya („druhá“) neznámé neboli vidheya. Umístit neznámé napřed a vytvořit složeninu dvitīya-śrī-lakṣmīr je tedy další chyba. Slova dvitīya-śrī-lakṣmīr iva měla přirovnat Gangu k bohyni štěstí, ale kvůli této chybě je význam složeniny matoucí.

Třetí chybou je viruddha-mati neboli rozporuplný koncept ve slovech bhavānī-bhartuḥ. Slovo bhavānī označuje manželku Bhavy, Pána Śivy. Jelikož ale o Bhavānī je už známo, že je ženou Pána Śivy, když ještě přibude slovo bhartā, „manžel“, čímž vznikne složenina znamenající „manžel ženy Pána Śivy“, vznikne rozpor, protože to vypadá, že manželka Pána Śivy má ještě jiného manžela.

Čtvrtou chybou je punar-ukti neboli nadbytečnost, která vzniká, když je sloveso vibhavati („vzkvétá“), jež má skladbu ukončovat, ještě dále rozvedeno zbytečným přívlastkem adbhuta-guṇā („obdařená úžasnými vlastnostmi“). Pátou chybou je bhagna-krama, „narušený řád“. V prvním, třetím a čtvrtém řádku se vyskytuje anuprāsa neboli aliterace vytvořená zvuky ta, ra a bha, ale ve druhém řádku tato anuprāsa schází, čímž je řád narušen.