Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 14.37
Verš
pāche gupte sei vipre karila nistāra
Synonyma
Překlad
Jednou přišel brāhmaṇský host a Pán třikrát za sebou snědl jeho jídlo. Pak tohoto brāhmaṇu potají vysvobodil z hmotného zapletení.
Význam
Příběh o osvobození tohoto brāhmaṇy je následující. Jeden brāhmaṇa, který cestoval po celé zemi z jednoho poutního místa na druhé, přišel do Navadvípu a stal se hostem v domě Jagannātha Miśry. Jagannātha Miśra mu dal vše potřebné k vaření a brāhmaṇa si připravil jídlo. Když ale začal toto jídlo v meditaci obětovat Viṣṇuovi, přišel tam malý Nimāi a začal to jídlo jíst. Brāhmaṇa proto považoval celé obětování za zmařené. Na žádost Jagannātha Miśry uvařil podruhé, ale když začal meditovat, dítě znovu přišlo a začalo jíst, čímž celé obětování zase pokazilo. Na žádost Jagannātha Miśry uvařil brāhmaṇa potřetí, ale i tehdy tam Pán přišel a pustil se do jídla, přestože byl zamčený v místnosti a všichni spali, neboť už bylo pozdě v noci. Brāhmaṇa si myslel, že Pán Viṣṇu nechce ten den přijmout jeho jídlo a že mu je tedy určeno se postit. Velice se znepokojil a nahlas volal hāya hāya – „Co se to stalo! Co se to stalo!“ Když Pán Caitanya Mahāprabhu viděl brāhmaṇu tak rozrušeného, řekl mu: „Původně jsem byl synem Yaśody. Tehdy jsi také přišel jako host do domu Nandy Mahārāje a Já jsem tě takto pozlobil. Tvoje oddanost Mě velice těší, a proto jím jídlo, které jsi uvařil.“ Brāhmaṇa pochopil, jakou přízeň mu Pán projevil, a byl šťastný a zaplavený láskou ke Kṛṣṇovi. Byl Pánu vděčný, protože to považoval za velké požehnání. Pán ho potom požádal, aby o tom nikomu neříkal. Tato zábava je obšírně popsána v páté kapitole Ādi-khaṇḍy Caitanya-bhāgavaty.