Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 10.105

Śrī Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī byl syn Veṅkaṭy Bhaṭṭy, obyvatele Šrírangam. Gopāla Bhaṭṭa původně náležel k učednické posloupnosti Rāmānujovy sampradāyi, ale později se napojil na gauḍīya-sampradāyu. Když v roce 1433 Śakābdy (1511 n.l.) Pán Caitanya Mahāprabhu cestoval po jižní Indii, zdržel se po čtyři měsíce období Cāturmāsyi v domě Veṅkaṭy Bhaṭṭy, který tak dostal příležitost sloužit Pánovi ke své plné spokojenosti. Tehdy mohl Pánu sloužit i Gopāla Bhaṭṭa. Śrī Gopāla Bhaṭṭu Gosvāmīho později zasvětil jeho strýc, velký sannyāsī Prabodhānanda Sarasvatī. Otec i matka Gopāla Bhaṭṭy Gosvāmīho byli velice požehnaní, protože celé své životy zasvětili službě Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi. Gopālovi Bhaṭṭovi Gosvāmīmu dovolili odejít do Vrindávanu a sami ukončili život pohrouženi v myšlenkách na Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Když se později Pán Caitanya dozvěděl, že Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī odešel do Vrindávanu, kde se setkal se Śrī Rūpou a Sanātanou Gosvāmīmi, měl z toho velkou radost a řekl Śrī Rūpovi a Sanātanovi, aby Gopāla Bhaṭṭu Gosvāmīho přijali jako mladšího bratra a starali se o něj. Śrī Sanātana Gosvāmī choval ke Gopālovi Bhaṭṭovi Gosvāmīmu takovou náklonnost, že sestavil vaiṣṇavské smṛti pod názvem Hari-bhakti-vilāsa a vydal je pod jeho jménem. Na základě pokynu Śrīly Rūpy a Sanātany instaloval Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī jedno ze sedmi hlavních Božstev ve Vrindávanu, Božstvo Rādhāramaṇa. Sevaité (kněží) z chrámu Rādhāramaṇa patří ke gaudīya-sampradāyi.

Když Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī žádal před započetím psaní Śrī Caitanya-caritāmṛty všechny vaiṣṇavy o svolení, Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī mu dal požehnání také, ale požádal jej, aby v knize neuváděl jeho jméno. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī se proto o Gopālovi Bhaṭṭovi Gosvāmīm zmiňuje jen velmi opatrně v jedné nebo dvou pasážích Caitanya-caritāmṛty. Śrīla Jīva Gosvāmī na začátku své Tattva-sandarbhy píše: „Jeden oddaný z jižní Indie, který se narodil v brāhmaṇské rodině a byl velice důvěrným přítelem Rūpy Gosvāmīho a Sanātany Gosvāmīho, napsal knihu, ale neuspořádal ji chronologicky. Proto se já, nepatrná živá bytost známá jako jīva, snažím děje této knihy chronologicky uspořádat, přičemž se radím se vznešenými osobnostmi, jako je Madhvācārya, Śrīdhara Svāmī, Rāmānujācārya a další starší vaiṣṇavové v učednické posloupnosti.“ Na začátku Bhagavat-sandarbhy uvádí Śrīla Jīva Gosvāmī podobné výroky. Śrīla Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī napsal knihu nazvanou Sat-kriyā-sāra-dīpikā, redigoval Hari-bhakti-vilāsu, napsal úvod k Ṣaṭ-sandarbhám, komentář ke Kṛṣṇa-karṇāmṛtě a instaloval ve Vrindávanu Božstvo Rādhāramaṇa. V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (184) je zmínka o tom, že jeho dřívější jméno v zábavách Pána Kṛṣṇy bylo Anaṅga-mañjarī. Někdy se také uvádí, že byl inkarnací Guṇa-mañjarī. Śrīnivāsa Ācārya a Gopīnātha Pūjārī byli dva z jeho žáků.