Skip to main content

Bg. 8.15

Verš

mām upetya punar janma
duḥkhālayam aśāśvatam
nāpnuvanti mahātmānaḥ
saṁsiddhiṁ paramāṁ gatāḥ

Synonyma

mām — Mne; upetya — dosahující; punaḥ — znovu; janma — zrození; duḥkha-ālayam — místo plné utrpení; aśāśvatam — dočasné; na — ne; āpnuvanti — dostávají se; mahā-ātmānaḥ — velké duše; saṁsiddhim — dokonalosti; paramām — konečné; gatāḥ — když dosáhli.

Překlad

Velké duše, oddaní yogīni, kteří Mne dosáhli, se nikdy nevracejí do tohoto dočasného světa plného utrpení, neboť dospěli k nejvyšší dokonalosti.

Význam

Tento dočasný hmotný svět je plný utrpení v podobě zrození, stáří, nemoci a smrti, a proto se ten, kdo dosáhne nejvyšší dokonalosti a dospěje na svrchovanou planetu, Kṛṣṇaloku neboli Goloku Vṛndāvanu, do něho přirozeně nechce vrátit. Svrchovaná planeta je ve védské literatuře popisována slovy avyakta, akṣara a paramā gati — je mimo dosah našeho hmotného zraku a pro nás nevysvětlitelná, ale je nejvyšším cílem, místem určení mahātmů (velkých duší). Mahātmové získávají transcendentální poselství od realizovaných oddaných. Tak postupně pozvedají na vyšší úroveň transcendentální oddanou službu s vědomím Kṛṣṇy, do níž se natolik pohrouží, že si již nepřejí dosáhnout žádné hmotné a dokonce ani duchovní planety. Chtějí jen Kṛṣṇu a Kṛṣṇovu společnost, nic jiného. To je nejvyšší dokonalost, kterou život nabízí. V tomto verši se výslovně hovoří o oddaných Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy — o personalistech. Tito oddaní vědomí si Kṛṣṇy dosahují nejvyšší dokonalosti života; jinými slovy, jsou to největší duše.