KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga

Bg 6.1 Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.
Bg 6.2 Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.
Bg 6.3 Je řečeno, že pro začátečníka v osmistupňovém systému yogy je prostředkem činnost a pro toho, kdo je v yoze již pokročilý, je prostředkem ukončení všech hmotných činností.
Bg 6.4 O tom, kdo se zřekl všech hmotných tužeb a neusiluje o smyslový požitek ani se nevěnuje činnostem zaměřeným na jejich plody, se říká, že je pokročilý v yoze.
Bg 6.5 Je třeba se pomocí své mysli osvobodit, nikoliv si způsobit vlastní poklesnutí. Mysl je jak přítelem, tak i nepřítelem podmíněné duše.
Bg 6.6 Pro svého přemožitele je mysl nejlepším přítelem; avšak pro toho, kdo ji neovládl, zůstává největším nepřítelem.
Bg 6.7 Ten, kdo přemohl mysl, již dosáhl Nadduše, neboť nabyl klidu. Pro něho znamená štěstí i neštěstí, horko i chlad, pocta i zneuctění jedno a totéž.
Bg 6.8 Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.
Bg 6.9 Za ještě pokročilejší je osoba považována tehdy, když rovnocenně posuzuje upřímné příznivce, milující dobrodince, nestranné lidi, zprostředkovatele, lidi záštiplné, přátele i nepřátele, zbožné i hříšníky.
Bg 6.10 Transcendentalista má stále udržovat své tělo, mysl a vlastní já ve vztahu s Nejvyšším; má žít sám na odlehlém místě, vždy pozorně ovládat svou mysl a být prostý tužeb a vlastnických pocitů.
Bg 6.11-12 K provádění yogy se má yogī odebrat na odlehlé posvátné území. Tam má na zemi rozprostřít trávu kuśa a pokrýt ji jelení kůží a měkkým plátnem. Místo k sezení nemá být ani příliš vysoké, ani příliš nízké. Yogī tam má sedět nehnutě a cvičit se v yoze ovládáním mysli, smyslů a činností a soustředěním mysli na jediný bod, aby tak očistil své srdce.
Bg 6.13-14 Yogī má držet tělo, šíji a hlavu vzpřímeně a neustále upřeně hledět na špičku nosu. S nevzrušenou, ovládnutou myslí, beze strachu a za dodržování slibu naprostého celibátu má v srdci meditovat o Mně a učinit Mě vrcholným cílem svého života.
Bg 6.15 Mystik, který má takto neustále pod kontrolou tělo, mysl a své jednání, ukončí s ovládnutou myslí hmotnou existenci a tak dosáhne Božího království (Kṛṣṇova sídla).
Bg 6.16 Ó Arjuno, nikdo se nemůže stát yogīnem, pokud se přejídá nebo jí příliš málo, spí přespříliš nebo naopak spí nedostatečně.
Bg 6.17 Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.
Bg 6.18 O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.
Bg 6.19 Tak jako se nechvěje plamen lampy v závětří, podobně i transcendentalista, jehož mysl je ovládnutá, je neochvějně zaujatý meditací o transcendentním Já.
Bg 6.20-23 Ve stavu dokonalosti zvaném tranz či samādhi je mysl prováděním yogy zcela odpoutána od hmotného myšlení. Tato dokonalost je charakterizována tím, že yogī prostřednictvím čisté mysli vidí vlastní já a na této úrovni se raduje. V tomto radostném stavu stále cítí bezmezné transcendentální štěstí, poznané transcendentálními smysly. Když dosáhne této úrovně, nikdy se nevzdálí od pravdy a v mysli je přesvědčen, že již nelze získat nic víc. Tehdy zůstává neochvějný — nemohou jím otřást ani ty největší těžkosti. Toto je skutečné osvobození od všech strastí pocházejících ze styku s hmotou.
Bg 6.24 Yogī má provádět yogu s odhodláním a vírou a nenechat se z této cesty odchýlit. Měl by se bez výjimky zříci všech hmotných tužeb, pocházejících z myšlenkové spekulace, a tak ovládat myslí všechny smysly na všech stranách.
Bg 6.25 Postupně, krok za krokem, by se měl prostřednictvím inteligence podporované pevným přesvědčením ustálit v tranzu. Tak se má jeho mysl upírat na vlastní já a nemyslet na nic jiného.
Bg 6.26 Ať už se jeho mysl vzhledem ke své přelétavé a nestálé povaze zatoulá kamkoliv, musí ji odtamtud přivést zpět pod vládu vlastního já.
Bg 6.27 Yogī, jehož mysl se upírá na Mě, dosahuje nejvyšší dokonalosti transcendentálního štěstí. Překonává kvalitu vášně, vnímá svou kvalitativní totožnost s Nejvyšším a tak je oproštěný od všech reakcí za své dřívější činy.
Bg 6.28 Takto se yogī, jenž ovládá sám sebe a neustále se věnuje yoze, oprošťuje od všeho hmotného znečištění a dosahuje nejvyšší úrovně dokonalého štěstí v transcendentální láskyplné službě Pánu.
Bg 6.29 Pravý yogī Mě vidí ve všech bytostech a vidí také každou bytost ve Mně. Osoba znající vlastní já vidí Mě, stejného Nejvyššího Pána, úplně všude.
Bg 6.30 Pro toho, kdo Mě vidí všude a vše vidí ve Mně, nejsem nikdy ztracen a on není nikdy ztracen pro Mě.
Bg 6.31 Takový yogī, jenž ví, že Já a Nadduše jsme totožní, a slouží Nadduši, kterou uctívá, zůstává za všech okolností neustále u Mne.
Bg 6.32 Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.
Bg 6.33 Arjuna prohlásil: Ó Madhusūdano, systém yogy, který jsi shrnul, se mi zdá nepraktický a nezvládnutelný, protože mysl stále těká a nevydrží v klidu.
Bg 6.34 Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, bouřlivá, umíněná a velice silná. Myslím, že zkrotit ji je těžší než si podmanit vítr.
Bg 6.35 Śrī Kṛṣṇa pravil: Ó synu Kuntī, válečníku mocných paží, ovládnout neklidnou mysl je nepochybně velmi těžké, ale lze toho dosáhnout náležitým cvičením a odpoutaností.
Bg 6.36 Pro toho, kdo má nezkrocenou mysl, je seberealizace obtížná, ale ten, jehož mysl je ovládnutá a jenž o seberealizaci usiluje správnými prostředky, má úspěch zajištěn. To je Můj názor.
Bg 6.37 Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti?
Bg 6.38 Ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží, nepřijde člověk, který je svedený z cesty transcendence, o duchovní i hmotný úspěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv jistého postavení?
Bg 6.39 Taková je moje pochybnost, Kṛṣṇo, a já Tě žádám, abys ji zcela rozptýlil. Kromě Tebe nelze nalézt nikoho, kdo by ji dokázal odstranit.
Bg 6.40 Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pṛthy, transcendentalistu, který se věnuje příznivým činnostem, nepotká zkáza ani v tomto, ani v duchovním světě. Toho, kdo koná dobro, Můj příteli, zlo nikdy nepřemůže.
Bg 6.41 Neúspěšný yogī se po mnoha letech života plného požitku na planetách zbožných živých bytostí narodí v rodině ctnostných či vznešených a zámožných lidí.
Bg 6.42 Nebo (jestliže je neúspěšný po dlouhodobém provádění yogy) se narodí v rodině transcendentalistů, kteří jsou přirozeně velmi moudří. Takové zrození je v tomto světě skutečně vzácné.
Bg 6.43 Ó synu Kurua, jakmile se narodí v těchto podmínkách, oživí božské vědomí ze svého minulého života a usiluje o další pokrok, aby dosáhl dokonalého úspěchu.
Bg 6.44 Díky božskému vědomí z předchozího života ho začnou přitahovat principy yogy, a to mimovolně, aniž by po nich pátral. Tento zvídavý transcendentalista stojí vždy nad rituálními zásadami písem.
Bg 6.45 A když yogī upřímně usiluje o další pokrok a zbavený veškerých nečistot dospěje po mnoha životech následování procesu k dokonalosti, nakonec dosáhne nejvyššího cíle.
Bg 6.46 Yogī je výše než asketa, výše než empirik a výše než ploduchtivý konatel. Proto buď v každém případě yogīnem, Arjuno.
Bg 6.47 Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a v nitru myslí na Mě a který Mi prokazuje transcendentální láskyplnou službu, se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.