Bg. 5.27-28
Verš
cakṣuś caivāntare bhruvoḥ
prāṇāpānau samau kṛtvā
nāsābhyantara-cāriṇau
munir mokṣa-parāyaṇaḥ
vigatecchā-bhaya-krodho
yaḥ sadā mukta eva saḥ
Synonyma
sparśān — objekty smyslového vnímání, jako je například zvuk; kṛtvā — udržující; bahiḥ — vnější; bāhyān — nepodstatné; cakṣuḥ — oči; ca — rovněž; eva — zajisté; antare — mezi; bhruvoḥ — obočí; prāṇa-apānau — vzduch proudící nahoru a vzduch proudící dolů; samau — ustálené, nehybné; kṛtvā — udržující; nāsa-abhyantara — v nosních dírkách; cāriṇau — vanoucí; yata — ovládnuté; indriya — smysly; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; muniḥ — transcendentalista; mokṣa — k osvobození; parāyaṇaḥ — směřující; vigata — když opustil; icchā — přání; bhaya — strach; krodhaḥ — hněv; yaḥ — ten, kdo; sadā — vždy; muktaḥ — osvobozený; eva — jistě; saḥ — on je.
Překlad
Když se transcendentalista zaměřený na osvobození odvrátí od všech vnějších smyslových objektů, když upře pohled mezi obočí a zastaví vcházející a vycházející dech v nosních dírkách—čímž ovládne mysl, smysly a inteligenci — oprostí se od touhy, strachu a hněvu. Ten, kdo stále setrvává v tomto stavu, je bezesporu osvobozený.
Význam
Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, může okamžitě poznat svou duchovní totožnost, a pak prostřednictvím oddané služby i Nejvyššího Pána. Když je v oddané službě stálý, dosáhne transcendentálního postavení, kdy může pociťovat přítomnost Pána při svém jednání. Tento stav se nazývá osvobození na úrovni Nejvyššího.
Poté, co Pán popsal principy osvobození na úrovni Nejvyššího, poučuje Arjunu, jak je možné tohoto postavení dosáhnout mystickou yogou, která je známá pod jménem aṣṭāṅga-yoga. Dělí se na osm stupňů zvaných yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi. V šesté kapitole je yoga rozvedena do podrobností; na konci této páté kapitoly je pouze její předběžný popis. Yogī se při ní musí pomocí metody pratyāhāra odpoutat od objektů smyslového vnímání — zvuku, doteku, podoby, chuti a vůně — a potom soustředit pohled mezi obočí a s přivřenýma očima vidět špičku nosu. Zavřít oči úplně mu nepřinese žádný prospěch — je tu vždy nebezpečí, že usne. Také není prospěšné mít oči úplně otevřené, protože tehdy hrozí, že ho budou přitahovat smyslové objekty. Dýchání zastaví v nosních dírkách neutralizováním vzduchu proudícího v těle směrem nahoru a vzduchu proudícího směrem dolů. Cvičením této yogy dokáže ovládnout smysly, odvrátit se od vnějších smyslových objektů a připravit se tak na osvobození na úrovni Nejvyššího.
Tato yoga pomáhá živé bytosti zbavit se veškerého strachu a hněvu, a tak v transcendentálním stavu pociťovat přítomnost Nadduše. Jinými slovy, jednání s vědomím Kṛṣṇy je nejsnadnějším způsobem dosažení principů yogy. To bude důkladně vysvětleno v další kapitole. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, neriskuje, že by jeho smysly skončily u nějaké jiné činnosti, protože je vždy zaměstnán oddanou službou. To je lepší způsob ovládání smyslů, než jaký nabízí aṣṭāṅga-yoga.