Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola čtvrtá

Bg. 4.16

Verš

kiṁ karma kim akarmeti
kavayo ’py atra mohitāḥ
tat te karma pravakṣyāmi
yaj jñātvā mokṣyase ’śubhāt

Synonyma

kim — co je; karma — čin; kim — co je; akarma — nečin; iti — tak; kavayaḥ — inteligentní; api — též; atra — v této záležitosti; mohitāḥ — zmateni; tat — to; te — tobě; karma — práce; pravakṣyāmi — vysvětlím; yat — což; jñātvā — znající; mokṣyase — osvobozen; aśubhāt — od nepřízně.

Překlad

Dokonce i inteligentní osoby jsou zmateny, když mají rozhodnout, co je čin a co nečin. Nyní ti vysvětlím, co je čin; a s tímto poznáním budeš osvobozen od všeho neštěstí.

Význam

Čin provázený vědomím Kṛṣṇy musí být uskutečněn ve shodě s příklady dřívějších pravých oddaných. To je doporučeno v patnáctém verši. Proč taková činnost nemá být nezávislá, bude vyloženo dále.

Aby člověk jednal na úrovni vědomí Kṛṣṇy, musí se nechat vést zplnomocněnými osobami patřícími k učednické posloupnosti, jak stojí na začátku této kapitoly. Systém jednání s vědomím Kṛṣṇy byl nejprve vyložen bohu Slunce, bůh Slunce ho předal svému synovi Manuovi, Manu ho předal svému synovi Ikṣvākuovi a od těchto pradávných dob je známý na planetě Zemi. Je tedy třeba jít ve stopách dřívějších autorit v učednické posloupnosti — jinak budou i ti nejinteligentnější lidé zmateni v otázce standardního jednání spojeného s vědomím Kṛṣṇy. Z toho důvodu se Pán rozhodl, že poučí Arjunu o vědomí Kṛṣṇy přímo. A jelikož Arjuna obdržel pokyny přímo od Pána, ten, kdo kráčí v jeho stopách, určitě není zmaten.

Je řečeno, že správnou podobu náboženství nelze zjistit pouhým experimentálním, nedokonalým poznáním. Náboženské zásady může stanovit jedině samotný Pán: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam (Bhāg. 6.3.19). Nikdo nemůže vytvořit nějakou náboženskou zásadu pomocí spekulace, jež je vždy nedokonalá. Je nutné kráčet ve stopách velkých autorit, jako jsou Brahmā, Śiva, Nārada, Manu, Kumārové, Kapila, Prahlāda, Bhīṣma, Śukadeva Gosvāmī, Yamarāja, Janaka či Bali Mahārāja. Myšlenkovou spekulací nelze zjistit, co je náboženství nebo seberealizace. Z bezpříčinné milosti ke svým oddaným tedy Pán přímo vysvětluje Arjunovi, co je čin a co je nečin. Jedině čin provázený vědomím Kṛṣṇy může vysvobodit živou bytost ze zapletení, kterým se vyznačuje hmotný život.