Bg 2.6

na caitad vidmaḥ kataran no garīyo
yad vā jayema yadi vā no jayeyuḥ
yān eva hatvā na jijīviṣāmas
te 'vasthitāḥ pramukhe dhārtarāṣṭrāḥ
Překlad slovo od slova: 
na — ani; ca — také; etat — toto; vidmaḥ — víme; katarat — co; naḥ — pro nás; garīyaḥ — lepší; yat — zdali; jayema — můžeme zvítězit; yadi — jestli; — nebo; naḥ — nás; jayeyuḥ — oni porazí; yān — ty, které; eva — zajisté; hatvā — zabitím; na — nikdy; jijīviṣāmaḥ — chtěli bychom žít; te — ti všichni; avasthitāḥ — nacházejí se; pramukhe — před; dhārtarāṣṭrāḥ — Dhṛtarāṣṭrovi synové.
Překlad: 
Ani nevíme, co je lepší — zvítězit, nebo být poraženi. Kdybychom Dhṛtarāṣṭrovy syny zabili, neměli bychom usilovat o to, abychom déle žili. Přesto před námi nyní stojí na bitevním poli.
Význam: 

Přestože je boj pro kṣatriyu povinností, Arjuna nevěděl, zda má bojovat a riskovat zbytečné násilí, nebo zda má od boje upustit a živit se žebráním. Kdyby nepřítele neporazil, jediným způsobem obživy by pro něj pak byla žebrota. A vítězství nebylo jisté — zvítězit mohla kterákoliv strana. Ale i kdyby je čekalo vítězství (a právo bylo na jejich straně), bylo by pro ně velice obtížné žít v nepřítomnosti Dhṛtarāṣṭrových synů, kteří by zemřeli v boji. To by pro ně znamenalo jen jiný druh porážky. Všechny tyto úvahy dokazují, že Arjuna byl nejen velký oddaný Pána, ale také velmi osvícená osobnost, dokonale ovládající mysl a smysly. Jeho přání živit se žebráním, přestože se narodil v královské rodině, je také známkou odpoutanosti. Tyto vlastnosti společně s jeho vírou v pokyny Śrī Kṛṣṇy (jeho duchovního učitele) svědčí o jeho skutečně ctnostné povaze. Lze říci, že Arjuna byl způsobilý k osvobození. S neovládnutými smysly nikdo nedosáhne úrovně poznání a bez poznání a oddanosti nelze dosáhnout osvobození. Arjuna byl způsobilý po všech těchto stránkách, nehledě také na jeho vznešené hmotné vztahy s blízkými.