Bg 2.58

yadā saṁharate cāyaṁ
kūrmo 'ṅgānīva sarvaśaḥ
indriyāṇīndriyārthebhyas
tasya prajñā pratiṣṭhitā
Překlad slovo od slova: 
yadā — když; saṁharate — stáhne; ca — také; ayam — on; kūrmaḥ — želva; aṅgāni — údy; iva — jako; sarvaśaḥ — zcela; indriyāṇi — smysly; indriya-arthebhyaḥ — od objektů smyslového vnímání; tasya — jeho; prajñā — vědomí; pratiṣṭhitā — upevněné.
Překlad: 
Ten, kdo dokáže odpoutat své smysly od objektů smyslového vnímání, tak jako želva zatahuje své údy do krunýře, spočívá neustále na úrovni dokonalého vědomí.
Význam: 

Yogī, oddaný či seberealizovaná duše, se pozná podle toho, že dokáže ovládat smysly podle svého plánu — na rozdíl od většiny lidí, kteří smyslům slouží a plní jejich požadavky. To je odpověď na otázku, jaké je postavení yogīna. Smysly jsou přirovnávány k jedovatým hadům — chtějí jednat volně a bez omezení. Yogī, oddaný, musí být velice silný, aby dokázal tyto hady ovládat; musí být jako skutečný zaříkávač hadů. Nikdy jim nedovolí jednat nezávisle. Ve zjevených písmech je mnoho pokynů, z nichž některé jsou zákazy a některé příkazy. Dokud je někdo není schopen následovat a zdržet se tak smyslového požitku, není možné, aby byl ustálen na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Nejlepším příkladem — uvedeným v tomto verši — je želva. Želva může své údy kdykoliv zasunout a pak je opět kdykoliv vysunout, aby plnily určitý účel. Také osoby, které mají vědomí Kṛṣṇy, používají své smysly pouze za určitým účelem ve službě Pánu a jinak je ponechávají nečinné. Arjuna je nyní poučen, že má používat své smysly ke službě Kṛṣṇovi, nikoliv k vlastnímu uspokojení. Srovnání se želvou, která drží údy v nitru, je příkladem toho, jak udržovat smysly vždy zaměstnané jen službou Pánu.