Bg 2.24

acchedyo 'yam adāhyo 'yam
akledyo 'śoṣya eva ca
nityaḥ sarva-gataḥ sthāṇur
acalo 'yaṁ sanātanaḥ
Překlad slovo od slova: 
acchedyaḥ — nemůže být rozťata; ayam — tato duše; adāhyaḥ — nemůže být spálena; ayam — tato duše; akledyaḥ — nemůže být rozpuštěna; aśoṣyaḥ — nemůže být vysušena; eva — jistě; ca — a; nityaḥ — trvale existující; sarva-gataḥ — všudypřítomná; sthāṇuḥ — stálá; acalaḥ — nehybná; ayam — tato duše; sanātanaḥ — věčně stejná.
Překlad: 
Tuto individuální duši nelze rozetnout, rozpustit, spálit ani vysušit. Existuje trvale, je všudypřítomná, stálá, nehybná a věčně stejná.
Význam: 

Všechny tyto vlastnosti nepatrné individuální duše jednoznačně dokazují, že je trvale nepatrnou částečkou duchovního celku a že tímto atomem věčně zůstává, aniž by se kdy změnila. Za této situace je velice obtížné použít monistickou teorii, protože od individuálních duší se nikdy neočekává, že splynou ve stejnorodou jednotu. Po osvobození od hmotného znečištění se může nepatrná duše rozhodnout, že zůstane jako duchovní jiskra v oslnivých paprscích záře Nejvyšší Osobnosti Božství, ale inteligentní duše vstoupí na duchovní planety, aby se mohly s Osobností Božství přímo stýkat.

Slovo sarva-gataḥ (všudypřítomná) je důležité, protože vyjadřuje, že živé bytosti jsou po celém stvoření Boha. Žijí na souši, ve vodě, ve vzduchu, v zemi, a dokonce i v ohni. Názor, že je oheň zničí, nelze přijmout, neboť zde je jasně řečeno, že duši nelze spálit. Proto je nepochybné, že i na Slunci žijí živé bytosti, které mají těla přizpůsobená tamním podmínkám. Kdyby Slunce nebylo obydlené, ztrácelo by slovo sarva-gataḥ — žijící všude — svůj význam.