Bg. 18.49
Verš
jitātmā vigata-spṛhaḥ
naiṣkarmya-siddhiṁ paramāṁ
sannyāsenādhigacchati
Synonyma
asakta-buddhiḥ — s neulpívající inteligencí; sarvatra — všude; jita-ātmā — s ovládnutou myslí; vigata-spṛhaḥ — bez hmotných tužeb; naiṣkarmya-siddhim — dokonalý stav bez jakýchkoliv reakcí; paramām — nejvyšší; sannyāsena — stavem odříkání; adhigacchati — dosahuje se.
Překlad
Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.
Význam
Skutečné odříkání znamená, že se živá bytost neustále považuje za nedílnou část Nejvyššího Pána, a proto je přesvědčena, že nemá právo užívat si výsledků své práce. Jelikož je částí Nejvyššího Pána, výsledků její práce si musí užívat Nejvyšší Pán. To je vědomí Kṛṣṇy. Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je skutečný sannyāsī, osoba ve stavu odříkání. Díky takovému smýšlení je živá bytost spokojená, protože její činy jsou určeny Nejvyššímu. Potom není poutána k ničemu hmotnému, zvykne si nevyhledávat blaženost v ničem kromě transcendentálního štěstí plynoucího ze služby Pánu. Předpokládá se, že sannyāsī je prostý reakcí za své dřívější činnosti, ale ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, dosahuje této dokonalosti automaticky a nemusí kvůli tomu ani přijímat takzvaný stav odříkání. Úroveň, kdy je jeho mysl v takovém rozpoložení, se nazývá yogārūḍha, dokonalá úroveň yogy. Ve třetí kapitole je řečeno: yas tv ātma-ratir eva syāt — ten, kdo je spokojen ve svém nitru, se nebojí žádné reakce za své jednání.