Skip to main content

Bg. 17.23

Verš

oṁ tat sad iti nirdeśo
brahmaṇas tri-vidhaḥ smṛtaḥ
brāhmaṇās tena vedāś ca
yajñāś ca vihitāḥ purā

Synonyma

oṁ — označení Nejvyššího; tat — to; sat — věčné; iti — takto; nirdeśaḥ — označení; brahmaṇaḥ — Nejvyššího; tri-vidhaḥ — trojí; smṛtaḥ — je chápáno; brāhmaṇāḥ — brāhmaṇové; tena — s tím; vedāḥ — védská literatura; ca — také; yajñāḥ — oběť; ca — také; vihitāḥ — používáno; purā — dříve.

Překlad

Od počátku stvoření se pro vyjádření Nejvyšší Absolutní Pravdy používala tři slova: oṁ tat sat. Toto trojí symbolické zastoupení používali brāhmaṇové, když zpívali védské hymny a konali oběti pro uspokojení Nejvyššího.

Význam

Bylo vysvětleno, že askeze, oběti, milodary a jídlo se dělí do tří kategorií: kategorie kvality dobra, vášně a nevědomosti. Avšak bez ohledu na to, zda patří do první, druhé nebo třetí, jsou podmíněné, znečištěné hmotnými kvalitami přírody. Když jsou ovšem určeny pro Nejvyššího — oṁ tat sat, věčnou Nejvyšší Osobnost Božství — stávají se prostředky duchovního pokroku. V pokynech písem je tento cíl označen. Tato tři slova, oṁ tat sat, konkrétně poukazují na Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství. Slovo oṁ najdeme ve všech védských hymnech.

Ten, kdo se při svém jednání neřídí usměrněními písem, nedosáhne Absolutní Pravdy. Dosáhne nějakých dočasných výsledků, ale nikoliv konečného cíle života. Je vyvozen závěr, že rozdávat milodary, konat oběti a podstupovat askezi je třeba pod vlivem kvality dobra. Pokud se tyto činnosti provádějí pod vlivem kvalit vášně a nevědomosti, jsou nutně nižší úrovně. Slova oṁ tat sat jsou pronášena ve spojení se svatým jménem Nejvyššího Pána — oṁ tad viṣṇoḥ. Z védské literatury vyplývá, že když se pronášejí védské hymny nebo svaté jméno Nejvyššího Pána, pokaždé se přidává oṁ. Tato tři slova pocházejí z védských hymnů. Oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭhaṁ nāma (Ṛg Veda) vyjadřuje první cíl. Tat tvam asi (Chāndogya Upaniṣad 6.8.7) vyjadřuje druhý cíl a sad eva saumya (Chāndogya Upaniṣad 6.2.1) třetí. Dohromady tvoří oṁ tat sat. Když Brahmā, první projevená živá bytost, před dávnými časy konal oběti, poukázal těmito třemi slovy na Nejvyšší Osobnost Božství. Stejným principem se následně vždy řídili a řídí členové učednické posloupnosti. Tento hymnus je tedy velice důležitý. Bhagavad-gītā proto doporučuje, aby vše bylo konáno pro oṁ tat sat neboli Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo svou askezi, dobročinnost a oběti doprovází těmito třemi slovy, jedná s vědomím Kṛṣṇy. Jednání s vědomím Kṛṣṇy je vědecký způsob provádění transcendentálních činností, který umožňuje živé bytosti vrátit se domů, zpátky k Bohu. Jednat tímto transcendentálním způsobem není ztráta energie.