Bg 17.20

dātavyam iti yad dānaṁ
dīyate 'nupakāriṇe
deśe kāle ca pātre ca
tad dānaṁ sāttvikaṁ smṛtam
Překlad slovo od slova: 
dātavyam — hoden darování; iti — takto; yat — ten, který; dānam — milodar; dīyate — je dán; anupakāriṇe — bez ohledu na odměnu; deśe — na správném místě; kāle — ve správnou dobu; ca — také; pātre — vhodné osobě; ca — a; tat — ten; dānam — milodar; sāttvikam — patřící ke kvalitě dobra; smṛtam — je považován.
Překlad: 
Milodar dávaný z povinnosti, bez očekávání odplaty, ve správnou dobu, na správném místě a osobě, která ho je hodna, patří ke kvalitě dobra.
Význam: 

Ve védské literatuře je doporučeno dávat milodary osobám, které se věnují duchovním činnostem. Nikde se nedoporučuje dobročinnost bez rozlišování — vždy se hledí na duchovní dokonalost. Proto je doporučeno dávat milodary na poutních místech, při zatmění měsíce či slunce, na konci měsíce, kvalifikovanému brāhmaṇovi nebo vaiṣṇavovi (oddanému) a také v chrámech. Je třeba je dávat bez myšlenek na odměnu. Někdy se ze soucitu dávají milodary chudým, ale pokud jich nejsou hodni, nepřinese to dárci žádný duchovní pokrok. Vedy tedy neradí dávat milodary neuváženým způsobem.