Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola šestnáctá

Bg. 16.22

Verš

etair vimuktaḥ kaunteya
tamo-dvārais tribhir naraḥ
ācaraty ātmanaḥ śreyas
tato yāti parāṁ gatim

Synonyma

etaiḥ — od těchto; vimuktaḥ — osvobozená; kaunteya — ó synu Kuntī; tamaḥ-dvāraiḥ — od bran nevědomosti; tribhiḥ — tří druhů; naraḥ — osoba; ācarati — koná; ātmanaḥ — pro vlastní já; śreyaḥ — dobro; tataḥ — potom; yāti — jde; parām — k nejvyššímu; gatim — cíli.

Překlad

Člověk, který unikl těmto třem pekelným branám, provádí činy vedoucí k seberealizaci a tak postupně dosahuje nejvyššího cíle, synu Kuntī.

Význam

Na tyto tři nepřátele lidského života — chtíč, hněv a chamtivost — by si měl každý dávat velký pozor. Čím více je od nich člověk oproštěn, tím je jeho bytí čistší. Potom je schopen jednat podle pravidel předepsaných ve védské literatuře. Dodržováním usměrňujících zásad lidského života se postupně dostává na úroveň duchovní realizace. Má-li to štěstí, že tímto jednáním dosáhne úrovně vědomí Kṛṣṇy, jeho úspěch je zaručen. Ve védské literatuře je popsán systém akcí a reakcí, aby se člověk mohl začít očišťovat. Základem celé metody je, že se musí zříci chtíče, chamtivosti a hněvu. Prohlubováním poznání o ní pak může dosáhnout nejvyššího stavu seberealizace. Ta je přivedena k dokonalosti na úrovni oddané služby, která zaručuje podmíněné duši osvobození. Védský systém proto vypadá tak, že jsou dány čtyři společenské a čtyři duchovní stavy, což se nazývá systém společenských tříd a duchovních řádů. Každá skupina má svá předepsaná pravidla, a pokud se jich člověk dokáže držet, automaticky bude povznesen až na nejvyšší úroveň duchovní realizace. Pak o jeho osvobození nebude pochyb.