Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola šestnáctá

Bg. 16.19

Verš

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu

Synonyma

tān — je; aham — Já; dviṣataḥ — záštiplné; krūrān — zlomyslné; saṁsāreṣu — do oceánu hmotné existence; nara-adhamān — nejníže stojící z lidí; kṣipāmi — umísťuji; ajasram — stále; aśubhān — nepříznivé; āsurīṣu — démonských; eva — jistě; yoniṣu — do lůn.

Překlad

Záštiplné a zlomyslné, nejníže stojící lidi, věčně vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských druhů.

Význam

V tomto verši se jasně vyjadřuje, že umístění určité individuální duše do určitého těla je výhradní záležitostí svrchované vůle. Démonský jedinec nemusí uznat svrchovanost Pána a je pravda, že může jednat podle svých rozmarů, ale jeho příští zrození bude záviset na rozhodnutí Nejvyšší Osobnosti Božství, nikoliv na něm. Ve třetím zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že individuální duše je po smrti umístěna do lůna určité matky, kde pod dohledem vyšší moci dostane tělo určitého druhu. Proto v hmotném světě nacházíme tolik druhů života, zvířata, lidi a tak dále. To vše zařizuje vyšší moc; není to dílo náhody. O démonských lidech je zde jasně řečeno, že jsou věčně posílaní do lůn démonů a tak zůstávají záštiplnými, nejníže stojícími lidmi. Jsou neustále plni chtíče a nenávisti, hrozí násilím a jsou trvale nečistí. K démonským druhům patří například různí lovci v džungli.