Skip to main content

Kapitola čtrnáctá

Tři kvality hmotné přírody

Verš

śrī-bhagavān uvāca
paraṁ bhūyaḥ pravakṣyāmi
jñānānāṁ jñānam uttamam
yaj jñātvā munayaḥ sarve
parāṁ siddhim ito gatāḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; param — transcendentální; bhūyaḥ — znovu; pravakṣyāmi — vyložím; jñānānām — ze všeho poznání; jñānam — poznání; uttamam — nejvyšší; yat — které; jñātvā — znající; munayaḥ — mudrci; sarve — všichni; parām — transcendentální; siddhim — dokonalost; itaḥ — z tohoto světa; gatāḥ — dosáhli.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vyložím ti znovu tuto svrchovanou moudrost, nejlepší ze všeho poznání. Všichni mudrci, kteří ji poznali, dosáhli nejvyšší dokonalosti.

Význam

Od sedmé až do konce dvanácté kapitoly vyjevuje Śrī Kṛṣṇa podrobnosti o Absolutní Pravdě, Nejvyšší Osobnosti Božství. Teď jakožto samotný Pán zprostředkovává Arjunovi další osvícení. Každý, kdo pochopí tuto kapitolu pomocí filozofického uvažování, porozumí oddané službě. V třinácté kapitole bylo jasně uvedeno, že pokorným rozvinutím poznání se lze vysvobodit z hmotného zapletení. Také bylo vysvětleno, že živá bytost je zapletená v hmotném světě kvůli styku s kvalitami přírody. Nyní Nejvyšší Osobnost vyloží, co tyto kvality přírody jsou, jak působí, jak poutají a jak osvobozují. Poznání vyložené v této kapitole prohlašuje Nejvyšší Pán za nadřazené všemu poznání danému v kapitolách předchozích. Různí velcí mudrci, kteří do něho pronikli, dospěli k dokonalosti a dostali se do duchovního světa. Pán zde popisuje totéž poznání lepším způsobem. Toto poznání dalece převyšuje všechny ostatní systémy poznání, které byly dosud vyloženy, a mnozí díky němu dosáhli dokonalosti. Očekává se tedy, že ten, kdo porozumí této čtrnácté kapitole, pozná dokonalost.

Verš

idaṁ jñānam upāśritya
mama sādharmyam āgatāḥ
sarge ’pi nopajāyante
pralaye na vyathanti ca

Synonyma

idam — tohoto; jñānam — poznání; upāśritya — přijímající útočiště u; mama — Mé; sādharmyam — stejné přirozenosti; āgatāḥ — když dosáhli; sarge api — ani při stvoření; na — nikdy; upajāyante — narodí se; pralaye — při zničení; na — ani; vyathanti — jsou rozrušeni; ca — také.

Překlad

Ten, kdo se utvrdí v tomto poznání, může dosáhnout stejné transcendentální přirozenosti, jakou mám Já. Poté se již nezrodí v době stvoření a nebude ovlivněn v době zničení.

Význam

Jakmile duše nabyde dokonalého transcendentálního poznání, je vysvobozena z koloběhu zrození a smrti a dosáhne kvalitativní totožnosti s Nejvyšší Osobností Božství. Při tom však neztratí svou individuální totožnost. Z védských spisů je zřejmé, že osvobozené duše, které dosáhly transcendentálních planet duchovního nebe, prokazují transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu a neustále vzhlížejí k Jeho lotosovým nohám. Svou individuální totožnost tedy oddaní neztrácejí ani po osvobození.

Veškeré poznání, jehož nabydeme v hmotném světě, je znečištěno třemi kvalitami hmotné přírody. Poznání, které jimi znečištěno není, se nazývá transcendentální. Jakmile se utvrdíme v transcendentálním poznání, jsme na stejné úrovni jako Nejvyšší Osoba. Ti, kdo nevědí nic o duchovním nebi, věří, že po osvobození od hmotných činností hmotné podoby se duchovní totožnost stane beztvarou. Tak jako je však hmotná různorodost zde, je rozmanitost i v duchovním světě. Lidé, kteří to nevědí, si myslí, že duchovní existence kontrastuje s hmotnou různorodostí. Živá bytost však v duchovním nebi získává duchovní podobu. Existují tam duchovní činnosti a život plný oddanosti. Je řečeno, že prostředí je tam neznečištěné a živá bytost je kvalitativně totožná s Nejvyšším Pánem. Ten, kdo chce mít přístup k tomuto poznání, musí vyvinout všechny duchovní vlastnosti. Když je vyvine, není ovlivněn ani stvořením, ani zničením hmotného světa.

Verš

mama yonir mahad brahma
tasmin garbhaṁ dadhāmy aham
sambhavaḥ sarva-bhūtānāṁ
tato bhavati bhārata

Synonyma

mama — Můj; yoniḥ — zdroj zrození; mahat — celková hmotná existence; brahma — nejvyšší; tasmin — v tom; garbham — těhotenství; dadhāmi — vytvářím; aham — Já; sambhavaḥ — možnost; sarva-bhūtānām — všech živých bytostí; tataḥ — potom; bhavati — stává se; bhārata — ó synu Bharaty.

Překlad

Celková hmotná podstata zvaná Brahman je zdrojem zrození. Tento Brahman oplodňuji a tím umožňuji zrození všech živých bytostí, synu Bharaty.

Význam

Zde je vysvětlení podstaty světa: vše se děje díky spojení těla (kṣetra) a duše (kṣetra-jña). Toto spojení hmotné přírody a živé bytosti umožňuje sám Nejvyšší Pán. Mahat-tattva je souhrnnou příčinou celého vesmírného projevu a této celkové hmotné podstatě, jež obsahuje tři kvality přírody, se někdy říká Brahman. Nejvyšší Osobnost ji oplodňuje a tím může být uvedeno do chodu nespočetně mnoho vesmírů. Celková hmotná podstata je pod názvem Brahman uvedena ve védských spisech (Muṇḍaka Upaniṣad 1.1.9): tasmād etad brahma nāma rūpam annaṁ ca jāyate. Nejvyšší Osoba oplodňuje tento Brahman živými bytostmi coby semeny. Dvacet čtyři prvků, počínaje zemí, vodou, ohněm a vzduchem, představuje hmotnou energii. Z nich se tedy skládá to, co se nazývá mahad brahma (velký Brahman) neboli hmotná příroda. Jak je vysvětleno v sedmé kapitole, mimo ni existuje jiná, vyšší přirozenost, a tou je živá bytost. Vůlí Nejvyšší Osobnosti Božství je vyšší přirozenost spojena s hmotnou přírodou, z níž se potom rodí všechny živé bytosti.

Štír klade do hromad rýže vajíčka, a někdy se proto říká, že se štíři rodí z rýže. Rýže ale není příčinou jejich zrození. Byl to štír, který do ní nakladl vajíčka. Stejně tak není hmotná příroda příčinou zrození živých bytostí. Semeno dává Nejvyšší Osobnost Božství a živé bytosti jsou výtvory hmotné přírody jen zdánlivě. Podle svých dřívějších činností má každá živá bytost určité tělo, vytvořené hmotnou přírodou, aby si v závislosti na těchto činech mohla užívat nebo trpět. Příčinou veškerých projevení živých bytostí v hmotném světě je Nejvyšší Pán.

Verš

sarva-yoniṣu kaunteya
mūrtayaḥ sambhavanti yāḥ
tāsāṁ brahma mahad yonir
ahaṁ bīja-pradaḥ pitā

Synonyma

sarva-yoniṣu — ve všech druzích života; kaunteya — ó synu Kuntī; mūrtayaḥ — podoby; sambhavanti — objevují se; yāḥ — které; tāsām — jich všech; brahma — svrchovaný; mahat yoniḥ — zdroj zrození v hmotné podstatě; aham — Já; bīja-pradaḥ — dávající símě; pitā — otec.

Překlad

Ó synu Kuntī, existence všech druhů života je umožněna jejich zrozením v této hmotné přírodě a Já jsem otec dávající símě.

Význam

V tomto verši je přímo uvedeno, že Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je původním otcem všech živých bytostí. Živé bytosti jsou kombinace hmotné a duchovní přirozenosti. Žijí nejen na této, ale na všech planetách, včetně té, která je nejvýše a na níž sídlí Brahmā. Jsou všude — v zemi, a dokonce i ve vodě a v ohni. Příčinou všech těchto projevení je matka, hmotná příroda, a proces, jímž Kṛṣṇa dává símě. Hmotný svět je oplodněn živými bytostmi, které se v době stvoření objevují v různých podobách, jež odpovídají jejich dřívějším činům.

Verš

sattvaṁ rajas tama iti
guṇāḥ prakṛti-sambhavāḥ
nibadhnanti mahā-bāho
dehe dehinam avyayam

Synonyma

sattvam — kvalita dobra; rajaḥ — kvalita vášně; tamaḥ — kvalita nevědomosti; iti — tak; guṇāḥ — kvality; prakṛti — hmotná příroda; sambhavāḥ — tvořící; nibadhnanti — podmiňují; mahā-bāho — ó muži mocných paží; dehe — v tomto těle; dehinam — živou bytost; avyayam — věčnou.

Překlad

Hmotná příroda se skládá ze tří kvalit — dobra, vášně a nevědomosti. Arjuno, bojovníku mocných paží, když věčná živá bytost přijde do styku s přírodou, je těmito kvalitami podmíněna.

Význam

Živá bytost je transcendentální, a nemá tedy s touto hmotnou přírodou nic společného. Jelikož ale začala být podmíněna hmotným světem, jedná pod vlivem tří kvalit hmotné přírody. Podle jejich vlivu mají živé bytosti rozličné druhy těl a jsou nuceny jednat odpovídajícím způsobem. To je příčinou různých podob štěstí a neštěstí.

Verš

tatra sattvaṁ nirmalatvāt
prakāśakam anāmayam
sukha-saṅgena badhnāti
jñāna-saṅgena cānagha

Synonyma

tatra — tam; sattvam — kvalita dobra; nirmalatvāt — která je nejčistší v hmotném světě; prakāśakam — osvětlující; anāmayam — bez reakcí za hřích; sukha — štěstím; saṅgena — stykem; badhnāti — podmiňuje; jñāna — poznáním; saṅgena — stykem; ca — také; anagha — ó ty, který jsi prostý hříchu.

Překlad

Ó ty, jenž jsi prostý hříchu! Kvalita dobra, která je ze všech tří nejčistší, vše osvětluje a osvobozuje od všech reakcí za hříšné jednání. Osoby pod jejím vlivem jsou podmíněny pocitem štěstí a poznáním.

Význam

Živé bytosti podmíněné hmotnou přírodou jsou různého druhu. Jedna je šťastná, druhá velmi činná a další bezmocná. Všechny tyto psychologické projevy jsou příčinou jejich podmíněného stavu. V této části Bhagavad-gīty jsou popsány různé podoby jejich podmínění a nejprve se pojednává o kvalitě dobra. Ten, kdo v hmotném světě rozvinul kvalitu dobra, je moudřejší než osoby podmíněné jiným způsobem. Není tolik zasažen hmotnými vlivy a těší ho pokrok v oblasti hmotného poznání. Typickým představitelem je brāhmaṇa, který je na úrovni kvality dobra. Jeho pocit štěstí vyplývá z realizace, že pod vlivem dobra je víceméně oproštěn od reakcí za hříchy. Ve védské literatuře stojí, že kvalita dobra znamená větší poznání a silnější pocit štěstí.

Nese to s sebou tu potíž, že živou bytost, která je na úrovni dobra, začne podmiňovat pocit vlastní moudrosti a nadřazenosti. Nejlepšími příklady jsou vědec a filozof. Oba jsou pyšní na své poznání, a jelikož celkově zlepšují své životní podmínky, pociťují určité hmotné štěstí. Následkem tohoto pocitu vyššího štěstí v podmíněném životě jsou spoutáni hmotnou kvalitou dobra. Tehdy je přitahuje jednání na úrovni kvality dobra, a dokud tento stav trvá, jsou nuceni mít nějaké tělo pod vlivem kvalit hmotné přírody. Není pravděpodobné, že by byli osvobozeni či přemístěni do duchovního světa. Živá bytost se může znovu a znovu stávat vědcem, filozofem či básníkem a znovu a znovu se zaplétat do stejných nepříjemných situací, které přináší zrození a smrt. Přesto však kvůli matoucímu působení hmotné energie považuje takový život za příjemný.

Verš

rajo rāgātmakaṁ viddhi
tṛṣṇā-saṅga-samudbhavam
tan nibadhnāti kaunteya
karma-saṅgena dehinam

Synonyma

rajaḥ — kvalita vášně; rāga-ātmakam — charakterizovaná touhou či chtíčem; viddhi — věz; tṛṣṇā — s dychtěním; saṅga — styk; samudbhavam — povstávající ze; tat — to; nibadhnāti — poutá; kaunteya — ó synu Kuntī; karma-saṅgena — stykem s plodonosným jednáním; dehinam — vtěleného.

Překlad

Kvalita vášně pochází z nekonečných žádostí a tužeb, synu Kuntī, a kvůli tomu je vtělená živá bytost poutána k hmotným plodonosným činům.

Význam

Kvalita vášně je charakterizována vzájemnou přitažlivostí mezi mužem a ženou. Žena přitahuje muže a muž zase přitahuje ženu. Když tato kvalita vzroste, člověk začne přímo dychtit po hmotném požitku. Chce uspokojovat smysly. Proto si přeje být uznáván společností či národem a mít šťastnou rodinu s hodnými dětmi a pěknou ženou a vlastní dům. To jsou výsledky kvality vášně. Dokud někdo dychtí po těchto věcech, musí těžce pracovat. Zde je jasně řečeno, že se dostane do styku s plody svého jednání, které ho tak spoutá. Musí pracovat, aby potěšil svou ženu, děti a společnost a všichni si ho i nadále vážili. Celý hmotný svět je tedy víceméně pod vlivem kvality vášně. Ta je měřítkem, podle něhož je moderní civilizace považována za pokročilou. Dříve byla tímto měřítkem kvalita dobra. Jestliže ani ti, kdo jsou na úrovni kvality dobra, nedosáhnou osvobození, což potom osoby spoutané kvalitou vášně?

Verš

tamas tv ajñāna-jaṁ viddhi
mohanaṁ sarva-dehinām
pramādālasya-nidrābhis
tan nibadhnāti bhārata

Synonyma

tamaḥ — kvalita nevědomosti; tu — avšak; ajñāna-jam — pocházející z nevědomosti; viddhi — věz; mohanam — klam; sarva-dehinām — všech vtělených bytostí; pramāda — pomateností; ālasya — nečinností; nidrābhiḥ — spánkem; tat — to; nibadhnāti — poutá; bhārata — ó synu Bharaty.

Překlad

Věz, synu Bharaty, že kvalita temnoty, pocházející z nevědomosti, uvádí všechny vtělené živé bytosti v klam. Jejími výsledky jsou pomatenost, lenost a spánek, jež podmíněnou duši poutají.

Význam

V tomto verši je velice důležité použití slova tu. Vyjadřuje, že kvalita nevědomosti je velmi svébytným stavem vtělené duše. Je pravým opakem kvality dobra, kdy lze díky rozvinutému poznání vidět vše takové, jaké to je. Pod vlivem kvality nevědomosti se každý pomátne—a blázen nedokáže vidět věci v pravém světle. Namísto pokroku přijde úpadek. Tato kvalita je definována ve védských spisech: vastu-yāthātmya-jñānāvarakaṁ viparyaya-jñāna-janakaṁ tamaḥ — pod vlivem nevědomosti živá bytost nechápe pravou skutečnost. Každý například vidí, že jeho děd zemřel, a že on sám tedy také zemře; člověk je smrtelný. Děti, které zplodí, také zemřou. Smrt je nevyhnutelná. Lidé však přesto bláznivě hromadí peníze a ve dne v noci těžce pracují, aniž by se starali o věčnou duši. To je šílenství. V tomto stavu šílenosti nejsou vůbec ochotní rozvíjet duchovní poznání. Jsou nesmírně líní. Když jsou pozváni na setkání, kde by mohli nabýt duchovního poznání, neprojevují velký zájem. Nejsou ani činní jako lidé ovládaní kvalitou vášně. Dalším příznakem člověka prostoupeného kvalitou nevědomosti je, že spí víc, než je zapotřebí. Šest hodin spánku je dostatečných, ale člověk, který je pod vlivem kvality nevědomosti, spí alespoň deset nebo dvanáct hodin denně. Vypadá vždy sklesle a propadá omamným látkám a spánku. To jsou příznaky osoby spoutané kvalitou nevědomosti.

Verš

sattvaṁ sukhe sañjayati
rajaḥ karmaṇi bhārata
jñānam āvṛtya tu tamaḥ
pramāde sañjayaty uta

Synonyma

sattvam — kvalita dobra; sukhe — ve štěstí; sañjayati — poutá; rajaḥ — kvalita vášně; karmaṇi — v jednání s touhou po jeho plodech; bhārata — ó synu Bharaty; jñānam — poznání; āvṛtya — zahalující; tu — ale; tamaḥ — kvalita nevědomosti; pramāde — v šílenství; sañjayati — poutá; uta — je řečeno.

Překlad

Ó synu Bharaty, kvalita dobra poutá živou bytost ke štěstí, vášeň ji poutá k jednání s vidinou jeho plodů a nevědomost, jež zahaluje poznání, ji poutá k šílenství.

Význam

Každého, kdo je na úrovni dobra, charakterizuje spokojenost plynoucí z jeho práce či intelektuální činnosti — například filozof, vědec či pedagog se zabývají určitou oblastí poznání a nacházejí v tom uspokojení. Člověk vedený kvalitou vášně (s příměsí dobra) se věnuje plodonosnému jednání — udržuje si co největší vlastnictví a přispívá na dobré věci. Někdy se snaží otevírat nemocnice, podporovat charitativní ústavy a podobně. To vše jsou známky kvality vášně. A kvalita nevědomosti zahaluje poznání. Cokoliv živá bytost dělá pod jejím vlivem, nepřináší nic dobrého jí ani komukoliv jinému.

Verš

rajas tamaś cābhibhūya
sattvaṁ bhavati bhārata
rajaḥ sattvaṁ tamaś caiva
tamaḥ sattvaṁ rajas tathā

Synonyma

rajaḥ — kvalitu vášně; tamaḥ — kvalitu nevědomosti; ca — a; abhibhūya — překonávající; sattvam — kvalita dobra; bhavati — převládne; bhārata — ó synu Bharaty; rajaḥ — kvalita vášně; sattvam — kvalitu dobra; tamaḥ — kvalitu nevědomosti; ca — také; eva — tak; tamaḥ — kvalita nevědomosti; sattvam — kvalitu dobra; rajaḥ — kvalitu vášně; tathā — takto.

Překlad

Někdy převládne kvalita dobra, synu Bharaty, která překoná kvality vášně a nevědomosti. Jindy kvalita vášně překoná dobro a nevědomost a jindy nevědomost překoná dobro a vášeň. Tímto způsobem mezi nimi probíhá neustálé soupeření o převahu.

Význam

Když převládá kvalita vášně, kvality dobra a nevědomosti jsou překonány. Když převládá kvalita dobra, jsou překonány vášeň a nevědomost. A když převládá kvalita nevědomosti, jsou překonány dobro a vášeň. Toto soupeření probíhá neustále. Pokud má tedy někdo skutečně zájem pokročit na cestě vědomí Kṛṣṇy, musí se dostat nad tyto tři kvality. Převaha určité kvality se projevuje v tom, jak kdo jedná, co jí a podobně. To vše bude vysvětleno v dalších kapitolách. Každý, kdo chce, však může praxí rozvinout kvalitu dobra a tak přemoci kvality nevědomosti a vášně. Podobně může rozvinout kvalitu vášně a přemoci dobro a nevědomost nebo rozvinout kvalitu nevědomosti a přemoci dobro a vášeň. Působí zde sice tři kvality hmotné přírody, ale ten, kdo je odhodlaný, může být požehnán kvalitou dobra a jejím překonáním spočinout na úrovni čistého dobra. V tomto stavu vasudeva je možné pochopit vědu o Bohu. Podle činností živých bytostí lze poznat, která kvalita přírody je ovlivňuje.

Verš

sarva-dvāreṣu dehe ’smin
prakāśa upajāyate
jñānaṁ yadā tadā vidyād
vivṛddhaṁ sattvam ity uta

Synonyma

sarva-dvāreṣu — ve všech branách; dehe asmin — v tomto těle; prakāśaḥ — vlastnost osvícení; upajāyate — vyvstává; jñānam — poznání; yadā — když; tadā — tehdy; vidyāt — věz; vivṛddham — zvýšená; sattvam — kvalita dobra; iti uta — tak je řečeno.

Překlad

Když jsou všechny brány těla osvíceny poznáním, jedná se o projev kvality dobra.

Význam

Tělo má devět bran: dvě oči, dvě uši, dvě nosní dírky, ústa, genitálie a konečník. Když je každá brána osvícena příznaky dobra, je zřejmé, že dotyčný vyvinul kvalitu dobra — tehdy může vidět, slyšet i vychutnávat vše správně a očišťuje se uvnitř i vně. V každé bráně se projevuje štěstí, což svědčí o stavu kvality dobra.

Verš

lobhaḥ pravṛttir ārambhaḥ
karmaṇām aśamaḥ spṛhā
rajasy etāni jāyante
vivṛddhe bharatarṣabha

Synonyma

lobhaḥ — chamtivost; pravṛttiḥ — činorodost; ārambhaḥ — úsilí; karmaṇām — při jednání; aśamaḥ — neovladatelná; spṛhā — touha; rajasi — kvality vášně; etāni — všechny tyto příznaky; jāyante — vyvstávají; vivṛddhe — když převažuje; bharata-ṛṣabha — ó nejlepší z potomků Bharaty.

Překlad

Ó nejlepší z Bhāratovců! Když vzrůstá kvalita vášně, projevuje se silná připoutanost, jednání s vidinou jeho plodů, usilovná snaha a neovladatelná touha a dychtivost.

Význam

Ten, kdo je vedený kvalitou vášně, není nikdy spokojen s dosaženým postavením a touží ho vylepšit. Když si chce postavit dům, dělá všechno pro to, aby vypadal jako palác — jako kdyby v něm mohl bydlet věčně. Stále prahne po smyslovém požitku. Chce trvale zůstat ve svém domě a nadále uspokojovat smysly. To nikdy nekončí. Všechny uvedené příznaky jsou typické pro kvalitu vášně.

Verš

aprakāśo ’pravṛttiś ca
pramādo moha eva ca
tamasy etāni jāyante
vivṛddhe kuru-nandana

Synonyma

aprakāśaḥ — temnota; apravṛttiḥ — nečinnost; ca — a; pramādaḥ — pomatenost; mohaḥ — iluze; eva — jistě; ca — také; tamasi — kvalita nevědomosti; etāni — tyto; jāyante — projevují se; vivṛddhe — když vzroste; kuru-nandana — ó synu Kurua.

Překlad

Ó synu Kurua, když vzrůstá kvalita nevědomosti, projevuje se temnota, nečinnost, pomatenost a iluze.

Význam

Kde není osvícení, není poznání. Ten, kdo je pod vlivem kvality nevědomosti, nejedná podle usměrňujících zásad; chce jednat náladově, bez cíle. Přestože má určité schopnosti, nevyvíjí žádné úsilí. To se nazývá iluze. I když vědomí zůstává, život je pasivní. Tak vypadají příznaky osoby podléhající kvalitě nevědomosti.

Verš

yadā sattve pravṛddhe tu
pralayaṁ yāti deha-bhṛt
tadottama-vidāṁ lokān
amalān pratipadyate

Synonyma

yadā — když; sattve — kvalita dobra; pravṛddhe — vyvinutá; tu — ale; pralayam — smrt; yāti — jde; deha-bhṛt — vtělený; tadā — tehdy; uttama-vidām — velikých mudrců; lokān — planety; amalān — neposkvrněné; pratipadyate — dosáhne.

Překlad

Zemře-li člověk na úrovni kvality dobra, dosahuje neposkvrněných vyšších planet, kde sídlí velcí mudrci.

Význam

Člověk na úrovni kvality dobra dosáhne vyšších planetárních soustav, jako je Brahmaloka nebo Janoloka, a bude tam užívat božského štěstí. Důležité je slovo amalān (prosté kvalit vášně a nevědomosti), hmotný svět je plný nečistot, ale kvalita dobra je v něm nejčistší formou existence. Různým druhům živých bytostí jsou dány k životu různé druhy planet. Ti, kdo zemřou pod vlivem kvality dobra, se dostanou na planety, kde žijí velcí mudrci a oddaní.

Verš

rajasi pralayaṁ gatvā
karma-saṅgiṣu jāyate
tathā pralīnas tamasi
mūḍha-yoniṣu jāyate

Synonyma

rajasi — pod vlivem kvality vášně; pralayam — smrt; gatvā — dosahující; karma-saṅgiṣu — ve společnosti ploduchtivých osob; jāyate — narodí se; tathā — podobně; pralīnaḥ — umírající; tamasi — pod vlivem nevědomosti; mūḍha-yoniṣu — mezi zvířaty; jāyate — narodí se.

Překlad

Zemře-li člověk pod vlivem kvality vášně, narodí se mezi těmi, kdo se věnují jednání s vidinou jeho plodů, a zemře-li pod vlivem kvality nevědomosti, narodí se v říši zvířat.

Význam

Někteří lidé se domnívají, že když duše dosáhne úrovně lidského života, již nikdy nepoklesne. Takové domněnky jsou však chybné. Tento verš nám sděluje, že člověk, u něhož převládá kvalita nevědomosti, po smrti poklesne a obdrží podobu zvířete. Z ní se do lidské podoby musí opět dostat postupnou evolucí. Ti, kdo berou lidský život skutečně vážně, by tedy měli tíhnout ke kvalitě dobra, v příznivé společnosti překonat kvality a trvale spočinout na úrovni vědomí Kṛṣṇy. To je cíl lidského života. V jiném případě nemá lidská bytost zaručeno, že příště bude znovu člověkem.

Verš

karmaṇaḥ sukṛtasyāhuḥ
sāttvikaṁ nirmalaṁ phalam
rajasas tu phalaṁ duḥkham
ajñānaṁ tamasaḥ phalam

Synonyma

karmaṇaḥ — jednání; su-kṛtasya — zbožného; āhuḥ — je řečeno; sāttvikam — na úrovni kvality dobra; nirmalam — očištěný; phalam — výsledek; rajasaḥ — kvality vášně; tu — ale; phalam — výsledek; duḥkham — utrpení; ajñānam — hloupost; tamasaḥ — kvality nevědomosti; phalam — výsledek.

Překlad

Výsledek zbožného jednání je čistý a je řečeno, že je na úrovni kvality dobra. Jednání na úrovni kvality vášně však přináší utrpení a výsledkem jednání pod vlivem kvality nevědomosti je pošetilost.

Význam

Výsledek zbožných činností na úrovni kvality dobra je čistý. Proto mudrci, kteří jsou prosti veškeré iluze, prožívají neustálé štěstí. Činnosti patřící ke kvalitě vášně jsou však jen zdrojem utrpení. Jakékoliv jednání zaměřené na hmotné štěstí je odsouzeno k neúspěchu. Chce-li mít například někdo mrakodrap, bude to stát mnoho lidského strádání, než se postaví. Ten, kdo stavbu financuje, musí za cenu mnoha těžkostí vydělat hodně peněz a ti, kdo nádeničí při stavitelských pracech, musí poskytnout těžkou fyzickou dřinu. Strádání je tam nevyhnutelné. Bhagavad-gītā proto učí, že všechny činy ovlivněné kvalitou vášně nutně doprovází velké utrpení. Je možné, že při nich živá bytost v mysli pocítí i nějaké “štěstí” jako “Ten dům nebo ty peníze jsou moje.” Takové štěstí však není pravé.

Tomu, kdo jedná pod vlivem kvality nevědomosti, chybí poznání, a proto za všechny své činy trpí již nyní a v budoucnu ho čeká život zvířete. Ten je vždy plný utrpení, přestože si to zvířata vlivem matoucí energie, māyi, neuvědomují. Zabíjení nebohých zvířat je rovněž následkem kvality nevědomosti. Ti, kdo to dělají, nevědí, že v budoucnu dostane totéž zvíře tělo umožňující zabít je. To je přírodní zákon. Když v lidské společnosti někdo zabije člověka, musí být oběšen; takový je zákon státu. Vlivem nevědomosti lidé nevidí, že existuje dokonalý stát ovládaný Nejvyšší Osobností Božství. Každý živý tvor je synem Nejvyššího Pána a Pán netoleruje zabití ani jediného mravence. Za to každý zaplatí. Zabíjení zvířat pro potěchu jazyka je tedy nejhorší nevědomost. Lidská bytost vůbec nemusí zabíjet zvířata, neboť jí Bůh dává mnoho chutných potravin. Pokud i přesto holduje masu, je zřejmé, že jedná pod vlivem nevědomosti a připravuje si temnou budoucnost. Ze všeho zabíjení zvířat je nejhorší zabíjení krav, neboť kráva nám prostřednictvím mléka dává mnoho dobrého. Porážet krávy na jatkách je činnost svědčící o nejhlubší nevědomosti. Ve Vedách (Ṛg Veda 9.4.64) najdeme slova gobhiḥ prīṇita-matsaram. Vyjadřují, že ten, kdo chce zabít krávu, když je plně uspokojen jejím mlékem, se nachází pod vlivem nejtemnější nevědomosti. Ve védské literatuře je také tato modlitba:

namo brahmaṇya-devāya
go-brāhmaṇa-hitāya ca
jagad-dhitāya kṛṣṇāya
govindāya namo namaḥ

“Můj Pane, jsi osobou projevující přízeň kravám a brāhmaṇům a také celé lidské společnosti a světu.” (Viṣṇu Purāṇa 1.19.65) Významné je, že v této modlitbě je zvláště vyjádřena ochrana krav a brāhmaṇů. Brāhmaṇové jsou symbolem duchovního vzdělání a krávy jsou symbolem nejcennější potraviny, mléka; oběma tedy musí být poskytnuta veškerá ochrana. To je znak pravé pokročilosti civilizace. V moderní společnosti se duchovní poznání opomíjí a zabíjení krav dostává plnou podporu. Je tedy jasné, že společnost se ubírá špatným směrem a připravuje si cestu k vlastnímu zatracení. Civilizace, která vede své občany k tomu, aby se v příštím životě stali zvířaty, není lidskou civilizací. Nynější civilizace je úplně svedena vlivem kvalit vášně a nevědomosti. Dnešní věk je velice nebezpečný a všechny národy by se měly postarat o zpřístupnění nejsnadnějšího procesu, rozvoje vědomí Kṛṣṇy, aby bylo lidstvo zachráněno před největším nebezpečím.

Verš

sattvāt sañjāyate jñānaṁ
rajaso lobha eva ca
pramāda-mohau tamaso
bhavato ’jñānam eva ca

Synonyma

sattvāt — z kvality dobra; sañjāyate — projevuje se; jñānam — poznání; rajasaḥ — z kvality vášně; lobhaḥ — chamtivost; eva — jistě; ca — také; pramāda — pomatenost; mohau — a iluze; tamasaḥ — z kvality nevědomosti; bhavataḥ — vyvíjí se; ajñānam — hloupost; eva — jistě; ca — také.

Překlad

Z kvality dobra se projevuje pravé poznání, z kvality vášně chamtivost a z kvality nevědomosti hloupost, pomatenost a iluze.

Význam

Jelikož současná civilizace není pro živé bytosti právě ideální, doporučuje se rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Skrze vědomí Kṛṣṇy společnost vyvine kvalitu dobra, díky níž lidé uvidí vše tak, jak to opravdu je. Když podléhají kvalitě nevědomosti, jsou jako zvířata a nevidí nic v pravém světle. Nevidí například, že když zabijí nějaké zvíře, vystavují se tím nebezpečí, že totéž zvíře zabije v příštím životě je. Jelikož jim není poskytováno skutečné poznání, stávají se nezodpovědnými. K odstranění této nezodpovědnosti je nutné vzdělání, které bude u lidí rozvíjet kvalitu dobra. Lidé vzdělávaní na úrovni kvality dobra budou věci vidět střízlivě, realisticky. Pak může nastat štěstí a blahobyt. Dokonce i když většina lidí není šťastná a úspěšná, mír a blahobyt bude moci zavládnout na celém světě, pokud určité procento obyvatelstva rozvine vědomí Kṛṣṇy a dospěje ke kvalitě dobra. Když se však svět oddává kvalitám vášně a nevědomosti, není mír a blahobyt možný. Lidé ovlivnění kvalitou vášně jsou chamtiví a jejich prahnutí po smyslovém požitku je bezmezné. Můžeme si všimnout, že i když má někdo dostatek peněz a prostředků k uspokojování smyslů, přesto se netěší štěstí ani klidu mysli. Nemůže jich dosáhnout, jelikož je pod vlivem kvality vášně. Pokud někdo touží po štěstí, peníze mu v tom nepomohou; musí rozvíjením vědomí Kṛṣṇy dosáhnout kvality dobra. Když je člověk ovlivněn kvalitou vášně, nejenže je v mysli nešťastný, ale působí mu potíže i jeho práce. Musí vymýšlet mnoho plánů, aby si zaopatřil dostatek peněz a mohl si tak udržet své postavení. To vše je pouze strádání. Z lidí podléhajících kvalitě nevědomosti se stávají blázni. V zoufalství ze své situace se uchylují k omamným látkám, čímž klesají do nevědomosti ještě hlouběji. Jejich budoucnost je skutečně temná.

Verš

ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthā
madhye tiṣṭhanti rājasāḥ
jaghanya-guṇa-vṛtti-sthā
adho gacchanti tāmasāḥ

Synonyma

ūrdhvam — nahoru; gacchanti — spějí; sattva-sthāḥ — ti, kdo se nacházejí na úrovni dobra; madhye — uprostřed; tiṣṭhanti — setrvávají; rājasāḥ — ti, kdo jsou ovlivněni kvalitou vášně; jaghanya — odporné; guṇa — kvality; vṛtti-sthāḥ — jejichž zaměstnání; adhaḥ — dolů; gacchanti — spějí; tāmasāḥ — osoby pod vlivem kvality nevědomosti.

Překlad

Ti, kdo se nacházejí na úrovni kvality dobra, spějí k vyšším planetám; ti, kdo jsou ovlivněni kvalitou vášně, žijí na planetách na úrovni Země, a ti, kdo podléhají odporné kvalitě nevědomosti, klesají do pekelných světů.

Význam

V tomto verši jsou výsledky jednání pod vlivem tří kvalit přírody popsány ještě názorněji. Existuje planetární systém sestávající z nebeských planet, kde jsou všichni na vysokém stupni vývoje. Živá bytost se může dostat na různé planety v této soustavě podle toho, nakolik rozvinula kvalitu dobra. Nejvýše ležící planetou je Satyaloka neboli Brahmaloka, na níž sídlí Pán Brahmā, první osoba v tomto vesmíru. Již jsme poznali, že můžeme stěží odhadnout, jaké jsou na Brahmaloce úžasné životní podmínky. Nejvyšší stav života, kvalita dobra, tam však může člověka dovést.

Kvalita vášně je smíšená. Je uprostřed, mezi kvalitami dobra a nevědomosti. Člověk je zřídka pod vlivem pouze jedné kvality, ale i kdyby byl čistě na úrovni kvality vášně, tak jen zůstane na této planetě Zemi jako král či boháč. Kvality jsou však smíchány, a proto je možné také poklesnout. Lidé na Zemi, pod vlivem kvalit vášně a nevědomosti, se nemohou dostat na vyšší planety silou, pomocí strojů. Pod vlivem kvality vášně člověku také hrozí, že bude v příštím životě šílený.

O nejnižší kvalitě v hmotné přírodě, kvalitě nevědomosti, je zde řečeno, že je odporná. Výsledek rozvinutí nevědomosti je nesmírně nebezpečný. Pod úrovní lidských bytostí existuje osm miliónů forem života — ptáci, zvěř, plazi, stromy a tak dále — a podle stupně své nevědomosti jsou lidé přinuceni poklesnout do těchto odporných životních podmínek. Velice důležité je slovo tāmasāḥ — poukazuje na ty, kdo neustále zůstávají pod vlivem kvality nevědomosti a nepozvednou se k vyšším kvalitám. Jejich budoucnost je velmi temná.

Lidé podléhající kvalitám nevědomosti a vášně se mohou dostat na úroveň kvality dobra pomocí systému jednání s vědomím Kṛṣṇy. Ten, kdo však této příležitosti nevyužije, zůstane jistě i nadále pod vlivem nižších kvalit.

Verš

nānyaṁ guṇebhyaḥ kartāraṁ
yadā draṣṭānupaśyati
guṇebhyaś ca paraṁ vetti
mad-bhāvaṁ so ’dhigacchati

Synonyma

na — žádný; anyam — jiný; guṇebhyaḥ — než kvality; kartāram — konatel; yadā — když; draṣṭā — pozorovatel; anupaśyati — vidí správně; guṇebhyaḥ — ke kvalitám přírody; ca — a; param — transcendentálního; vetti — zná; mat-bhāvam — do Mého stavu bytí; saḥ — on; adhigacchati — je přemístěn.

Překlad

Když někdo náležitě vidí, že jediným konatelem všeho jsou tyto kvality přírody, a když zná Nejvyššího Pána, který je vůči všem těmto kvalitám transcendentální, dosahuje duchovní úrovně Mé existence.

Význam

Veškeré působení kvalit hmotné přírody může každý překonat jednoduše tím, že je správně pochopí pomocí výkladu správných osob. Pravým duchovním mistrem je Kṛṣṇa, který zde sděluje toto duchovní poznání Arjunovi. A pro nás jsou pravými učiteli vědy o činnostech z hlediska kvalit přírody ty osoby, které jsou si plně vědomy Kṛṣṇy. Od nich je třeba se učit. V jiném případě se náš život bude ubírat špatným směrem. Z učení pravého duchovního učitele může živá bytost poznat své duchovní postavení, své hmotné tělo, své smysly a to, jak je chycena a je pod vlivem kvalit hmotné přírody. V jejich sevření je bezmocná, ale když pozná své pravé postavení, získá příležitost žít duchovní život a dosáhnout transcendentální úrovně. Živá bytost ve skutečnosti nic nekoná. Je nucena jednat, protože je v určitém druhu těla ovládaném určitou kvalitou hmotné přírody. Bez pomoci duchovní autority není schopna pochopit, v jaké pozici se vlastně nachází. Ve společnosti pravého duchovního učitele však může poznat své skutečné postavení a díky tomuto poznání pevně spočinout na úrovni úplného vědomí Kṛṣṇy. Člověk, který si je vědom Kṛṣṇy, nepodléhá hmotným kvalitám. V sedmé kapitole již bylo uvedeno, že ten, kdo se odevzdá Kṛṣṇovi, je osvobozen od působení hmotné přírody. Na toho, kdo je schopen vidět věci tak, jak jsou, hmotná příroda postupně přestává mít vliv.

Verš

guṇān etān atītya trīn
dehī deha-samudbhavān
janma-mṛtyu-jarā-duḥkhair
vimukto ’mṛtam aśnute

Synonyma

guṇān — kvality; etān — všechny tyto; atītya — překonávající; trīn — tři; dehī — vtělený; deha — tělo; samudbhavān — pocházející z; janma — zrození; mṛtyu — smrti; jarā — a stáří; duḥkhaiḥ — utrpení; vimuktaḥ — osvobozený od; amṛtam — nektar; aśnute — vychutnává.

Překlad

Když se vtělené bytosti podaří dostat nad tyto tři kvality spojené s hmotným tělem, může se osvobodit od zrození, smrti, stáří a od utrpení, které je doprovází, a vychutnávat nektar již v současném životě.

Význam

V tomto verši je vysvětleno, jak může živá bytost setrvávat v transcendentálním postavení s úplným vědomím Kṛṣṇy dokonce i v současném těle. Sanskrtské slovo dehī znamená vtělený. Přestože je duše uvnitř hmotného těla, díky pokroku v duchovním poznání nemusí být ovlivněna kvalitami přírody. Může vychutnávat štěstí duchovního života dokonce ještě v tomto těle. Má zaručeno, že po jeho opuštění dospěje do duchovního nebe; ale již nyní může prožívat skutečné duchovní štěstí. Jinými slovy, oddaná služba s vědomím Kṛṣṇy je známkou toho, že osoba je vysvobozena z hmotného zajetí. To bude vyloženo v osmnácté kapitole. Jakmile se živá bytost oprostí od vlivu kvalit hmotné přírody, dostane se na úroveň oddané služby.

Verš

arjuna uvāca
kair liṅgais trīn guṇān etān
atīto bhavati prabho
kim-ācāraḥ kathaṁ caitāṁs
trīn guṇān ativartate

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; kaiḥ — podle jakých; liṅgaiḥ — znaků; trīn — tři; guṇān — kvality; etān — všechny tyto; atītaḥ — když překonal; bhavati — je; prabho — ó můj Pane; kim — jaké; ācāraḥ — chování; katham — jak; ca — také; etān — tyto; trīn — tři; guṇān — kvality; ativartate — překonává.

Překlad

Arjuna se zeptal: Můj drahý Pane, podle čeho se pozná ten, kdo je transcendentální vůči těmto třem kvalitám? Jak se chová? A jak tyto kvality přírody překonává?

Význam

Arjuna zde klade vhodné otázky — chce vědět, jak se pozná ten, kdo již překonává hmotné kvality. Nejprve se ptá na znaky takové transcendentální osoby. Podle čeho můžeme poznat, že již zůstává mimo vliv kvalit hmotné přírody? Druhá otázka se týká toho, jak žije a jak vypadají její činnosti. Jsou nějak usměrněné, či ne? Dále se Arjuna ptá na způsob, kterým lze dosáhnout transcendentálního stavu. To je nesmírně důležité — bez znalosti účinné metody, která umožňuje být neustále na transcendentální úrovni, nemůže nikdo projevovat dané znaky. Všechny Arjunovy otázky jsou tedy velmi významné a Pán na ně odpoví.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
prakāśaṁ ca pravṛttiṁ ca
moham eva ca pāṇḍava
na dveṣṭi sampravṛttāni
na nivṛttāni kāṅkṣati
udāsīna-vad āsīno
guṇair yo na vicālyate
guṇā vartanta ity evaṁ
yo ’vatiṣṭhati neṅgate
sama-duḥkha-sukhaḥ sva-sthaḥ
sama-loṣṭāśma-kāñcanaḥ
tulya-priyāpriyo dhīras
tulya-nindātma-saṁstutiḥ
mānāpamānayos tulyas
tulyo mitrāri-pakṣayoḥ
sarvārambha-parityāgī
guṇātītaḥ sa ucyate

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řekl; prakāśam — osvícení; ca — a; pravṛttim — připoutanost; ca — a; moham — iluzi; eva ca — také; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua; na dveṣṭi — nechová nenávist vůči; sampravṛttāni — i když se rozvinou; na nivṛttāni — ani zastavení rozvoje; kāṅkṣati — přeje si; udāsīna-vat — jako neutrální; āsīnaḥ — setrvává; guṇaiḥ — kvalitami; yaḥ — ten, kdo; na — nikdy; vicālyate — je rozrušen; guṇāḥ — kvality; vartante — jednají; iti evam — když to takto zná; yaḥ — ten, kdo; avatiṣṭhati — zůstává; na — nikdy; iṅgate — je otřesen; sama — stejný; duḥkha — při neštěstí; sukhaḥ — a štěstí; sva-sthaḥ — setrvávající na úrovni vlastního já; sama — stejně; loṣṭa — hrouda hlíny; aśma — kámen; kāñcanaḥ — zlato; tulya — staví se stejně; priya — k milému; apriyaḥ — a nežádoucímu; dhīraḥ — stálý; tulya — stejný; nindā — při pohaně; ātma-saṁstutiḥ — a jeho chvále; māna — při úctě; apamānayoḥ — a neúctě; tulyaḥ — stejný; tulyaḥ — stejný; mitra — přátel; ari — a nepřátel; pakṣayoḥ — ke stranám; sarva — všeho; ārambha — úsilí; parityāgī — kdo se zříká; guṇa-atītaḥ — transcendentální k hmotným kvalitám přírody; saḥ — on; ucyate — lze říci, že je.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pāṇḍua, ten, kdo necítí nenávist k osvícení, připoutanosti a iluzi, když se projeví, ani po nich nedychtí, když zmizí; kdo je neochvějný a nerozrušený všemi těmito reakcemi hmotných kvalit a ví, že jednají pouze kvality, a tak zůstává nezúčastněný a transcendentální; kdo jedná na úrovni vlastního já a vidí stejně štěstí i neštěstí; kdo pohlíží rovnocenně na hroudu hlíny, kámen a kus zlata; kdo se staví stejně ke všemu milému i nežádoucímu; kdo je stálý a nedotkne se ho, když ho druzí chválí či haní a mají v úctě či neúctě; kdo se chová stejně k příteli i nepříteli a zříká se všech hmotných činností, o tom lze říci, že překonal kvality přírody.

Význam

Arjuna položil tři otázky a Pán Kṛṣṇa je jednu po druhé zodpovídá. V těchto verších nejprve uvádí, že osoba v transcendentálním postavení necítí k ničemu nenávist a po ničem nedychtí. Dokud živá bytost přebývá v hmotném světě, vtělená do hmotného těla, je pod vlivem jedné ze tří kvalit hmotné přírody. Z jejich zajetí se dostane tehdy, když se oprostí od těla. Dokud tomu tak není, má být nezúčastěná a zaměstnávat se oddanou službou Pánu, neboť se tak přirozeně přestane ztotožňovat s hmotným tělem. Živá bytost, jejíž vědomí je zaměřeno na hmotné tělo, sleduje svým jednáním pouze smyslový požitek, ale když své vědomí přeorientuje na Kṛṣṇu, uspokojování smyslů samo ustane. Živá bytost toto hmotné tělo nepotřebuje a nemusí poslouchat jeho požadavky. Hmotné kvality ovlivňující tělo působí stále, ale vlastní já, duše, s těmito činnostmi nemá nic společného. Jak se od nich odpoutá? Tak, že si nebude chtít užívat ani se zbavit těla. Oddaný na této transcendentální úrovni je automaticky osvobozený. O to, aby se vymanil z vlivu kvalit hmotné přírody, se nemusí snažit.

Další otázka se týká chování toho, kdo je na transcendentální úrovni. Osoby na hmotné úrovni se dotkne, je-li tělu projevena takzvaná úcta či neúcta, ale ten, kdo je v transcendentálním postavení, není touto falešnou úctou ani neúctou ovlivněn. Koná svou povinnost vědom si Kṛṣṇy a nezáleží mu na tom, zda se k němu lidé chovají uctivě či neuctivě. Přijímá to, co je pro jeho povinnost v rámci rozvíjení vědomí Kṛṣṇy příznivé; jinak nic hmotného nepotřebuje, ať je to kámen nebo zlato. Každého považuje za svého drahého přítele, který mu pomáhá plnit povinnost s vědomím Kṛṣṇy, a vůči svému takzvanému nepříteli necítí žádnou nenávist. Je stejně nakloněn všem a vše vidí na stejné úrovni, protože dobře ví, že s hmotnou existencí nemá nic společného. Společenské a politické spory ho neovlivňují, jelikož zná povahu dočasných převratů a nepokojů. Vůbec se mu nejedná o vlastní prospěch. Pro Kṛṣṇu dokáže usilovat o cokoliv, ale neusiluje o nic pro sebe samotného. Tímto chováním lze spočinout na transcendentální úrovni.

Verš

māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

Synonyma

mām — Mně; ca — rovněž; yaḥ — ten, kdo; avyabhicāreṇa — výlučnou; bhakti-yogena — oddanou službou; sevate — slouží; saḥ — on; guṇān — kvality hmotné přírody; samatītya — překonávající; etān — tyto všechny; brahma-bhūyāya — pozvednutý na úroveň Brahmanu; kalpate — stává se.

Překlad

Kdo Mi slouží s naprostou a výlučnou, neselhávající oddaností, okamžitě překonává kvality hmotné přírody a tak se dostává na úroveň Brahmanu.

Význam

Tento verš je odpovědí na Arjunovu třetí otázku: Co umožní dosáhnout transcendentálního postavení? Jak již bylo vysvětleno, v hmotném světě se děje vše pod vlivem kvalit hmotné přírody. Živá bytost nemá být jejich působením rozrušena; místo aby na ně zaměřovala své vědomí, měla by ho zaměřit na činnosti spojené s Kṛṣṇou. Takové činnosti se nazývají bhakti-yoga — konání všeho pro Kṛṣṇu. To se nevztahuje pouze na samotného Kṛṣṇu, ale také na Jeho různé úplné expanze, jakými jsou například Rāma nebo Nārāyaṇa. Kṛṣṇa má nespočetně mnoho expanzí. Ten, kdo slouží kterékoliv z podob Kṛṣṇy či Jeho úplných expanzí, je v transcendentálním postavení. Musíme vzít na vědomí, že všechny Kṛṣṇovy podoby jsou dokonale transcendentální, věčné, blažené a oplývající poznáním. Tyto Osobnosti Božství jsou všemocné a vševědoucí a mají všechny transcendentální vlastnosti. Když tedy někdo s nezlomnou rozhodností slouží Kṛṣṇovi nebo Jeho úplným expanzím, snadno překoná jinak stěží překonatelné kvality hmotné přírody. To již bylo vyloženo v sedmé kapitole. Ten, kdo se odevzdá Kṛṣṇovi, je ihned mimo vliv hmotných kvalit. Jednat s vědomím Kṛṣṇy neboli věnovat se oddané službě znamená dosáhnout rovnosti s Kṛṣṇou. Pán říká, že je svou povahou věčný, blažený a oplývá poznáním, a živé bytosti jsou nedílné části Nejvyššího, stejně jako jsou kousky zlata částí zlatého dolu. Živá bytost je tedy v duchovním postavení kvalitou stejná jako zlato, jako Kṛṣṇa. Rozdíl v individualitě zůstává, neboť jinak by nebylo možné mluvit o bhakti-yoze. Bhakti-yoga znamená, že je zde Pán, oddaný a jejich opětování lásky. Dvě bytosti — Nejvyšší Osobnost Božství a individuální osoba — si tedy stále zachovávají svou individualitu; jinak by bhakti-yoga neměla žádný smysl. Živá bytost nemůže Nejvyššímu Pánu sloužit, dokud není ve stejném transcendentálním postavení jako On. K tomu, aby se někdo mohl stát osobním služebníkem krále, musí získat předpoklady. Zde je předpokladem dosáhnout úrovně Brahmanu, stavu bez hmotného znečištění. Ve védské literatuře stojí: brahmaiva san brahmāpy eti. Živá bytost může dosáhnout Nejvyššího Brahmanu tak, že se sama stane Brahmanem. To znamená, že musí být kvalitativně stejná jako Brahman. Dosažením Brahmanu neztratí svou věčnou totožnost individuální duše, která je svou povahou Brahman.

Verš

brahmaṇo hi pratiṣṭhāham
amṛtasyāvyayasya ca
śāśvatasya ca dharmasya
sukhasyaikāntikasya ca

Synonyma

brahmaṇaḥ — neosobního Brahmanu; hi — zajisté; pratiṣṭhā — opora; aham — Já jsem; amṛtasya — nesmrtelného; avyayasya — nemizícího; ca — také; śāśvatasya — věčného; ca — a; dharmasya — základního místa; sukhasya — štěstí; aikāntikasya — nejvyššího; ca — také.

Překlad

A Já jsem oporou neosobního Brahmanu, který se vyznačuje nesmrtelností, neubývá, je věčný a je základním místem nejvyššího štěstí.

Význam

Brahman se vyznačuje nesmrtelností, neměnností, věčností a štěstím. Realizace Brahmanu je počátkem transcendentálního vnímání, Paramātmā neboli Nadduše je vnímána na druhém, prostředním stupni, a realizace Nejvyšší Osobnosti Božství je konečnou realizací Absolutní Pravdy. Nejvyšší Osoba tedy zahrnuje jak Paramātmu, tak neosobní Brahman. V sedmé kapitole je uvedeno, že hmotná příroda je projevem nižší energie Pána. Pán oplodňuje nižší, hmotnou přírodu částečkami vyšší přírody — to je duchovní dotek v hmotné přírodě. Když začne živá bytost podmíněná hmotnou přírodou rozvíjet duchovní poznání, pozvedne se nad hmotné bytí a postupně dospěje k pojetí Brahmanu. To je první stupeň seberealizace. Osoba, která poznala Brahman, je transcendentální vůči hmotnému postavení, ale na úrovni realizace Brahmanu není dokonalá. Jestliže chce, může i nadále setrvat na úrovni Brahmanu, poté postupně pokračovat k poznání Paramātmy a dále k poznání Nejvyšší Osobnosti Božství. Ve védské literatuře najdeme mnoho takových příkladů. Čtyři Kumārové nejprve vnímali pravdu jako neosobní Brahman, ale postupně dospěli na úroveň oddané služby. Tomu, kdo nedokáže překonat neosobní pojetí Brahmanu, hrozí, že poklesne. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že živá bytost může dospět k neosobnímu Brahmanu, ale když nebude pokračovat dále a nezíská poznatky o Nejvyšší Osobě, její inteligence nebude dokonale čirá. To znamená, že i ten, kdo se dostal na úroveň Brahmanu, může poklesnout, pokud nebude prokazovat oddanou službu Pánu. Ve Vedách také stojí: raso vai saḥ, rasaṁ hy evāyaṁ labdhvānandī bhavati — “Když někdo pozná Osobnost Božství, zdroj veškeré radosti, Kṛṣṇu, bude skutečně transcendentálně blažený.” (Taittirīya Upaniṣad 2.7.1) Nejvyšší Pán v plné míře oplývá bohatstvím šesti druhů, a když s Ním oddaný přijde do styku, dochází k výměnám tohoto bohatství. Králův služebník si užívá na téměř stejné úrovni jako král. A tak i věčné, neslábnoucí štěstí a věčný život doprovázejí oddanou službu. Realizace Brahmanu neboli věčnosti či nepomíjivosti je tedy v oddané službě zahrnuta.

I když je živá bytost svou povahou Brahman, má touhu vládnout hmotnému světu, a to je příčinou jejího možného pádu. Ve svém přirozeném postavení je nad třemi kvalitami hmotné přírody, ale ve styku s hmotnou přírodou se do jejích kvalit (dobra, vášně a nevědomosti) zaplétá. Stykem s nimi se její přání vládnout hmotnému světu projevuje. Jakmile se zaměstná oddanou službou, plně si vědoma Kṛṣṇy, okamžitě se dostane na transcendentální úroveň a její nepatřičná touha ovládat hmotnou přírodu zmizí. Proto je třeba ve společnosti oddaných praktikovat devět stanovených metod oddané služby, počínaje nasloucháním, opěvováním a vzpomínáním. Vlivem společnosti oddaných a duchovního učitele je hmotná touha vládnout postupně odstraněna a oddaný se ustálí v transcendentální láskyplné službě Pánu. Tento postup je stanoven v posledních verších této kapitoly: od dvacátého druhého po závěrečný. Oddaná služba Pánu je velmi prostá — je třeba stále sloužit Pánu, jíst zbytky jídla obětovaného Božstvu, vonět ke květům obětovaným lotosovým nohám Pána, navštěvovat místa Pánových transcendentálních zábav, číst o Jeho různých činnostech a Jeho opětování lásky s oddanými, neustále zpívat transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare a dodržovat postní dny na oslavu příchodu Pána a Jeho oddaných do hmotného světa nebo jejich opuštění tohoto světa. Následováním tohoto procesu se oddaný zcela odpoutá od všech hmotných činností. Ten, kdo takto dokáže spočinout na úrovni brahmajyoti či na různých úrovních pojetí Brahmanu, se kvalitou vyrovná Nejvyšší Osobnosti Božství.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtrnácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o třech kvalitách hmotné přírody.