Bg. 10.34
Verš
udbhavaś ca bhaviṣyatām
kīrtiḥ śrīr vāk ca nārīṇāṁ
smṛtir medhā dhṛtiḥ kṣamā
Synonyma
mṛtyuḥ — smrt; sarva-haraḥ — všepohlcující; ca — rovněž; aham — Já jsem; udbhavaḥ — tvoření; ca — také; bhaviṣyatām — budoucích projevů; kīrtiḥ — dobrá pověst; śrīḥ — bohatství či krása; vāk — vytříbená mluva; ca — také; nārīṇām — mezi ženami; smṛtiḥ — paměť; medhā — inteligence; dhṛtiḥ — stálost; kṣamā — snášenlivost.
Překlad
Jsem všepohlcující smrt a rovněž tvůrčí princip všeho, co má vzniknout. Z ženského rodu jsem dobrá pověst, štěstěna, vytříbená mluva, paměť, inteligence, neochvějnost a snášenlivost.
Význam
Ihned od narození člověk každým okamžikem umírá. Smrt pohlcuje každou živou bytost každou vteřinou, ale posledním úderem je smrt samotná. Tato smrt je Kṛṣṇa. Všechny živé bytosti projdou ve svém životě šesti změnami. Narodí se, rostou, nějaký čas zůstávají takové, jaké jsou, rozmnožují se, chřadnou a nakonec zanikají. První z těchto změn, zrození z matčina lůna — je Kṛṣṇa. Je to počátek všech budoucích činností.
Sedm uvedených druhů bohatství — dobrá pověst, štěstěna, vytříbená mluva, paměť, inteligence, neochvějnost a snášenlivost — je ženského rodu. Tomu, kdo vlastní všechny nebo některé z nich, patří všechna sláva. To platí například o tom, kdo je znám svou spravedlivostí a poctivostí. Sanskrt je dokonalý jazyk, a proto mu také náleží všechna sláva. Dobrou pamětí (smṛti) je obdařen ten, kdo umí látku, kterou studoval. A schopnost nejen číst mnoho knih s různými náměty, ale také je pochopit, pamatovat si jejich obsah a využívat ho v případě potřeby je další projev bohatství — inteligence (medhā). Schopnost překonat nestálost se nazývá neochvějnost (dhṛti). A když je ten, kdo zůstává i přes své přednosti pokorný a mírný, schopen zachovat vyrovnanost při bolesti i extázi radosti, vlastní druh bohatství, který se nazývá snášenlivost (kṣamā).