Skip to main content

Kapitola první

Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli

TEXT 1:
Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?
TEXT 2:
Sañjaya pravil: Ó králi, po zhlédnutí vojska seřazeného syny Pāṇḍua do vojenského šiku přistoupil král Duryodhana ke svému učiteli a pronesl následující slova.
TEXT 3:
Ó můj učiteli, pohleď na mohutné vojsko Pāṇḍuových synů, které tak zkušeně seřadil tvůj inteligentní žák, syn Drupady.
TEXT 4:
V této armádě je mnoho hrdinných lučištníků, kteří se v boji vyrovnají Bhīmovi a Arjunovi — velcí bojovníci, jako například Yuyudhāna, Virāṭa a Drupada.
TEXT 5:
Jsou zde také odvážní a mocní bojovníci, jako je Dhṛṣṭaketu, Cekitāna, Kāśirāja, Purujit, Kuntibhoja a Śaibya.
TEXT 6:
Je tu mocný Yudhāmanyu, velice silný Uttamaujā, syn Subhadry a synové Draupadī. Ti všichni jsou velkými bojovníky na válečných vozech.
TEXT 7:
Ó nejlepší z brāhmaṇů, dovol mi však, abych tě zpravil o velitelích, kteří jsou zvláště způsobilí k vedení mých vojsk.
TEXT 8:
Jsou zde osobnosti, jako například ty sám, Bhīṣma, Karṇa, Kṛpa, Aśvatthāmā, Vikarṇa a Somadattův syn Bhūriśravā, jež vycházejí z boje vždy vítězně.
TEXT 9:
Je tu i mnoho jiných hrdinů, kteří jsou připraveni za mne položit život. Všichni jsou vyzbrojeni nejrůznějšími zbraněmi a výborně ovládají vojenskou vědu.
TEXT 10:
Naše síla je nezměrná a dokonale nás chrání praotec Bhīṣma, zatímco síla Pāṇḍuovců, pečlivě chráněných Bhīmou, je omezená.
TEXT 11:
Vy všichni, jak tu stojíte na svých příslušných strategických místech, ze kterých hrozí proniknutí do vojenského šiku, musíte nyní praotce Bhīṣmu ze všech sil podpořit.
TEXT 12:
Bhīṣma, mocný a statečný praotec kuruovské dynastie, potom hlasitě zatroubil na svou lasturu. Vydal zvuk podobný řevu lva, působící Duryodhanovi radost.
TEXT 13:
Poté ostatní najednou rozezněli své lastury, bubny, polnice, trumpety a rohy, které dohromady vytvořily burácivý zvuk.
TEXT 14:
Na opačné straně, na velkém válečném voze taženém bílými koňmi, zatroubili na své transcendentální lastury Pán Śrī Kṛṣṇa s Arjunou.
TEXT 15:
Pán Kṛṣṇa zadul do své lastury zvané Pāñcajanya, Arjuna do své Devadatty a Bhīma, nenasytný jedlík konající skutky, jež vyžadují obrovskou sílu, zatroubil na svou hrozivou lasturu jménem Pauṇḍra.
TEXTS 16-18:
Král Yudhiṣṭhira, syn Kuntī, zatroubil na svou lasturu jménem Anantavijaya, a Nakula se Sahadevem zaduli do lastur zvaných Sughoṣa a Maṇipuṣpaka. Ó králi, velký lučištník, kterým byl král Kāśī, mocný bojovník Śikhaṇḍī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, neporazitelný Sātyaki, Drupada, synové Draupadī a další, jako například syn Subhadry, válečník mocných paží — ti všichni zaduli do svých lastur.
TEXT 19:
Troubení těchto lastur bylo ohlušující. Znělo nebem i zemí a otřásalo srdci Dhṛtarāṣṭrových synů.
TEXT 20:
Na válečném voze s vlajkou nesoucí znak Hanumāna tehdy Arjuna, syn Pāndua, pozvedl svůj luk a připravil se vyslat šípy. Ó králi, Arjuna pohlédl na Dhṛtarāṣṭrovy syny seřazené ve vojenském šiku a poté řekl Pánu Kṛṣṇovi následující slova.
TEXTS 21-22:
Arjuna řekl: Ó Neselhávající, zajeď prosím s mým vozem mezi obě vojska, abych mohl spatřit bojechtivé přítomné, s nimiž v tomto velkém střetnutí zbraní musím válčit.
TEXT 23:
Chci vidět ty, kteří sem přišli bojovat s přáním potěšit zlovolného Dhṛtarāṣṭrova syna.
TEXT 24:
Sañjaya řekl: Ó potomku Bharaty, Pán Kṛṣṇa, jehož Arjuna takto oslovil, zajel s jejich skvělým vozem mezi vojska obou soupeřů.
TEXT 25:
V přítomnosti Bhīṣmy, Dṛony a všech ostatních vládců světa Pán pravil: “Jen pohleď, Pārtho, na všechny shromážděné Kuruovce.”
TEXT 26:
V řadách obou vojsk Arjuna spatřil své otce, dědy, učitele, strýce z matčiny strany, bratry, syny, vnuky, přátele a také tchány a příznivce.
TEXT 27:
Když Arjuna, syn Kuntī, uviděl všechny tyto přátele a příbuzné, přemohl ho soucit a promluvil následovně.
TEXT 28:
Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, při pohledu na mé přátele a příbuzné, kteří přede mnou stojí v tak bojovné náladě, cítím, jak se chvějí údy mého těla a vysychá mi v ústech.
TEXT 29:
Třesu se po celém těle, ježí se mi chlupy, luk Gāṇḍīva mi padá z ruky a kůže mě pálí.
TEXT 30:
Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.
TEXT 31:
Nevím, jak může vzejít něco dobrého z toho, když v této bitvě zabiji své vlastní příbuzné, a nemohu si ani přát následné vítězství, království či štěstí, můj milý Kṛṣṇo.
TEXTS 32-35:
Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?
TEXT 36:
Jestliže zabijeme takové agresory, dolehne na nás hřích. Pobít Dhṛtarāṣṭrovy syny a naše přátele proto není správné. Co bychom tím získali, Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí, a jak bychom mohli být šťastní, když zabijeme vlastní příbuzné?
TEXTS 37-38:
Ó Janārdano, třebaže tito muži se srdci podmaněnými chamtivostí nevidí nic špatného ve zničení svého rodu a v roztržkách se svými přáteli, proč bychom my, kteří zločin ve zničení rodu vidíme, měli spáchat takové hříchy?
TEXT 39:
Se zničením dynastie zaniká věčná rodová tradice, a zbytek rodiny tak propadá bezbožnosti.
TEXT 40:
Ó Kṛṣṇo, potomku Vṛṣṇiho, když v rodině převládá bezbožnost, dochází k mravnímu úpadku žen a následkem znečištění žen přichází na svět nežádoucí potomstvo.
TEXT 41:
Přibývání nežádoucího obyvatelstva nutně způsobí pekelný život jak rodině, tak těm, kteří rodinnou tradici ničí. Předkové takových zkažených rodin poklesnou, protože se jim přestane obětovat jídlo a voda.
TEXT 42:
Špatným jednáním osob ničících rodinnou tradici, jež způsobuje rození nežádoucích dětí, jsou zmařeny společenské plány i činnosti pro blaho rodiny.
TEXT 43:
Ó Kṛṣṇo, udržovateli lidstva, od členů učednické posloupnosti jsem slyšel, že ti, kdo ničí rodinné tradice, vždy obývají peklo.
TEXT 44:
Ó, jak je podivné, že se chystáme spáchat tak velké hříchy. Hnáni touhou po královském štěstí chceme zabíjet vlastní příbuzné.
TEXT 45:
Bylo by pro mě lépe, kdyby mne Dhṛtarāṣṭrovi synové se zbraněmi v rukách zabili na bojišti neozbrojeného a nekladoucího odpor.
TEXT 46:
Sañjaya řekl: Když Arjuna na bitevním poli takto promluvil, odložil luk a šípy a s myslí zaplavenou zármutkem usedl do válečného vozu.