Śrīmad-bhāgavatam 9.8.23
Verš
pradhvasta-māyā-guṇa-bheda-mohaiḥ
sanandanādyair munibhir vibhāvyaṁ
kathaṁ vimūḍhaḥ paribhāvayāmi
Synonyma
tam — tuto osobnost; tvām — Tebe; aham — já; jñāna-ghanam — Tebe, který jsi koncentrovaným poznáním; svabhāva — duchovní povahy; pradhvasta — prosté znečištění; māyā-guṇa — třemi kvalitami hmotné přírody; bheda-mohaiḥ — projevením zmatenosti dané rozlišováním; sanandana- ādyaiḥ — takovými osobnostmi, jako jsou čtyři Kumārové (Sanat-kumāra, Sanaka, Sanandana a Sanātana); munibhiḥ — takovými velkými mudrci; vibhāvyam — jenž jsi hoden být uctíván; katham — jak; vimūḍhaḥ — klamaný hmotnou přírodou; paribhāvayāmi — mohu na Tebe myslet.
Překlad
“Ó můj Pane, myslet na Tebe, který jsi koncentrovaným poznáním, dovedou jen mudrci oproštění od vlivu tří kvalit hmotné přírody-osobnosti, jako jsou čtyři Kumārové (Sanat, Sanaka, Sanandana a Sanātana). Jak na Tebe ale může myslet taková nevědomá bytost, jako jsem já?”
Význam
Slovo svabhāva se vztahuje na duchovní povahu neboli původní přirozené postavení živé bytosti. V tomto původním postavení ji kvality hmotné přírody neovlivňují. Sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate (Bg. 14.26). Ten, kdo se oprostí od vlivu tří kvalit hmotné přírody, dosáhne úrovně Brahmanu. Živoucími příklady osobností na této úrovni jsou čtyři Kumārové a Nārada. Takové osobnosti přirozeně chápou postavení Nejvyšší Osobnosti Božství, ale podmíněná duše, která není prostá vlivu hmotné přírody, Nejvyššího vnímat nedokáže. Kṛṣṇa proto Arjunovi v Bhagavad-gītě (2.45) radí: trai-guṇya-viṣayā vedā nistrai-guṇyo bhavārjuna-je nutné se povznést nad vliv tří kvalit hmotné přírody. Ten, kdo zůstává pod jejich vlivem, není schopen poznat Nejvyšší Osobnost Božství.