Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 9.24.59

Verš

akṣauhiṇīnāṁ patibhir
asurair nṛpa-lāñchanaiḥ
bhuva ākramyamāṇāyā
abhārāya kṛtodyamaḥ

Synonyma

akṣauhiṇīnām — králů disponujících velkou vojenskou silou; patibhiḥ — takovými králi či vládou; asuraiḥ — kteří jsou ve skutečnosti démony (jelikož bezdůvodně vytvářejí takovou vojenskou sílu, ačkoliv ji nepotřebují); nṛpa-lāñchanaiḥ — kteří nejsou způsobilí být králi (i když se nějakým způsobem zmocnili vlády); bhuvaḥ — na povrchu Země; ākramyamāṇāyāḥ — s cílem vzájemného napadání; abhārāya — připravující cestu ke snížení počtu démonů na Zemi; kṛta-udyamaḥ — nadšení (utrácejí všechny státní příjmy na zbrojení).

Překlad

I když se démoni, kteří se zmocňují vlády, oblékají jako vládci, neznají vládní povinnosti. Proto spolu tito démoni, disponující velkou vojenskou silou, řízením Boha bojují, a tak se zmenšuje břemeno Země. Démoni z vůle Nejvyššího rozšiřují svůj vojenský arzenál, aby se snížil jejich počet a oddaní měli možnost rozvíjet vědomí Kṛṣṇy.

Význam

V Bhagavad-gītě (4.8) je uvedeno: paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām. Sādhuové neboli oddaní Pána si přejí stále více šířit vědomí Kṛṣṇy, aby mohly být podmíněné duše vysvobozeny z pout zrození a smrti. Asurové neboli démoni však brání hnutí pro vědomí Kṛṣṇy v rozvoji, a proto Kṛṣṇa mezi různými asury, kteří se velice snaží zvětšit svoji vojenskou moc, čas od času vyvolává boje. Povinností vlády či krále v žádném případě není zbytečně zvyšovat svoji vojenskou sílu; jejich pravou povinností je dohlížet na to, aby lidé ve státě rozvíjeli vědomí Kṛṣṇy. S tímto záměrem Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (4.13) prohlašuje: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ-“Podle tří kvalit hmotné přírody a práce, která se s nimi pojí, jsem stvořil čtyři třídy ve společnosti.” Ve státě má být přítomna ideální třída lidí, pravých brāhmaṇů, a těm se má dostávat veškeré ochrany. Namo brahmaṇya-devāya go brāhmaṇa-hitāya ca. Kṛṣṇa má velice rád brāhmaṇy a krávy. Brāhmaṇové se zasazují o rozvoj vědomí Kṛṣṇy a krávy dávají dostatek mléka, jež udržuje tělo na úrovni kvality dobra. Kṣatriyové a vláda mají od brāhmaṇů přijímat rady. Úkolem vaiśyů je produkovat dostatek potravin a od śūdrů, kteří sami nesvedou nic prospěšného, se očekává, že budou sloužit třem vyšším třídám (brāhmaṇům, kṣatriyům a vaiśyům). Takové je uspořádání Nejvyšší Osobnosti Božství určené k tomu, aby podmíněné duše byly vysvobozeny z hmotného zajetí a vrátily se domů, zpátky k Bohu. To je účel Kṛṣṇova sestoupení na Zemi (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām).

Každý musí rozumět Kṛṣṇovu jednání (janma karma ca me divyam). Ten, kdo chápe, proč Kṛṣṇa přichází na tuto Zemi a věnuje se svým činnostem, je okamžitě osvobozen. Toto osvobození je účelem stvoření a Kṛṣṇova příchodu na Zemi. Démoni s velkým úsilím připravují plány, aby se lidé lopotili jako kočky, psi a prasata, ale Kṛṣṇovi oddaní chtějí učit vědomí Kṛṣṇy, aby se lidé spokojili s jednoduchým životem a duchovním pokrokem. Ačkoliv démoni vytvářejí mnoho plánů rozvoje průmyslu a těžké práce, účelem civilizace není, aby lidé dnem i nocí dřeli jako zvířata. Tyto snahy jsou jagato 'hitaḥ-přináší všem utrpení. Kṣayāya-tyto činnosti vedou k záhubě. Ten, kdo chápe záměr Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, by měl chápat i důležitost hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a s naprostou vážností se do něho zapojit. Člověk by se neměl věnovat ugra-karmě neboli zbytečné práci pro smyslový požitek. Nūnaṁ pramattaḥ kurute vikarma yad indriya-prītaya āpṛṇoti (Bhāg. 5.5.4). Lidé si plánují hmotné štěstí, jen aby uspokojili své smysly. Māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān (Bhāg. 7.9.43). Jednají tak proto, že jsou vimūḍhové, pošetilci. Pro pomíjivé štěstí promarňují svou lidskou energii, aniž by chápali význam hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Místo toho obviňují upřímné oddané z vymývání mozků. Démoni mohou kazatele hnutí pro vědomí Kṛṣṇy neprávem osočovat, ale Kṛṣṇa zařídí, že mezi nimi vypukne boj, do kterého bude zapojena všechna jejich vojenská síla a obě démonské strany se v něm zničí.