Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ

Dynastie synů Yayātiho

V této kapitole jsou popsány dynastie, které založili Anu, Druhyu, Turvasu a Yadu, a také příběh o Jyāmaghovi.

Syny Yayātiho čtvrtého syna Anua byli Sabhānara, Cakṣu a Pareṣṇu. Sabhānarovými syny a vnuky byli: Kālanara, Sṛñjaya, Janamejaya, Mahāśāla a Mahāmanā. Syny Mahāmany byli Uśīnara a Titikṣu. Uśīnara měl čtyři syny, a ti se jmenovali Śibi, Vara, Kṛmi a Dakṣa. Śibi měl také čtyři syny-Vṛṣādarbhu, Sudhīru, Madru a Kekayu. Synem Titikṣua byl Ruṣadratha, jenž zplodil Homu. Homovi se narodil Sutapā a Sutapovi Bali. Tak se dynastie dále rozrůstala. Dīrghatamā počal v lůně Baliho manželky Aṅgu, Vaṅgu, Kaliṅgu, Suhmu, Puṇḍru a Oḍru, kteří se všichni stali králi.

Od Aṅgy pocházel Khalapāna, v jehož dynastii postupně přicházeli na svět Diviratha, Dharmaratha a Citraratha, zvaný též Romapāda. Jelikož Romapāda neměl žádné syny, Mahārāja Daśaratha mu jako příteli dal jednu ze svých dcer zvanou Śāntā. Romapāda ji přijal za svou vlastní a poté se s ní oženil velký mudrc Ṛṣyaśṛṅga, jehož milostí dostal Romapāda syna Caturaṅgu. Jeho synem byl Pṛthulākṣa, který měl tři syny-Bṛhadrathu, Bṛhatkarmu a Bṛhadbhānua. Synem Bṛhadrathy byl Bṛhanmanā, jehož syny a vnuky byli Jayadratha, Vijaya, Dhṛti, Dhṛtavrata, Satkarmā a Adhiratha. Adhiratha přijal za svého syna Karṇu, jehož odložila Kuntī, a jeho synem byl Vṛṣasena.

Synem Yayātiho třetího syna Druhyua byl Babhru, jehož syny a vnuky se stali Setu, Ārabdha, Gāndhāra, Dharma, Dhṛta, Durmada a Pracetā.

Synem Yayātiho druhého syna Turvasua byl Vahni, k jehož rodu patřili Bharga, Bhānumān, Tribhānu, Karandhama a Maruta. Bezdětný Maruta adoptoval Mahārāje Duṣmantu, jenž náležel do dynastie Pūrua. Mahārāja Duṣmanta si však přál dostat své království zpět, a proto se navrátil do Pūru-vaṁśi.

Ze čtyř synů Yadua byl Sahasrajit nejstarší. Sahasrajitův syn se jmenoval Śatajit, a ten měl tři syny, jedním z nichž byl Haihaya. Syny a vnuky v Haihayově dynastii byli Dharma, Netra, Kunti, Sohañji, Mahiṣmān, Bhadrasenaka, Dhanaka, Kṛtavīrya, Arjuna, Jayadhvaja, Tālajaṅgha a Vītihotra.

Synem Vītihotry byl Madhu, jehož nejstarší syn se jmenoval Vṛṣṇi. Podle Yadua, Madhua a Vṛṣṇiho jsou jejich dynastie známé jako Yādavové, Mādhavové a Vṛṣṇiové. Dalším synem Yadua byl Kroṣṭā, jehož potomky byli Vṛjinavān, Svāhita, Viṣadgu, Citraratha, Śaśabindu, Pṛthuśravā, Dharma, Uśanā a Rucaka. Rucaka měl pět synů, z nichž jedním byl Jyāmagha. Ten zprvu žádné syny neměl, ale milostí polobohů jeho bezdětná manželka porodila syna, který se jmenoval Vidarbha.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Anu, čtvrtý syn Yayātiho, měl tři syny, zvané Sabhānara, Cakṣu a Pareṣṇu. Syn Sabhānary se jmenoval Kālanara a syn Kālanary se jmenoval Sṛñjaya.
Sloka 2:
Sṛñjayovi se narodil syn jménem Janamejaya. Janamejayovi Mahāśāla, Mahāśālovi Mahāmanā a Mahāmanovi pak dva synové, Uśīnara a Titikṣu.
Sloka 3-4:
Čtyřmi syny Uśīnary byli Śibi, Vara, Kṛmi a Dakṣa, z nichž Śibi měl také čtyři syny-Vṛṣādarbhu, Sudhīru, Madru a Kekayu, jenž byl ātma- tattva-vit. Synem Titikṣua byl Ruṣadratha. Tomu se narodil Homa, Homovi Sutapā a Sutapovi Bali.
Sloka 5:
Ze semene Dīrghatamy se manželce Baliho, krále celého světa, narodilo šest synů-Aṅga, Vaṅga, Kaliṅga, Suhma, Puṇḍra a Oḍra.
Sloka 6:
Těchto šest synů v čele s Aṅgou se později stalo králi šesti států ve východní části Indie. Každý stát se jmenoval podle krále, který mu vládl. Synem Aṅgy byl Khalapāna a Khalapānovým Diviratha.
Sloka 7-10:
Divirathovi se narodil syn jménem Dharmaratha a jeho synem byl Citraratha, známý jako Romapāda. Ten však neměl žádné potomky, a proto mu jeho přítel Mahārāja Daśaratha dal svou dceru zvanou Śāntā. Romapāda ji přijal za vlastní a potom se vdala za Ṛṣyaśṛṅgu. Když polobozi z nebeských planet přestali sesílat déšť, knězem pro vykonání oběti byl jmenován Ṛṣyaśṛṅga. Původně žil v lese, ale odtud ho přilákaly kurtizány, které tančily, předváděly divadelní hry doprovázené hudbou, objímaly ho a uctívaly. Jakmile Ṛṣyaśṛṅga přišel, začalo ihned pršet. Poté vykonal jménem Mahārāje Daśarathy, který neměl následníka, oběť pro získání syna, po níž se králi narodili mužští potomci. Romapādovi se milostí Ṛṣyaśṛṅgy narodil Caturaṅga, a tomu se narodil Pṛthulākṣa.
Sloka 11:
Syny Pṛthulākṣi byli Bṛhadratha, Bṛhatkarmā a Bṛhadbhānu. Nejstarší Bṛhadratha měl syna Bṛhanmanu a Bṛhanmanā měl Jayadrathu.
Sloka 12:
Synem Jayadrathy a jeho ženy Sambhūti byl Vijaya a Vijayovi se narodil Dhṛti. Dhṛtiho synem byl Dhṛtavrata, Dhṛtavratovým Satkarmā a Satkarmovým Adhiratha.
Sloka 13:
Když se Adhiratha bavil hrou na břehu Gangy, našel tam nemluvně uložené v košíku. To dítě odložila Kuntī, protože se jí narodilo předtím, než se vdala. Jelikož Adhiratha neměl žádné syny, vychoval toto dítě jako své vlastní. (Tento chlapec později proslul jako Karṇa.)
Sloka 14:
Jediným synem Karṇy byl Vṛṣasena, ó králi. Druhyu, třetí syn Yayātiho, měl syna jménem Babhru a jeho syn se jmenoval Setu.
Sloka 15:
Synem Setua byl Ārabdha, synem Ārabdhy Gāndhāra a synem Gāndhāry Dharma. Dharmův syn byl Dhṛta, Dhṛtův syn Durmada a Durmadův syn byl Pracetā, který měl celkem sto synů.
Sloka 16:
Pracetové (synové Pracety) obsadili severní stranu Indie, kde chyběla védská civilizace, a tam se stali králi. Yayātiho druhým potomkem byl Turvasu. Ten měl syna Vahniho, Vahni Bhargu a Bharga Bhānumāna.
Sloka 17:
Bhānumānův syn se jmenoval Tribhānu a jeho synem byl velkodušný Karandhama. Tomu se narodil Maruta, který žádné syny neměl, a proto adoptoval syna z Pūruovské dynastie (Mahārāje Duṣmantu).
Sloka 18-19:
Mahārāja Duṣmanta sice přijal Marutu za svého otce, ale chtěl se zmocnit trůnu, a proto se vrátil do své původní (Pūruovské) dynastie. Ó Mahārāji Parīkṣite, nyní ti popíši dynastii Yadua, nejstaršího syna Mahārāje Yayātiho. Tento popis je nanejvýš zbožný a ničí reakce za hříšné činnosti v lidské společnosti. Ten, kdo si ho vyslechne, se zbaví následků všech hříchů.
Sloka 20-21:
Do Yaduovské dynastie sestoupil ve své původní podobě—podobě lidské bytosti—Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, Nadduše v srdcích všech živých bytostí. Yadu měl čtyři syny, kteří se jmenovali Sahasrajit, Kroṣṭā, Nala a Ripu. Nejstarší z těchto čtyř, Sahasrajit, měl syna jménem Śatajit, který měl tři syny zvané Mahāhaya, Reṇuhaya a Haihaya.
Sloka 22:
Synem Haihayi byl Dharma a synem Dharmy byl Netra, otec Kuntiho. Kuntimu se narodil Sohañji, Sohañjimu Mahiṣmān, a ten měl syna Bhadrasenaku.
Sloka 23:
Synové Bhadraseny byli známí jako Durmada a Dhanaka. Dhanaka byl otcem Kṛtavīryi a také Kṛtāgniho, Kṛtavarmy a Kṛtauji.
Sloka 24:
Synem Kṛtavīryi byl Arjuna. Ten (Kārtavīryārjuna) se stal králem celého světa tvořeného sedmi ostrovy a od Dattātreyi, inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství, získal mystické dokonalosti zvané aṣṭa-siddhi.
Sloka 25:
Žádný jiný král tohoto světa se Kārtavīryārjunovi nemohl vyrovnat, co se týče obětí, milodarů, askeze, mystických schopností, vzdělání, síly i milosrdnosti.
Sloka 26:
Po osmdesát pět tisíc let si Kārtavīryārjuna neustále užíval hmotného bohatství všeho druhu s neubývající tělesnou silou a neslábnoucí pamětí. Jinými slovy, prostřednictvím svých šesti smyslů se těšil z nevyčerpatelného hmotného přepychu.
Sloka 27:
Z tisíce Kārtavīryārjunových synů jich po boji s Paraśurāmou zůstalo naživu pouze pět. Jmenovali se Jayadhvaja, Śūrasena, Vṛṣabha, Madhu a Ūrjita.
Sloka 28:
Jayadhvaja měl syna Tālajaṅghu, který měl celkem sto synů. Všechny kṣatriyi v této dynastii zvané Tālajaṅgha zahubila nesmírná síla, kterou Mahārāja Sagara získal od Aurvy Ṛṣiho.
Sloka 29:
Nejstarším z Tālajaṅghových synů byl Vītihotra. Jeho syn, Madhu, měl slavného syna zvaného Vṛṣṇi. Madhu měl celkem sto synů a Vṛṣṇi z nich byl nejstarší. Dynastie Yādavů, Mādhavů a Vṛṣṇiů pocházejí od Yadua, Madhua a Vṛṣṇiho.
Sloka 30-31:
Ó Mahārāji Parīkṣite, jelikož Yadu, Madhu i Vṛṣṇi byli zakladateli dynastií, jsou tyto rody nazvány Yādava, Mādhava a Vṛṣṇi. Syn Yadua jménem Kroṣṭā měl syna, jemuž se říkalo Vṛjinavān. Synem Vṛjinavāna byl Svāhita, synem Svāhity Viṣadgu, synem Viṣadgua Citraratha a synem Citrarathy Śaśabindu. Požehnaný Śaśabindu, mocný mystik, vlastnil čtrnáctero druhů bohatství a čtrnáct velkých klenotů. Proto se stal vládcem celého světa.
Sloka 32:
Slavný Śaśabindu měl deset tisíc manželek a s každou zplodil jeden lakh synů. Celkový počet jeho synů tedy byl deset tisíc lakhů.
Sloka 33:
Z těchto mnoha synů jich bylo šest nejpřednějších, například Pṛthuśravā a Pṛthukīrti. Syn Pṛthuśravy se jmenoval Dharma a jeho synem byl Uśanā, který vykonal sto obětí koně.
Sloka 34:
Synem Uśany byl Rucaka, jehož pěti syny byli Purujit, Rukma, Rukmeṣu, Pṛthu a Jyāmagha. Prosím poslouchej, co ti o nich povím.
Sloka 35-36:
Jyāmagha žádné syny neměl, ale bál se své manželky, Śaibyi, a proto si nemohl vzít další ženu. Jednou přivezl z domu nějakého královského nepřítele dívku, jež byla prostitutkou. Když ji Śaibyā uviděla, velice se rozzlobila a na svého manžela zavolala: “Můj muži, ty podvodníku, kdo je ta dívka, která sedí na kočáře na mém místě?” Jyāmagha na to odpověděl: “Ta dívka bude tvou snachou.” Když Śaibyā uslyšela tato žertovná slova, s úsměvem mu odpověděla.
Sloka 37:
Śaibyā řekla: “Jsem neplodná a jinou manželku nemáš. Jak může být tato dívka mojí snachou? To mi tedy vysvětli.” Jyāmagha odpověděl: “Postarám se o to, abys měla syna, má milá královno, a pak se tato dívka stane tvojí snachou.”
Sloka 38:
Kdysi dávno Jyāmagha svým uctíváním uspokojil polobohy a Pity. Teď se jejich milostí splnila jeho slova. Přestože byla Śaibyā neplodná, milostí polobohů otěhotněla a časem porodila dítě, jež dostalo jméno Vidarbha. Onu dívku přijali za snachu ještě předtím, než se dítě narodilo, a když tedy Vidarbha vyrostl, skutečně se s ní oženil.