Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 9.22.12-13

Verš

devāpiḥ śāntanus tasya
bāhlīka iti cātmajāḥ
pitṛ-rājyaṁ parityajya
devāpis tu vanaṁ gataḥ
abhavac chāntanū rājā
prāṅ mahābhiṣa-saṁjñitaḥ
yaṁ yaṁ karābhyāṁ spṛśati
jīrṇaṁ yauvanam eti saḥ

Synonyma

devāpiḥ — Devāpi; śāntanuḥ — Śāntanu; tasya — jeho (Pratīpy); bāhlīkaḥ — Bāhlīka; iti — tak; ca — také; ātma-jāḥ — synové; pitṛ-rājyam — otcův majetek, království; parityajya — odmítající; devāpiḥ — Devāpi, nejstarší; tu — vskutku; vanam — do lesa; gataḥ — odešel; abhavat — byl; śāntanuḥ — Śāntanu; rājā — král; prāk — předtím; mahābhiṣa — Mahābhiṣa; saṁjñitaḥ — oslavovaný; yam yam — kohokoliv; karābhyām — svýma rukama; spṛśati — dotkl se; jīrṇam — i když velice starého; yauvanam — mládí; eti — získal; saḥ — on.

Překlad

Syny Pratīpy byli Devāpi, Śāntanu a Bāhlīka. Devāpi opustil království svého otce a odešel do lesa, takže se králem stal Śāntanu. Tento Śāntanu, jenž byl v minulém životě známý jako Mahābhiṣa, měl schopnost vrátit každému starému člověku mládí pouhým dotekem svých rukou.