Śrīmad-bhāgavatam 9.21.7
Verš
vibhaktasya mahīpateḥ
vibhaktaṁ vyabhajat tasmai
vṛṣalāya hariṁ smaran
Synonyma
atha — poté; anyaḥ — jiný host; bhokṣyamāṇasya — který chtěl právě začít jíst; vibhaktasya — poté, co dal stranou podíl pro rodinu; mahīpateḥ — krále; vibhaktam — jídlo určené rodině; vyabhajat — rozdělil a dal; tasmai — jemu; vṛṣalāya — śūdrovi; harim — na Nejvyšší Osobnost Božství; smaran — vzpomínající.
Překlad
Poté Rantideva, který se o zbylé jídlo podělil se svými příbuznými, chtěl právě začít jíst svou porci, když tu ho navštívil śūdra. Král viděl tohoto śūdru ve vztahu s Nejvyšší Osobností Božství a také mu dal část jídla.
Význam
Král Rantideva viděl každého jako část Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto nikdy nedělal rozdíly mezi brāhmaṇou a śūdrou či chudým a bohatým. Tento pohled se nazývá sama-darśinaḥ (paṇḍitāḥ sama- darśinaḥ). Ten, kdo opravdu poznal, že Nejvyšší Osobnost Božství sídlí v srdci každého a že každá živá bytost je částí Pána, nerozlišuje mezi brāhmaṇou a śūdrou, chudým (daridra) a bohatým (dhanī). Vidí všechny živé bytosti na stejné úrovni a jedná s nimi stejně, bez rozdílu.