Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 9.21.21

Verš

ajamīḍho dvimīḍhaś ca
purumīḍhaś ca hastinaḥ
ajamīḍhasya vaṁśyāḥ syuḥ
priyamedhādayo dvijāḥ

Synonyma

ajamīḍhaḥ — Ajamīḍha; dvimīḍhaḥ — Dvimīḍha; ca — také; purumīḍhaḥ — Purumīḍha; ca — také; hastinaḥ — stali se syny Hastīho; ajamīḍhasya — Ajamīḍhy; vaṁśyāḥ — potomkové; syuḥ — jsou; priyamedha-ādayaḥ — vedení Priyamedhou; dvijāḥ — brāhmaṇové.

Překlad

Tři synové krále Hastīho se jmenovali Ajamīḍha, Dvimīḍha a Purumīḍha. Všichni Ajamīḍhovi potomkové v čele s Priyamedhou se stali brāhmaṇy.

Význam

Tento verš dokládá výrok Bhagavad-gīty, že společnost se dělí na třídy-brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra-podle vlastností a činností (guṇa-karma-vibhāgaśaḥ). Všichni potomkové Ajamīḍhy, jenž byl kṣatriyou, se stali brāhmaṇy díky jejich vlastnostem a jednání. Podobně se někdy ze synů brāhmaṇů či kṣatriyů stávali vaiśyové (brāhmaṇā vaiśyatāṁ gatāḥ). Když se kṣatriya nebo brāhmaṇa ujme zaměstnání či povinností vaiśyi (kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyam), je pokládán za vaiśyu. Na druhou stranu se někdo může narodit jako vaiśya, ale svým jednáním se může stát brāhmaṇou. To potvrzuje Nārada Muni. Yasya yal-lakṣaṇaṁ proktam. Do jaké varṇy neboli společenské třídy člověk náleží-zda je brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya nebo śūdra-je nutno rozhodnout podle jeho příznaků, nikoliv původu. Původ je nepodstatný; důležité jsou vlastnosti.