Śrīmad-bhāgavatam 9.20.39
Verš
matvā vitatham ātmajam
vyasṛjan maruto ’bibhran
datto ’yaṁ vitathe ’nvaye
Synonyma
codyamānā — přestože Mamatu povzbuzovali (aby se o dítě starala); suraiḥ — polobozi; evam — takto; matvā — uvažující; vitatham — k ničemu dobré; ātmajam — své vlastní dítě; vyasṛjat — zavrhla; marutaḥ — polobozi zvaní Marutové; abibhran — pečovali (o dítě); dattaḥ — též dítě bylo dáno; ayam — toto; vitathe — byla zklamána; anvaye — když dynastie Mahārāje Bharaty.
Překlad
Přestože polobozi Mamatu povzbuzovali, aby se o dítě starala, považovala ho vzhledem k jeho nezákonnému zrození za bezcenné, a proto je opustila. Poté o ně pečovali polobozi zvaní Marutové, a když byl Mahārāja Bharata zklamaný, že nemá žádné dítě, dali mu je jako jeho syna.
Význam
Z tohoto verše vyplývá, že osoby zavržené ve vyšším planetárním systému dostávají příležitost narodit se v těch nejvznešenějších rodinách na této Zemi.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke dvacáté kapitole devátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dynastie Pūrua”.