Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 9.15.25

Verš

sa vai ratnaṁ tu tad dṛṣṭvā
ātmaiśvaryātiśāyanam
tan nādriyatāgnihotryāṁ
sābhilāṣaḥ sahaihayaḥ

Synonyma

saḥ — on (Kārtavīryārjuna); vai — jistě; ratnam — velký zdroj bohatství; tu — vskutku; tat — kāmadhenu ve vlastnictví Jamadagniho; dṛṣṭvā — když viděl; ātma-aiśvarya — jeho vlastní jmění; ati-śāyanam — které přesahovalo; tat — to; na — ne; ādriyata — ocenili; agnihotryām — po krávě, která se hodila k provádění oběti agnihotra; sa-abhilāṣaḥ — začal toužit; sa- haihayaḥ — se svými lidmi z rodu Haihayů.

Překlad

Kārtavīryārjuna usoudil, že Jamadagni je mocnější a bohatší než on, protože vlastní drahokam v podobě kāmadhenu. Proto ani on, ani jeho lidé, Haihayové, Jamadagniho přijetí nijak zvlášť neocenili. Naopak si přáli získat kāmadhenu, která se hodila k provádění oběti agnihotra.

Význam

Jamadagni byl mocnější než Kārtavīryārjuna, protože s přečištěným máslem, které získal od kāmadhenu, prováděl agnihotra-yajñu. Nedá se očekávat, že by takovou krávu vlastnil každý. Obyčejný člověk však může mít obyčejnou krávu, chránit ji, dojit dostatek mléka a z něho vyrábět máslo a přečištěné ghí, zvláště vhodné pro konání agnihotra-yajñi. Tu možnost má každý. Proto v Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa nabádá k ochraně krav (go-rakṣya). To je důležité, protože když je o krávy dobře postaráno, budou dávat mléko v dostatečném množství. V Americe máme praktickou zkušenost, že na farmách naší Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy poskytujeme kravám patřičnou ochranu a dostáváme mléka víc než dost. Na jiných farmách krávy nedávají tolik mléka jako u nás-naše krávy dobře vědí, že je nezabijeme, a proto jsou šťastné a v hojné míře nám dávají mléko. Tento pokyn Pána Kṛṣṇy-go-rakṣya-je tedy nesmírně významný. Celý svět se musí od Kṛṣṇy učit, jak žít šťastně bez nedostatků, pouze díky pěstování obilí (annād bhavanti bhūtāni) a ochraně krav (go- rakṣya). Kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam. Lidé, kteří náleží ke třetí společenské třídě, to znamená obchodníci, musejí pečovat o půdu, aby se na ní mohlo pěstovat obilí, a poskytovat ochranu kravám. To je příkaz Bhagavad-gīty. Ti, kdo jedí maso, budou proti ochraně krav protestovat, ale můžeme jim odpovědět tím, že Kṛṣṇa přikazuje ochraňovat především krávy, takže mohou jíst maso jiných, méně důležitých zvířat, jako jsou prasata, psi, kozy a ovce. Nikdy by však neměli brát život kravám, neboť to má zhoubné účinky na duchovní rozvoj celé společnosti.