SB 9.11.22

sa yaiḥ spṛṣṭo 'bhidṛṣṭo vā
saṁviṣṭo 'nugato 'pi vā
kosalās te yayuḥ sthānaṁ
yatra gacchanti yoginaḥ
Překlad slovo od slova: 
saḥ — On, Pán Rāmacandra; yaiḥ — jimiž; spṛṣṭaḥ — dotýkaný; abhidṛṣṭaḥ — viděný; — nebo; saṁviṣṭaḥ — jedli a uléhali společně; anugataḥ — následovali jako služebníci; api — dokonce; kosalāḥ — všichni tito obyvatelé Kosaly; te — oni; yayuḥ — odebrali se; sthānam — na to místo; yatra — kam; gacchanti — směřují; yoginaḥ — všichni bhakti-yogīni.
Překlad: 
Pán Rāmacandra se vrátil do svého sídla, do něhož dospějí bhakti- yogīni. Je to místo, kam se odebrali všichni obyvatelé Ayodhyi poté, co sloužili Pánu v Jeho projevených zábavách tím, že se Mu klaněli, dotýkali se Jeho lotosových nohou, hleděli na Něj jako na otcovského krále, usedali či uléhali s Ním, jako by si byli rovni, nebo Ho dokonce pouze doprovázeli.
Význam: 

Pán říká v Bhagavad-gītě (4.9):

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Zde je to potvrzeno. Všichni obyvatelé Ayodhyi, kteří viděli Pána Rāmacandru jako občané, Mu sloužili jako služebníci, usedali s Ním a hovořili spolu jako přátelé nebo byli tak či onak za Jeho vlády přítomní, se vrátili domů, zpátky k Bohu. Oddaný, který dosáhne dokonalosti v oddané službě, se po opuštění těla odebere do příslušného vesmíru, kde se Pán Rāmacandra nebo Pán Kṛṣṇa věnují svým zábavám. Poté, co se naučí sloužit Pánu v různých úlohách v této prakaṭa-līle, je mu nakonec umožněn vstup do sanātana-dhāmu, svrchovaného sídla v duchovním světě. O tomto sanātana-dhāmu se rovněž zmiňuje Bhagavad-gītā (paras tasmāt tu bhāvo 'nyo 'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ). Ten, kdo vstoupí do transcendentálních zábav Pána, je nazýván nitya-līlā- praviṣṭa. Aby bylo jasné, proč se Pán Rāmacandra vrátil, je zde uvedeno, že se odebral na ono místo, kam odcházejí bhakti-yogīni. Impersonalisté si mylně vykládají údaje Śrīmad-Bhāgavatamu tak, že Pán vstoupil do své vlastní záře a stal se neosobním. Pán je však osoba a Jeho oddaní jsou také osoby. Všechny živé bytosti byly stejně jako Pán osobami v minulosti, jsou osobami v přítomnosti a budou nadále osobami i po opuštění svého těla. To také potvrzuje Bhagavad-gītā.