Sloka 1:

Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó nejlepší z Kuruovců, Mahārāji Parīkṣite, polobozi a démoni povolali Vāsukiho, krále hadů — požádali ho, aby přišel, a slíbili mu podíl na nektaru. Obtočili ho kolem hory Mandara jako provaz používaný ke stloukání a s velkou radostí se snažili vytvořit nektar stloukáním oceánu mléka.

Sloka 2:

Ajita, Osobnost Božství, uchopil přední část hadova těla a polobozi Ho následovali.

Sloka 3:

Vůdci démonů nepovažovali za moudré držet ocas, který je nepříznivou částí hada. Místo toho chtěli držet předek, který již uchopili polobozi společně s Osobností Božství, jelikož tato část byla příznivá a slavná. Pod záminkou, že jsou pokročilí studenti védského poznání a proslulí svým zrozením a činnostmi, démoni protestovali, že chtějí držet předek hada.

Sloka 4:

Démoni zůstali mlčky stát, a tím dali najevo svůj nesouhlas s přáním polobohů. Když Pán, Osobnost Božství, viděl démony a poznal jejich pohnutky, usmál se a bez dalších diskusí jejich návrh přijal. Vzal hada za ocas a polobozi Ho následovali.

Sloka 5:

Poté, co se shodli na tom, jak budou hada držet, začali Kaśyapovi synové — polobozi i démoni — stloukat oceán mléka s touhou získat nektar.

Sloka 6:

Ó synu Pāṇḍuovské dynastie, když byla hora Mandara takto používána jako tlouk v oceánu mléka, neměla o co se opřít, a přestože ji držely silné ruce polobohů a démonů, zmizela pod hladinou.

Sloka 7:

Jelikož se řízením osudu hora potopila, polobozi a démoni byli zklamáni a měli svraštěné obličeje.

Sloka 8:

Nekonečně mocný Pán, jehož odhodlání nikdy neselže, viděl, jaká situace vůlí Nejvyššího nastala. V úžasné podobě želvy proto vstoupil do vody a sám velkou horu Mandara zdvihl.

Sloka 9:

Když polobozi a démoni spatřili, že hora Mandara byla vyzdvižena, vzchopili se a povzbudilo je to k tomu, aby začali stloukat nanovo. Hora spočívala na zádech velké želvy, připomínající rozlehlý ostrov o průměru 1 280 000 kilometrů.

Sloka 10:

Ó králi, když polobozi a démoni silou svých paží točili horou Mandara na zádech neobyčejné želvy, Pán to přivítal jako poškrábání, které Mu dělalo dobře.

Sloka 11:

Poté Pán Viṣṇu vstoupil jako kvalita vášně do démonů, jako kvalita dobra do polobohů a jako kvalita nevědomosti do Vāsukiho, aby je podpořil a zvětšil jejich sílu a energii příslušného druhu.

Sloka 12:

Pán se potom zjevil s tisíci rukou na vrcholku hory Mandara jako další velká hora a jednou rukou horu Mandara přidržoval. Pán Brahmā a Pán Śiva společně s nebeským králem Indrou a dalšími polobohy na vyšších planetárních soustavách Pánu přednášeli modlitby a zasypávali Ho květy.

Sloka 13:

Polobozi a démoni kvůli nektaru pracovali jako šílení a byli povzbuzováni Pánem, který byl nad i pod horou a zároveň vstoupil do polobohů, démonů, Vāsukiho i samotné hory. Silou polobohů a démonů byl oceán mléka tak mocně rozbouřen, že byli všichni aligátoři ve vodě velmi rozrušení. Stloukání oceánu však pokračovalo dál.

Sloka 14:

Vāsuki měl tisíce očí a tlam. Svými tlamami vydechoval dým a planoucí oheň, jenž zasahoval démony, vedené Paulomou, Kāleyou, Balim a Ilvalou. Démonům, kteří vypadali jako stromy sarala spalované lesním požárem, tak postupně ubývalo sil.

Sloka 15:

Jelikož polobozi byli také postiženi planoucím dechem Vāsukiho, jejich těla ztrácela svůj lesk a jejich šaty, girlandy, zbraně a obličeje byly začerněné kouřem. Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství se však nad mořem objevily mraky, z nichž vydatně zapršelo, a vánky nesoucí kapičky vody z mořských vln, aby poskytly polobohům úlevu.

Sloka 16:

Když se i přes všechnu snahu nejlepších z polobohů a démonů nektar z oceánu neobjevil, začal oceán stloukat sám Ajita, Nejvyšší Osobnost Božství.

Sloka 17:

Pán vypadal jako načernalý mrak. Byl oděn ve žlutých šatech, náušnice na Jeho uších zářily jako blesk a vlasy Mu splývaly na ramena. Na sobě měl květinovou girlandu a Jeho oči měly narůžovělou barvu. Svými silnými, náhernými pažemi, jež poskytují nebojácnost celému vesmíru, uchopil Vāsukiho a začal stloukat oceán s horou Mandara jako tloukem. Vypadal přitom jako nádherná hora Indranīla.

Sloka 18:

Ryby, žraloci, želvy a hadi byli nanejvýš znepokojeni a rozrušeni. Celý oceán se bouřil a dokonce i velcí vodní živočichové, jako jsou velryby, vodní sloni, krokodýli a timiṅgily (velké velryby, které dokáží spolknout menší velryby), vyplavali na povrch. Tímto stloukáním oceánu ze všeho nejdříve vznikl velmi nebezpečný jed zvaný hālahala.

Sloka 19:

Ó králi, když se tento neovladatelný jed prudce šířil nahoru i dolů a na všechny strany, všichni polobozi se spolu se samotným Pánem obrátili na Pána Śivu (Sadāśivu). Jelikož se cítili nechráněni a měli velký strach, hledali útočiště u něho.

Sloka 20:

Polobozi spatřili Pána Śivu, jak sedí na vrcholu hory Kailās se svou manželkou Bhavānī a dbá na příznivý rozvoj tří světů. Byl uctíván velkými světci toužícími po vysvobození. Polobozi mu s velkou úctou složili poklony a přednesli své modlitby.

Sloka 21:

Prajāpatiové řekli: Ó nejpřednější z polobohů, Mahādevo, Nadduše všech živých bytostí a příčino jejich blahobytu a štěstí, hledáme útočiště u tvých lotosových nohou. Zachraň nás prosím před tímto pálivým jedem, který se šíří po všech třech světech.

Sloka 22:

Ó pane, jsi příčinou otroctví i osvobození v celém vesmíru, protože jsi jeho vládce. Ti, kdo jsou pokročilí v duchovním chápání, se odevzdávají tobě. Jsi tedy tím, kdo zmírňuje jejich utrpení, a také jsi příčinou jejich vysvobození. Proto uctíváme tebe.

Sloka 23:

Ó Pane, jsi soběstačný a nejvyšší. Svou osobní energií tvoříš tento hmotný svět, a když působíš při stvoření, udržování a zničení, přijímáš jména Brahmā, Viṣṇu a Maheśvara.

Sloka 24:

Jsi příčina všech příčin, zářící, nepochopitelný, neosobní Brahman, který je původně Parabrahmanem. Projevuješ v tomto vesmíru různé energie.

Sloka 25:

Ó pane, jsi původním zdrojem védské literatury. Jsi původní příčina hmotného stvoření, životní síla, smysly, pět prvků, tři kvality a mahat- tattva. Jsi věčný čas, odhodlání a dva náboženské systémy zvané satya (pravda) a ṛta (pravdivost). Jsi útočištěm slabiky oṁ, která se skládá ze tří písmen: “a-u-m”.

Sloka 26:

Ó otče všech planet, učenci vědí, že oheň jsou tvá ústa, povrch Země jsou tvé lotosové nohy, věčný čas je tvůj pohyb, všechny strany jsou tvoje uši a Varuṇa, vládce vod, je tvůj jazyk.

Sloka 27:

Ó pane, nebe je tvůj pupek, vzduch je tvůj dech, Slunce jsou tvé oči a voda tvoje semeno. Jsi útočištěm veškerých živých bytostí, vyvinutých i nízkých. Bůh Měsíce je tvá mysl a vyšší planetární systém tvá hlava.

Sloka 28:

Ó pane, jsi zosobněné tři Védy. Sedm moří je tvoje břicho a hory jsou tvé kosti. Všechny léčivé, popínavé a jiné rostliny jsou chlupy na tvém těle, védské mantry jako například Gāyatrī jsou sedmi složkami tvého těla a védský náboženský systém je nitro tvého srdce.

Sloka 29:

Ó pane, pět důležitých védských manter je představováno tvými pěti obličeji, z nichž vzešlo třicet osm nejslavnějších védských manter. Ty, jenž jsi oslavován jako Pán Śiva, vydáváš vlastní záři. Jsi přímo nejvyšší pravdou, zvanou Paramātmā.

Sloka 30:

Ó pane, tvůj stín je možno vidět v bezbožnosti, jež vytváří různá bezbožná stvoření. Tři kvality přírody — dobro, vášeň a nevědomost — jsou tvé tři oči. Všechny védské texty, plné veršů, vycházejí z tebe, neboť jejich tvůrci sepsali různá písma poté, co jsi na ně pohlédl svým zrakem.

Sloka 31:

Ó pane Girīśo, jelikož neosobní záře Brahmanu je transcendentální vůči hmotným kvalitám dobra, vášně a nevědomosti, nedovedou ji různí vládci tohoto hmotného světa vnímat a nevědí ani, kde se nachází. Nezná ji dokonce ani Pán Brahmā, Pán Viṣṇu či nebeský král Mahendra.

Sloka 32:

Když plameny a jiskry šlehající z tvých očí ničí svět, je celé stvoření spáleno na popel. Ty však ani nevíš, jak se to děje. Co potom říci o tvém zničení Dakṣa-yajñi, Tripurāsury a jedu kālakūṭa? O těchto činnostech modlitby, určené na tvoji oslavu, nemohou pojednávat.

Sloka 33:

Vznešené, vnitřně spokojené osoby, jež kážou celému světu, v srdci neustále myslí na tvé lotosové nohy. Když tě však lidé, kteří neznají tvou askezi, vidí s Umou, mylně se domnívají, že jsi posedlý chtíčem. Když tě vidí v krematoriu, mylně tě považují za zuřivého a plného zášti. Tito lidé jsou nestydatí. Nemohou chápat tvé jednání.

Sloka 34:

Ani osobnosti, jako je Pán Brahmā a další polobozi, nechápou tvé postavení, neboť stojíš nad pohyblivým a nehybným stvořením. Jelikož tě nikdo nezná v pravdě, jak ti někdo může přednést modlitby? To není možné. Pokud jde o nás, jsme produkty stvoření Pána Brahmy. Za těchto okolností nejsme schopni přednést náležité modlitby, ale podle svých schopností jsme alespoň vyjádřili své pocity.

Sloka 35:

Ó největší ze všech vládců, nedokážeme pochopit tvou skutečnou totožnost. Vidíme jen to, že tvá přítomnost skýtá zdar a štěstí všem. Mimo to nikdo nedokáže ocenit tvé činnosti. Vidíme jen tolik, nic víc.

Sloka 36:

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Pán Śiva je vždy laskavý ke všem živým bytostem. Když viděl, že jsou velmi znepokojené jedem, který se všude šířil, měl s nimi soucit. Promluvil tedy ke své věčné choti Satī.

Sloka 37:

Pán Śiva pravil: Milá Bhavānī, jen se podívej, do jakého nebezpečí se dostaly všechny živé bytosti kvůli jedu, který vznikl při stloukání oceánu mléka!

Sloka 38:

Mou povinností je poskytnout ochranu a bezpečí všem živým bytostem, bojujícím o přežití. Pán je nepochybně povinen chránit své trpící poddané.

Sloka 39:

Obyčejní lidé, zmatení iluzorní energií Nejvyšší Osobnosti Božství, mezi sebou neustále udržují nepřátelství. Oddaní se je však snaží zachránit i za cenu svých vlastních dočasných životů.

Sloka 40:

Má drahá, laskavá ženo Bhavānī, Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, je velice potěšen, když někdo jedná pro dobro druhých. A je-li Pán spokojen, jsem spokojen i já a také všechny ostatní živé bytosti. Proto vypiji tento jed, neboť tak mohou být díky mně všichni živí tvorové šťastní.

Sloka 41:

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co Pán Śiva takto zpravil Bhavānī o vzniklé situaci, začal pít jed a Bhavānī, která dobře znala jeho schopnosti, mu dala své svolení.

Sloka 42:

Pán Śiva, jenž se věnuje příznivým činnostem pro blaho lidstva, soucitně vzal všechen jed do dlaně a vypil ho.

Sloka 43:

Jed vytvořený z oceánu mléka projevil takovou intenzitu, že poznamenal krk Pána Śivy modrou čarou, jako kdyby ho chtěl zneuctít. Nyní je však tato čára přijímána jako Pánova ozdoba.

Sloka 44:

Je řečeno, že velké osobnosti téměř vždy souhlasí s tím, že budou dobrovolně trpět kvůli utrpení obyčejných lidí. To je dokonalá metoda uctívání Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž je přítomný v srdci každého.

Sloka 45:

Poté, co slyšeli o tomto činu, začali všichni — jak Bhavānī (dcera Mahārāje Dakṣi), tak Pán Brahmā, Pán Viṣṇu i obyčejní lidé — vysoce chválit skutek Pána Śivy, jehož uctívají i polobozi a jenž dává lidem požehnání.

Sloka 46:

Štíři, kobry, jedovaté rostliny a jiní tvorové, jejichž kousnutí je jedovaté, využili příležitosti a vypili nepatrné množství jedu, které ukáplo Pánu Śivovi z ruky, když pil.